Tažení Plíškové očima Štěpánka: Máme se do budoucna na co těšit. Jen víc emocí

„Na začátku finále Karolínu ovládla nervozita. Bylo to vidět, ale nepřestávala bojovat. Ve druhém setu se vrátila a mohlo být rozhodnuto dříve, každopádně zvládla nakonec tiebreak. Věřil jsem tomu, že ji vydařená koncovka ohromně psychicky nakopne do třetí sady.

Nicméně je to finále Wimbledonu, tam každá chyba bolí dvojnásob. Je škoda, že už nedokázala Bartyové sebrat servis. Občas měla Australanka na podání problémy.

Všichni jsme to Karolíně strašně moc přáli, co se dá dělat. Ale když se na to podíváme celkově, turnaj by jí měl dodat obří porci odvahy a klidu. Má na to, aby byla v závěrečných kolech grandslamů. Ví, že se klidně může stát, že jeden z velkých turnajů vyhraje. Teď tomu může věřit daleko více než dřív.

Má u sebe skvělého trenéra Saschu Bajina. Po více než šesti měsících si to začíná pořádně sedat. Tak to normálně bývá. V Saschovi má obrovskou sílu a přeju jim, aby navázali na Wimbledon a netrvalo dlouho, abychom Karolínu viděli v dalším grandslamovém finále.

KOMENTÁŘ: Z Plíškové pořád není ryzí šampionka. Ale může být hrdá, mýlili jsme se

Tenis

Vypadalo to na hororovou podívanou, nakonec z toho byla prohra se ctí. Karolína Plíšková doputovala na tenisovém turnaji turnajů až do finále, ve kterém nestačila na světovou jedničku Ashleigh Bartyovou. I tak se sluší za vystoupení ve Wimbledonu smeknout klobouky, čepice nebo jen pořádně zatleskat. Karolína totiž zazářila v nejmíň očekávanou chvíli.

Před turnajem nenasbírala výsledky, které by značily formu (v generálkách na trávě v Berlíně a v Eastbourne vypadla v prvním kole, pozn. red.). Ale řeknu to takhle – na základě vlastní zkušenosti vím, že není radno někoho odepisovat dopředu. Navíc několik let byla v první desítce žebříčku, vyzkoušela si, jaké je to být světovou jedničkou. Nikdy bych si nedovolil někomu nevěřit. Jak jsem řekl, spolupráce s novým trenérem si teprve sedala.

Myslím si, že do budoucna se je u Karolíny na co těšit. Ve wimbledonském finále tam z její strany byly emoce, které dlouho nedávala najevo. Čím víc se dokáže emočně otvírat, tím víc jí to bude na kurtu pomáhat a může dosahovat takových výsledků častěji.

A proč tak dlouho trvalo, než prorazila ve Wimbledonu, který by jí podle povrchu měl sedět? Vždycky je to o hlavě. Karolína říkala veřejně, že Wimbledon nemá příliš ráda. To už dneškem neplatí. Každý hráč i každá hráčka má své oblíbené turnaje, i ty méně oblíbené. Ke každému si musí najít svoji cestu.

Samozřejmě, její hra je postavená na výborném servisu, takže v tomto kontextu by jí tráva měla vyhovovat. Ale zase musíme brát v potaz její výšku… Když jí někdo hraje míčky nízko, tak to pro ni není věc, která by jí hrála do karet. Letos se s tím dokázala popasovat.

Není to jen o jednom turnaji, je to pouze vyústění její práce. Sama dříve zmínila, že hrála dobré zápasy, ale všichni sledují jen výsledky. Teď ale dokázala prodat svoji hru. Doufám, že to pro ni bude obrovské povzbuzení. Snad nezabrzdí.“