Profesorka Martina Koziar Vašáková ke karcinomu plic a programu časného záchytu
Pravidelně si zapaluje cigaretu každý šestý Čech – navzdory faktu, že do sebe skrze tabákový kouř člověk dostává více než sedm tisíc chemikálií a hazarduje se zdravím. Důraz na prevenci a přiblížení následků proto každoročně přináší Světový den bez tabáku 31. května. Experti mimo jiné u této příležitosti upozorňují na mýty a polopravdy kolující například o moderních alternativách kouření, které jsou – zejména u mladých – stále více populární.
Kouření nadále patří mezi hlavní příčiny předčasných úmrtí na celém světě. V České republice této závislosti propadlo zhruba 1,8 milionu lidí, přičemž zhruba 16 procent z nich si zapaluje cigaretu pravidelně každý den.
ČTĚTE TAKÉ: Jak se vaping liší od klasického kouření cigaret? Experti odhalují přínosy omezení tabáku
Desítky let je přitom již známo, že dlouhodobé užívání tabáku zvyšuje riziko vzniku rakoviny plic, chronických onemocnění plic, srdečního onemocnění i mrtvice. Kouření mimo jiné zhoršuje stav pleti, zubů, hlasu i schopnost početí. Prostřednictvím pasivního kouření dopadají negativní účinky také na děti nebo domácí mazlíčky.
Odvykání je komplexní proces
Právě na celosvětovou tabákovou epidemii s cílem klást větší důraz na prevenci před tabákovým kouřem reagovala Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1988 vyhlášením Světového dne bez tabáku. Ten každoročně připadá na poslední květnový den.
„Ačkoliv si řada kuřáků přeje přestat kouřit, často naráží na stejné překážky v podobě stresu, fyzické závislosti i určitého stereotypu, na který jsou dlouhodobě zvyklí. Odvykání totiž představuje jakýsi komplexní proces – propojuje se v něm odborná pomoc, případná farmakologická podpora a důležitá je i změna návyků, například častější pohyb,“ sdělila vedoucí asistenční služby OZP, doktorka Jana Ježková.
Pro člověka, který se snaží přestat kouřit, je podle lékařky vhodné vytvořit si také nové rituály, které nemá se svou závislostí spojené. „Neméně důležitá je také podpora nejbližšího okolí. Nutné úsilí a podmínky pro úspěšné skoncování se závislostí jsou u kouření podobné jako u obezity a není žádným projevem slabosti využít odbornou pomoc,“ zdůraznila.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zákaz kouření na balkonech: Lidé nařízení města porušují, hrozí jim přísné tresty
Bez pomoci dokáží přestat kouřit pouhé jednotky procent těch, kteří se o to pokusí.
Pravidelný kuřák za svou neřest ročně zaplatí zhruba 40 až 50 tisíc korun. Při odvykání pak může u některých zdravotních pojišťoven požádat o příspěvek, ať už na úhradu nákladů spojených se snahou přestat kouřit, nebo na specializovanou léčbu. Podmínky a možnosti mají pojišťovny uvedené na svých webech.
Znáte mýty spojené s kouřením?
S kouřením klasických cigaret i jejich alternativami jsou spojené také polopravdy či naprosté mýty. Ty se navíc týkají i procesu odvykání.
1. Elektronické cigarety jsou zdravější alternativa kouření
Alternativní způsoby kouření se v posledních letech staly hitem v čele s elektronickými cigaretami. Rozmanitá nabídka barev, příchutí, dostupnost a pocit, že šetříme své zdraví – to vše má vliv na raketový vzestup takzvaných „vapů“.
Někteří výrobci je dokonce doporučují jako vhodné prostředky pro odvykání kouření, protože obsahují menší množství škodlivých látek oproti klasickým cigaretám a stejně tak i menší dávku nikotinu.
Méně škodlivé ale neznamená zdravé a i elektronické cigarety s sebou nesou zdravotní rizika. „V aerosolu z e-cigaret uživatel vdechuje například vysoce toxické těžké kovy jako nikl, kobalt, chrom, kadmium a olovo,“ vysvětlil adiktolog a vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Kliniky adiktologie 1. LF Univerzity Karlovy Adam Kulhánek.
Dlouhodobé vdechování ultrajemných částeček aerosolu potom může způsobovat zánětlivá onemocnění plic.
Přes snahy výrobců vytvořit obraz spolehlivé odvykací pomůcky jsou elektronické cigarety atraktivní také pro nekuřáky, z toho velkou část tvoří mladiství. „Skoro třetina lidí se následkem užívání elektronických cigaret stává závislými na nikotinu, aniž by tím potlačovali původní závislost na kouření klasických cigaret. Když si uvědomíme, že jde především o mladé, je to pro ně opravdu velká zdravotní zátěž,“ varovala ředitelka Státního zdravotnického ústavu Barbora Macková.
Existuje přitom řada osvědčených postupů odvykání kouření, které se obejdou i bez přijímání dalšího nikotinu do těla. „Velice účinné jsou léčivé přípravky obsahující látku cytisin. Ta se naváže na nikotinové receptory v mozku, díky čemuž kuřák neprožívá abstinenční příznaky a je schopen stabilně fungovat,“ sdělil Kulhánek.
