Politiky asi čekají desetitisíce navíc. Před volbami si platy zmrazili, teď se jim nechce
Covidová vlna ve školách: Žáci kašlou jeden přes druhého, řada učitelů je v karanténě
Intrikán s nablýskanou tvářičkou. Proč skončil politický supertalent Sebastian Kurz
Čína může ztratit až polovinu populace. Zdroj: Profimedia.cz
Čína může ztratit až polovinu populace. Zdroj: Profimedia.cz
Ve druhé polovině století ubude na světě obyvatel a v roce 2100 by na planetě mělo žít kolem 8,8 miliardy lidí. Uvádí se to ve studii Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME), jejíž závěr se ale neshoduje s prognózami OSN. Podle nich by v té době mělo být na Zemi o dvě miliardy lidí více.
Materiál IHME, jenž vyšel v úterý v odborném časopise The Lancet, předpokládá převratné změny, které naruší rovnováhu světa i jednotlivých společností.
Our latest study, “Fertility, mortality, migration, and population scenarios for 195 countries and territories from 2017 to 2100: a forecasting analysis for the Global Burden of Disease Study” was just published in @TheLancet.
— Institute for Health Metrics and Evaluation (IHME) (@IHME_UW) July 14, 2020
Read the study online: https://t.co/uYuSYpGvRE pic.twitter.com/M2wU4N6l4h
Ředitel IHME Christopher Murray v rozhovoru s agenturou AFP řekl, že výsledek studie považuje za dobrou zprávu v tom smyslu, že méně lidí znamená menší tlak na produkci potravin a méně emisí oxidu uhličitého. Jiná věc je změna složení obyvatelstva. „Převrácení věkové pyramidy bude mít hluboké a negativní důsledky na ekonomiku a rodiny, komunity i společnosti,“ řekl Murray, který připustil, že závěry studie nejsou nezvratné a vývoj v jednotlivých státech mohou ovlivnit politické změny.
OSN ve své poslední zprávě o demografickém vývoj předpokládá, že v roce 2050 byl na Zemi mohlo žít 9,7 miliardy lidí a o padesát let později pak 10,9 miliardy. V současnosti zde žije 7,7 miliardy lidí.
O financování respektovaného IHME se stará nadace Billa a Melindy Gatesových. Ústav pro svou práci čerpá údaje ze světových studií veřejného zdraví. Jeho vědci dospěli k závěru, že v roce 2064 dosáhne demografická křivka vrcholu s 9,7 miliardy lidí, ale pak začne klesat a v roce 2100 bude na planetě 8,8 miliardy obyvatel.
#Earth - World #population likely to shrink after mid-century, forecasting major shifts in global population and economic power - Institute for Health Metrics and Evaluation (#IHME) study https://t.co/Gqxd2RnThK pic.twitter.com/RKTKEAHZEV
— R.E.A.L Human Rights (@realhumanrights) July 14, 2020
Postará se o to podle studie z velké části rozvoj vzdělání dívek a dostupnost antikoncepce. Zatímco nyní na jednu ženu připadá v průměru 2,37 dítěte, v roce 2100 toto číslo spadne na 1,66, což je mnohem větší úbytek plodnosti, než s jakým počítají prognózy OSN. Ve 185 ze 195 zemí, jimiž se studie zabývá, bude v roce 2100 údaj průměrné plodnosti na jednu ženu nižší než 2,1.
Budoucí demografický vývoj, který zahrnuje také údaje o úmrtnosti a migraci, bude v jednotlivých zemích a regionech odlišný, změní se ekonomické a geopolitické mapy a síla jednotlivých států nebude definována jenom množstvím obyvatel. Čína, která má nyní 1,4 miliardy občanů, může přijít až o polovinu a v roce 2100 může mít 730 milionů lidí. Úbytek práceschopného obyvatelstva zbrzdí její ekonomický růst.
K tématu
USA, jež nyní ztrácejí pozici nejsilnější světové ekonomiky, by mohly na konci století Čínu znovu předstihnout, pokud bude imigrace nadále doplňovat tamní snižující se plodnost.
