Americké jednotky odejdou z Afghánistánu k 31. srpnu podle původní dohody. Zdroj: AP
Americké jednotky odejdou z Afghánistánu k 31. srpnu tak, jak bylo dohodnuto. S odvoláním na zdroj z americké vlády o tom v úterý informovala agentura AP. Podle ní se prezident Joe Biden rozhodl tento termín dodržet na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost vojáků. Asijskou zemi tento měsíc ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán, které USA před nedodržením termínu varovaly.
V posledních dnech některé země vyzvaly Washington, aby USA v Afghánistánu setrvaly déle a umožnily tak pokračování evakuací z kábulského letiště. To od poloviny srpna zaplavily tisíce Afghánců poté, co Tálibán po ovládnutí země vstoupil do Kábulu.
Od té doby západní státy přepravily vojenskými letadly z afghánské metropole na 59 000 svých občanů a místních, kteří se obávají represí ze strany nové vlády tálibů. Na evakuace na letišti dohlíží téměř 6 000 příslušníků americké armády a některé země už uvedly, že bez amerických vojáků na místě nebudou moci pokračovat v evakuacích.
Na kábulském letišti je kromě amerických jednotek podle BBC také asi tisícovka britských vojáků a menší kontingenty například Francie, Německa či Turecka. Norsko má na letišti polní nemocnici, kterou ale podle úterních zpráv hodlá zavřít také ke konci srpna, ač ji původně chtělo provozovat do konce roku.
Mluvčí Tálibánu v úterý oznámil, že hnutí trvá na dodržení termínu 31. srpna a že Tálibán do tohoto termínu umožní evakuaci všech cizinců, kteří si to přejí. Naopak Afghánce vyzval, aby letiště opustili a vrátili se domů, a slíbil jim bezpečnost. Mnozí místní lidé se ale obávají, že tálibové tento slib nedodrží.
Lídři G7 chtějí po Tálibánu záruky
O situaci v Afghánistánu v úterý online jednali lídři G7, kteří požadují po Tálibánu záruky možnosti bezpečného odchodu pro všechny, kteří se tak rozhodnou, i po 31. srpnu. Britský premiér Boris Johnson řekl, že státy G7 mají dostatečnou ekonomickou, diplomatickou a politickou moc pro dosažení svých požadavků.
Odchod amerických vojáků a jednotek dalších zemí NATO dohodl předchozí americký prezident Donald Trump s Tálibánem výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a jejich spojence. Původní termín byl do konce letošního dubna, Biden ho prodloužil do konce srpna. Západní státy ale překvapila rychlost, s jakou se Tálibánu podařilo obsadit většinu země a zlikvidovat autoritu dosavadní vlády v Kábulu.