2. Zahřívaný tabák neškodí, protože se nespaluje
Většina výrobců v dnešní době nabízí cigarety s nahřívaným tabákem jako alternativu ke klasickým cigaretám. Tato elektronická zařízení zahřívají speciálně upravený tabák při teplotě 250 až 350 °C.
Podobně jako u ochucených vapů je i zahřívaný tabák považován za neškodnou alternativu. Zatím ale nejsou dostupná data o tom, zda má tato varianta méně škodlivých účinků na zdraví než klasická cigareta. Přestože se tabák nezapaluje, při zahřívání se z něj uvolňuje nikotin a další nebezpečné látky.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Českem se šíří nová nebezpečná droga. Teprve osmnáctiletý mladík popsal její děsivé účinky
Stejně jako klasická cigareta obsahují cigarety s nahřívaným tabákem toxické a karcinogenní látky jako amoniak, akrolein, formaldehyd, acetaldehyd, dehet nebo tabákově specifické nitrosaminy.
„Výrobci uvádějí, že množství toxických látek v aerosolu zahřívaného tabáku je menší než v cigaretovém kouři. Jednotlivé studie se však nemohou shodnout, o kolik. S nižším množstvím toxických látek se automaticky nesnižuje riziko rozvoje karcinomu plic či jiných onemocnění. Aerosol navíc obsahuje látky, které se v cigaretovém kouři nevyskytují a jejichž biologický efekt zatím neznáme,“ uvedl Tomáš Kratochvíl z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně.
3. Když přestanu kouřit, ztloustnu
V tomto případě se nejedná vyloženě o mýtus, ale ani o pravidlo při odvykání kouření. Velká část kuřáků se přibírání během odvykání bojí jako čert kříže zbytečně. K nárůstu váhy zdaleka nedochází u všech bývalých kuřáků – záleží na věku, metabolismu i tělesné kondici. Pokud se stane, že během odvykání kuřák přibere, není to nijak dramatické a se správnou přípravou se tomu dá zcela předejít.
„Příčin, proč kuřáci během odvykání přiberou, je hned několik. Ve většině případů jde o zajídání chuti na cigaretu. Člověk neví, jak zabavit ruce a ústa, a nejjednodušší je se v takové chvíli najíst,“ vysvětlil Kulhánek.
Pokud člověk upraví jídelníček a bude se více hýbat, nemusí změnu na váze vůbec pocítit. Odvykání navíc vede k několika pozitivním změnám, jako je zlepšení chuti a čichu – jídlo si tedy budete více vychutnávat než během kouření.
4. Kouření pomáhá při stresu a uklidňuje
Každý se se stresem vyrovnáváme po svém, nikomu v tom však cigareta nepomůže. Kouření nepoškozuje jen naše plíce, ale také mozek. Zvyšuje riziko vzniku nemocí, jako je demence, deprese, úzkosti nebo schizofrenie.
Důvodem je to, že kouření podporuje záněty v těle a zvyšuje takzvaný oxidační stres – proces, který škodí mozkovým buňkám. Výsledkem pak mohou být změny ve fungování nebo struktuře mozku, což ovlivňuje naši psychiku, paměť i schopnost soustředit se.
„Odhaduje se, že až 45 procent prodaných cigaret je spotřebováno lidmi, kteří trpí nějakou formou duševní poruchy. Nejčastější příčinou úmrtí psychicky nemocných jsou pak kardiovaskulární onemocnění, na jejichž vzniku se kouření významně podílí, a dochází tak ke zkrácení jejich průměrné délky života o 10 až 25 let oproti běžné populaci,“ sdělil docent Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.
V léčbě depresivních a úzkostných poruch má ukončení kouření dokonce podobný vliv jako užívání antidepresiv.
5. Nikotinové sáčky nejsou škodlivé, protože se nevdechují
Původně žvýkací tabák se dnes proměnil do zdánlivě neškodné podoby nikotinových sáčků. „Díky své dostupnosti, nízké ceně, diskrétnosti a atraktivnímu balení se (nikotinové sáčky) staly velmi rychle populární jak mezi dětmi, tak i dospívajícími. Jak ukazují data za rok 2023, nejvyšší zastoupení uživatelů nikotinových sáčků nacházíme právě v nejmladší věkové skupině 15–24 let, kde tyto výrobky užívá 11,5 procenta respondentů, přičemž 6,0 procenta denně,“ vysvětluje vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Marie Nejedlá.
Nikotinové sáčky, které jsou populární především u adolescentů, ale způsobují silnou závislost na nikotinu, podobně jako klasické cigarety. Hrozí také problémy s dásněmi a dutinou ústní. Při použití více nikotinových sáčků najednou nebo při jejich nechtěném spolknutí může u dětí a mladistvých velice snadno nastat akutní otrava nikotinem.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Nádorů kůže raketově přibývá: Experti popsali, jak se chránit. Zmínili také nebezpečné mýty