Největší úbytek populace postihne 23 zemí v Evropě a Asii – počet jejich občanů se sníží nejméně na polovinu. V Japonsku to bude snížení ze 128 milionů na 60, v Thajsku ze 71 na 35, ve Španělsku ze 46 na 23, v Itálii ze 61 na 31, v Portugalsku z 11 na 4,5 a v Jižní Koreji z 53 na 27 milionů. Některé země ale budou takového trendu ušetřeny – například ve Francii se 65 miliony obyvatel jich má být na konci století 67 milionů.
V subsaharské Africe se počet obyvatel může až ztrojnásobit z jedné na tři miliardy. Nejlidnatější bude Nigérie (počet obyvatel stoupne z 206 na 790 milionů), která se tak stane druhou nejlidnatější po Indii a předstihne Čínu.
„Musíme se připravit na opravdu nový svět,“ řekl k tomuto výhledu šéfredaktor The Lancetu Richard Horton. Murray dodal, že to bude svět, v němž bude žít mnohem méně práceschopných lidí a v němž osmdesátníků bude šestkrát více než nyní (až 866 milionů oproti nynějším 141). „Bude třeba přehodnotit sociální a zdravotnický systém,“ řekl. Jeho kolega Emil Vollset předpokládá, že v mnoha zemích se téma snižování počtu obyvatel zpolitizuje. Změnu demografické křivky je podle něj možné dosáhnout sociální politikou, která ženám umožní mít větší počet dětí a přitom pracovat.
Na severovýchodě České republiky a ve Frýdlantském výběžku bude v sobotu foukat silný vítr, který v nárazech přesáhne rychlost přes 65 kilometrů v hodině. Na opačné straně republiky, zejména v oblasti Českomoravské vrchoviny a Jihomoravského kraje se při mrznoucím dešti bude do nedělního rána místy tvořit ledovka. Sdělil to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Skupina právníků Pro Libertate, kteří jsou známí pro svou spolupráci s antivaxerskou komunitou, podala trestní oznámení na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO), hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou i její předchůdkyni Jarmilu Rážovou. Tvrdí, že projekt Chytrá karanténa měla umožnit soukromým firmám zpronevěřit miliony korun. Ministerstvo zdravotnictví to považuje za nesmysl a odkazuje se na kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu.
Ty nejnovější ověřené zprávy z domova i ze světa. Praha dopisem požádala ambulantní specialisty, aby pomohli v nemocnicích. Primátor Zdeněk Hřib se odvolává na ředitele pražských fakultních nemocnic a tvrdí, že na konci prosince bude chybět 150 lékařů a 150 sester. Myslí si šéf specialistů, že je možno lékaře nahradit? Nejen o tom v Hlavních zprávách od 18:55.
Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) potvrdil, že v Česku bude povinné očkování. Týkat se má věkové skupiny 60+ a vybraných profesí včetně mediků.
Sebevražda je mezní reakce na to, kdy člověk absolutně ztratí smysl života a perspektivu do budoucnosti. Uvedl to psycholog Karel Humhal ve vysílání CNN Prima NEWS. Předejít takovému činu se podle něj dá jen stěží. „Motivy těchto lidí nejsou normální, pocházejí z depresivního, nemocného mozku,“ dodal psychiatr Karel Moravec.
Zdravotníkům z kladenské nemocnice neznámý vandal poničil auta. Některým propíchal gumy, jiným zase ukopl zrcátka. Nemocnice má informace o jedenácti poškozených vozech. Po pachateli teď pátrají policisté. Jeho motiv je nejasný.
Prosadit změny důchodů v Česku v příštích dvou letech. O to se bude snažit kandidát na ministra práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v nové vládě, kterou utvoří Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti se Starosty a nezávislými (STAN). Jurečka zmínil zavedení minimální zaručené penze ve výši nejméně 10 tisíc korun pro všechny či zvýšení penzí za výchovu dětí. Své plány v resortu práce představil v pátek prezidentovi Miloši Zemanovi na zámku v Lánech. Novinářům řekl, že hlava státu k jeho vizím neměla výhrady.
