tabák

Na Česko může v horizontu tří let dolehnout až osm nových daní, byť leckdy v „zakuklené podobě“. Tvrdí to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ekonom zmínil nejen diskutované emisní povolenky, ale také třeba uhlíkové clo navyšující cenu dovážených komodit ze zemí, které ke klimatickým regulacím přistupují laxněji. Ve hře jsou i „evropské“ daně na elektroodpad, tabákové výrobky nebo na firmy s velkým obratem.

Závislost na nikotinu si vybuduje polovina mladých Čechů a Češek ve věku od 15 do 24 let. Vyplývá to z výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které každoročně uveřejňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Roste také počet mladých, kteří preferují alternativy ke klasické cigaretě, ať už se jedná o vaporizéry, jednorázové „vapíky“ či nikotinové sáčky.

Pravidelně si zapaluje cigaretu každý šestý Čech – navzdory faktu, že do sebe skrze tabákový kouř člověk dostává více než sedm tisíc chemikálií a hazarduje se zdravím. Důraz na prevenci a přiblížení následků proto každoročně přináší Světový den bez tabáku 31. května. Experti mimo jiné u této příležitosti upozorňují na mýty a polopravdy kolující například o moderních alternativách kouření, které jsou – zejména u mladých – stále více populární.

S koncem května si lidé napříč světem připomínají dva významné dny: Světový den vapingu (30. května) a Světový den bez tabáku (31. května). Ačkoliv se může zdát, že se oba dny vzájemně vylučují, není tomu tak. Příznivci elektronických cigaret se u této příležitosti snaží vyzdvihnout přínosy vapingu v boji proti snižování škod způsobených tradičním užíváním tabáku.

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o rovná tři procenta, inflace tak zrychlila z listopadových 2,8 procenta. Ceny pro spotřebitele se zvýšily nejvýrazněji od prosince 2023. Vliv na to měly ceny potravin a bydlení. Meziměsíčně ceny klesly o 0,3 procenta. Za celý loňský rok průměrná míra inflace činila 2,4 procenta, což bylo nejméně za šest let. V roce 2023 byla průměrná inflace 10,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Polovina Čechů ve věku od 15 do 24 let podléhá zlozvyku ve formě užívání nikotinu. Roste přitom počet mladých, kteří vyhledávají alternativní formy kouření, jako jsou elektronické cigarety na bázi zahřívaného tabáku nebo ochucených liquidů. Vyplývá to z výsledků šetření o užívání tabáku a alkoholu v České republice (NAUTA), které uveřejňuje Státní zdravotní ústav. U příležitosti Mezinárodního nekuřáckého dne – který připadl na 21. listopad – experti připomněli rizika a odhalili, jak je možné s tímto zlozvykem definitivně skoncovat.

Druhý ročník happeningu ZOOM FEST nabídl bohatý program, v rámci kterého vystoupil se svou přednáškou také psychiatr Karel Moravec o moderních závislostech. Popsal, jak závislosti vznikají a jak s nimi bojovat.

Problematické a „závislostní“ chování na internetu je mezi dospívajícími na vzestupu, napsal web Politico. Podle Natashy Azzopardi Muscatové ze Světové zdravotnické organizace (WHO) by země měly zvážit regulaci digitálních zařízení, jako jsou chytré telefony, podobně jako je tomu u tabákových výrobků, a bojovat tak proti rostoucímu negativnímu vlivu sociálních médií na duševní zdraví mladých lidí.

Regulace prodeje elektronických cigaret děti nijak neochrání, shodli se ve vysílání CNN Prima NEWS členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti) a prezident Komory elektronického vapování Robert Hrdlička. Podle političky hrozí dětem a mladistvým větší nebezpečí, diskusi však vítá. Připravovanou úpravu ministerstva zdravotnictví považuje za „represi, která dopadne hlavně na dospělé“.

Cena cigaret by měla být minimálně dvojnásobná, řekla ve vysílání CNN Prima NEWS předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková. Podle ní v Česku chybí komplexní zákon na kontrolu tabáku.

Výběr spotřební daně z tabáku je už několik let nedostatečný, a to i přesto, že se cigarety každým rokem zdražují. Může za to vysoké zdanění, které nutí kuřáky k nákupům v zahraničí. Spotřeba totiž výrazně neklesá. Lidé se proto obrací například na polský trh, kde utrácejí miliardy korun. Peníze utracené v zahraničí a nebo na černém trhu chybí právě ve státním rozpočtu.