tabák

Lidé si musí kvůli rekordně rostoucí inflaci sahat stále hlouběji do svých peněženek, připlatí si například za pohonné hmoty, ale také za tabák či alkohol. Spotřebitelské ceny v červenci meziročně stouply o 3,4 procenta, což bylo nejvíce od loňského prvního prázdninového měsíce. Největší vliv na tento vývoj mělo opět zdražování aut a pohonných hmot. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Policie obvinila dva Poláky a jednoho Čecha z krácení daní z tabákových výrobků o zhruba 100 milionů korun. Všichni tři obvinění jsou ve vazbě, v případě prokázání viny jim hrozí až desetileté vězení. V úterý o tom Informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.

Ceny letí nahoru. Už loni rostly nejrychleji za posledních devět let. Zdražování se týká například chleba, šunky, ovoce, zeleniny, ale i alkoholu nebo cigaret. Existují položky, kde bychom se mohli naopak dočkat zlevnění?

Ceny v České republice v lednu meziročně stouply o 2,2 procenta. Zdražoval zejména alkohol, tabák, oděvy nebo obuv. Oproti prosinci ovšem došlo i k výraznému růstu cen některých potravin, zejména brambor, dále vody a služeb za odvoz odpadků. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.

Zboží a služby v Česku loni zdražily v průměru o 3,2 procenta. To je nejvíce za posledních osm let. Za růstem cen stály zejména alkoholické nápoje, tabák nebo bydlení. Prosincová meziroční inflace pak dosáhla 2,3 procenta, qwoproti listopadu tak o 0,4 procentního bodu zpomalila. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu. V letošním roce má inflace zpomalit a přiblížit se ke dvouprocentnímu cíli České národní banky.

Zatímco průměrná evropská domácnost vydá za alkohol a tabák čtyři procenta ze svého rozpočtu, Češi za ně utratí téměř dvakrát tolik. Největší položkou na výdajové straně rodinných financí je bydlení a s ním související služby. Na zajištění jedné ze základních potřeb padne v Evropské unii zhruba čtvrtina ze všech životních nákladů. Vyplývá to z aktuálních údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

Opět po roce budou zákonodárci rozhodovat o zvýšení spotřebních daní z tabákových výrobků. Vláda navrhuje změnu, která by krabičku cigaret zdražila o čtyři koruny, balení řezaného tabáku o pětikorunu a zahřívané cigarety o korunu. Proti tomu stojí pět pozměňovacích návrhů od koaličních i opozičních zákonodárců. Podle jedné z poslankyň se prý hraje především o zájmy společnosti Philip Morris.

Stát by měl být ve své daňové politice předvídatelný. Nečekané skoky zejména ve spotřebních daních mohou výrazně ovlivnit prodeje, což může v konečném důsledku vést k nižšímu daňovému inkasu nebo rozkvětu černého trhu. „Uvítali bychom také větší vyváženost mezi klasickými tabákovými výrobky a jejich alternativami,“ říká Petr Mestančík ze společnosti British American Tobacco.

Česká republika patří k zemím s nejvyšší konzumací alkoholu. Podle Českého statistického úřadu dosahuje necelých deset litrů čistého lihu na osobu a rok, údaje OECD pak Česku přisuzují spotřebu ještě asi o dva litry vyšší. Podle odborníků se na tom do značné míry podílí jeho (nejen) cenová dostupnost. A alkohol je v tuzemsku skutečně mimořádně laciný.

Zdá se, že Češi dávají od cigaret ruce pryč. Loni jejich spotřeba v tuzemsku klesla o více než šedesát milionů kusů, jak vyplývá z aktuálních dat společnosti Nielsen. Největší propad však přišel letos v březnu a dubnu kvůli koronavirové karanténě a souvisejícímu zavření barů a restaurací.

O tom, jestli člověk začne kouřit, či nikoli, se rozhoduje většinou v dětském věku. Klíčovým faktorem jsou rodičovské vzory. „Pokud jsou rodiče kuřáci, existuje přibližně pětkrát vyšší pravděpodobnost, že dítě bude kuřákem,“ říká Lukáš Kohoutek, prezident České koalice proti tabáku. Omezení reklamy na tabák, snižování jeho dostupnosti a zvyšování jeho ceny prý zásadně ovlivňují motivace kuřáků se s cigaretami rozloučit.