Devětadvacetiletá Daire Ni Heidhinová z irského Dundalku si užívala dovolenou v Praze se svým přítelem. Mladé učitelce ze školky se však během výletu udělalo nevolno, a tak musela být odvezena do nemocnice, kde minulou sobotu zemřela. Přátelé zesnulé ženy založili sbírku, která má pomoci přepravit její tělo zpět do rodné země. Dosud se vybralo přes 20 tisíc liber.
Je nová varianta koronaviru omikron hrozba, nebo spása? Diskutovat o tom budou náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková, epidemiolog Roman Prymula, předseda Asociace hejtmanů Martin Kuba a biochemik Zdeněk Hostomský. Sledujte pořad Partie Terezie Tománkové v neděli 5. prosince od 11 hodin na stanici CNN Prima NEWS nebo živě v tomto článku.
Stále častěji zaznívají hlasy odborníků, že by se aktuální vlna epidemie mohla začít v nejbližší době lámat. Experti však zároveň varují, že to nemusí znamenat řešení problémů, které aktuálně padají především na bedra českých zdravotníků. Přestože by se vlna mohla přehoupnout přes svůj vrchol, může nás potkat období stagnace na vysokých číslech, jako lze pozorovat například ve Velké Británii. Znamenalo by to ale nesnesitelnou zátěž pro české zdravotnictví.
Opatření proti šíření koronaviru, která naše vláda přijala, jsou v pořádku, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS poslanec hnutí ANO a praktický lékař Jiří Mašek. Podotkl, že prioritou v dalším postupu při boji s pandemií musí být očkování posilující dávkou a povinná vakcinace u některých profesí.
Obrovské chyby se dopustila lékařka v rakouské nemocnici ve Freistadtu. Pacientovi, který trpěl cukrovkou, totiž omylem označila k amputaci nesprávnou končetinu – místo levé mu tak odebrali pravou nohu. Chyby si všimly až zdravotní sestry při rutinní výměně obvazů. Pacient později zemřel.
Ústavním činitelům zřejmě od nového roku stoupnou platy v průměru o zhruba 11 tisíc korun. Před volbami sice poslanci odhlasovali zmrazení platů, návrh ale shodil Senát. Novelu teď znovu předložil premiér Andrej Babiš (ANO) a SPD, z nově vznikající vlády se ale k její podpoře zatím nikdo nemá.
Žena, která ve Vodňanech měla i se svým dítětem skočit do řeky Blanice, se ten den chovala podezřele, popsal jeden ze svědků. O tom, že chtěla spáchat sebevraždu, svědčí její příspěvky na sociálních sítích.
První kroky nové vlády směrem k epidemii covidu budou podle kandidáta na ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) vycházet z aktuální situace v nemocnicích. Někteří odborníci očekávají dosažení nebo i překročení maximálních počtů hospitalizovaných z letošního jara. Válek chce také co nejdříve naočkovat lidi posilující dávkou a také děti. Zároveň zkritizoval současného šéfa resortu Adama Vojtěch (za ANO) za nedostatečnou komunikaci.
Ostrá debata kvůli očkování se strhla mezi lékařem Janem Hnízdilem a zastánci očkování Milanem Kubkem a Radkem Mounajjedem v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS. Hnízdil má totiž výrazné pochybnosti o vyvinuté vakcíně, poukazuje na krátké trvání protilátek. Prezident České lékařské komory Milan Kubek a stomatolog Radek Mounajjed jsou naopak přesvědčeni, že vysoká proočkovanost populace je jedinou možností, jak pandemii tlumit.
Chtěl zklidnit pracovní tempo, přemohla jej ale zákeřná nemoc. Oblíbený pedagog ze Slezské univerzity v Opavě Zdeněk Remeš zemřel v neděli 28. listopadu teprve ve 47 letech. A to v době, kdy chtěl začít cestovat. Se zármutkem na něj vzpomínají ostatní pedagogové i studenti.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
