Hradby a samopaly na migranty. Kterých pět zemí se opevňuje proti Afgháncům?

V neděli 15. srpna Tálibán obsadil Kábul a oznámil vládu nad celou zemí. O den později už tisíce zoufalých Afghánců naskakovaly do evakuačních letadel a snažily se dostat ze země. Záchranné lety z Kábulu probíhají nadále. Ve chvíli, kdy evakuace skončí a Tálibán zabere letiště, budou se moci lidé dostat ze státu jen přes pozemní hranici.

Jak se v Afghánistánu dělala demokracie: Miliardy rozházené za kozy, vily a letadla

Zahraničí

Historie už mnohokrát ukázala, že export demokracie západního typu do afrických států či na Blízký východ je nesmírně složitý a v některých ohledech prakticky nemožný. Snaha Západu v čele s USA udělat z Afghánistánu svobodnou mocnost selhala kvůli kulturnímu nepochopení, korupci a utopickým vizím. Účet za experiment je ale děsivý. Za nesmyslné projekty se v Afghánistánu rozházely miliardy.

Hrozbu migrační vlny logicky nejvíce řeší zeměpisní sousedé Afghánistánu. Na uprchlíky se ale připravují i jiné země, které se obávají, že přes ně budou Afghánci putovat do Evropy. Jaké to jsou?

1. Pákistán

Východní soused Afghánistánu začal stavět plot podél společné hranice obou států (takzvané Durandovy linie) už v roce 2017. Pákistán k srpnu dokončil 90 procent z celkově plánované délky plotu, který lemuje 2 611 kilometrů dlouhou hranici. Obrannou linii by chtěl Pákistán dokončit ještě letos. Už nyní je ale pro Afghánce překonávání pákistánské hranice krkolomné, a proto pro ně není východní cesta tolik populární. Tím spíš, že s Pákistánci příliš nevycházejí. Mnozí totiž Islámábád obviňují z toho, že podporuje Tálibán.

2. Írán

Také západní soused Afghánistánu kvapně reaguje na vzestup Tálibánu. Íránské ministerstvo vnitra nakázalo hraničním strážím, aby bránily afghánským uprchlíkům ve vstupu. Teherán opatření omlouvá pandemií a koronavirovými opatřeními. Informoval o tom web televize Iran International.

6 fotografií

Citadela Pandžšír: Údolí v Afghánistánu vzdoruje Tálibánu, odradilo i Sověty. Jak?

Zahraničí

Jen 150 kilometrů severně od Kábulu se krajina Afghánistánu svažuje do údolí Pandžšír. V oblasti žije zhruba sto tisíc lidí, kteří si během posledních čtyřiceti let napříč režimy dokázali ubránit svobodu. Odrazili Sověty při válce v Afghánistánu a odradili i Tálibán na sklonku minulého století. Teď se ale radikální hnutí znovu pokouší Pandžšír dobýt.

3. Turecko

Další zastávkou potenciálního uprchlíka z Afghánistánu je po Íránu Turecko. Také tam stojí vysoká zeď téměř po celé délce hranice. U ní hlídkují vojáci. „Chceme ukázat světu, že naše hranice jsou nepřekonatelné,“ řekl pro agenturu Reuters Mehmet Emin Bilmez, guvernér turecké provincie Van. Už nyní žije v Turecku zhruba 300 tisíc migrantů. V souvislosti s hrozbou další uprchlické vlny Turecko tlačí na stavbu dalších kilometrů zdí a na důslednější ostrahu přechodů.

4. Řecko

Na nepokoje v Afghánistánu reaguje i Řecko, vstupní brána do Evropy. Země pohotově vystavěla na hranici s Tureckem 40kilometrovou zeď se zabudovaným sledovacím systémem. Řecko má s migranty bohaté zkušenosti, spolu s Tureckem se pravidelně vzájemně obviňují z toho, že pro regulaci počtu uprchlíků nedělají dost. Je proto možné, že Řecko mohlo využít dění v Afghánistánu jako záminky k vystavení dlouho chtěného plotu.

5. Polsko

Pátou zemí, která v současnosti na hranicích buduje opevnění, je Polsko. Varšava sice staví plot z ostnatého drátu primárně vůči migrantům přicházejícím z Běloruska, účinné ale budou logicky proti všem uprchlíkům. Polsko také posílá ke hranicím vojáky, linii jich mají chránit až dva tisíce.