Spojené státy brzy překročí mezník, kdy polovina jejich obyvatel buď přišla na svět až po 11. září 2001, nebo byla v té době příliš malá na to, aby si události tragického dne pamatovala. Jak jste na tom s povědomím o teroristických útocích provedených unesenými letadly, si můžete prověřit v našem kvízu.
Kluci z mé bývalé zbrojnice na Manhattanu se už nikdy nevrátili, vzpomínal bývalý newyorský velitel hasičů James Manahan pro CNN Prima NEWS. Před pětadvaceti lety byl jedním z hasičů, kteří zasahovali při teroristických útocích v New Yorku. Jaké to bylo stát v centru neštěstí, které změnilo svět, a jaké to je ztratit celé stanice kolegyň a kolegů? Hasič také popsal pocit viny, který po tragických událostech stíhal jeho kolegy. A došlo i na konspirační teorie.
U Pentagonu proběhla v pátek za účasti prezidenta Donalda Trumpa a první dámy Melanie Trumpové pieta za oběti teroristických útoků z 11. září, od kterých uplynulo 25 let. Trump během vzpomínkového ceremoniálu zdůraznil sílu Spojených států a vzdal hold těm, kteří před čtvrtstoletím při útocích zahynuli. „Jsme národ hrdinů. Amerika nikdy nebyla tak silná jako dnes,“ prohlásil šéf Bílého domu. Zopakoval také, že Írán je nyní největším světovým sponzorem terorismu a američtí vojáci pracují na tom, aby nikdy nezískal jadernou zbraň.
Ikonický snímek „Padajícího muže“, spojený s teroristickým útokem v New Yorku, je i po 25 letech obestřený tajemstvím. Sestra domnělé oběti nyní promluvila pro deník The Daily Mail a přiblížila detaily ohledně tragédie, která změnila světový řád.
Nejzákladnějším principem Severoatlantické aliance (NATO) je kolektivní obrana, která je popsaná v článku 5. Ten stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu členovi aliance bude považován za útok proti všem. NATO poprvé – a zatím i naposledy – uplatnilo článek 5 po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Podívejte se, co aktivace článku 5 obnáší a v jakých dalších případech jeho aktivace rovněž přicházela v úvahu.
Celý svět si 11. září připomíná teroristický útok na New York a Washington. Stal se před 25 lety. Přestože jde dodnes o nejtragičtější teroristický útok, o jeho průběhu a pozadí se nadále šíří řada nepravd, mýtů a někdy i konspirací. Spekuluje se například o tom, zda se budovy Světového obchodního centra nezřítily pomocí řízené detonace nebo zda do Pentagonu nenarazila raketa místo letadla.
Před 25 lety otřásly Spojenými státy teroristické útoky, při nichž únosci použili čtyři dopravní letadla plná lidí jako zbraně. Útoky z 11. září 2001 si vyžádaly téměř tři tisíce obětí, změnily americkou zahraniční politiku a odstartovaly válku proti terorismu. Podívejte se, jak tragický den probíhal, kdo za útoky stál a jaké důsledky měl pro celý svět.
Americký prezident Donald Trump v úterý během svého projevu v Bílém domě uvedl, že byl jedním z těch, které museli hasiči evakuovat z takzvaného Ground Zero, tedy bezprostředního okolí budov Světového obchodního centra po teroristických útocích 11. září 2001. Dramaticky popisoval, jak ho ze země museli zvednout dva hasiči. Fact-checkingový web Politifact ale upozorňuje, že Trump měl být v době útoků na základě svých dřívějších výpovědí na úplně jiném místě.
Dánské úřady odhalily plány a přípravy na ruskou sabotáž v Dánsku. Mezi cíli jsou firmy působící v obranném průmyslu s vazbami na vojenskou pomoc Ukrajině. Řekl to deníku Berlingske šéf dánské kontrarozvědky (PET) Emil Gräsholm.
Řekněme si na rovinu, že při sobotním teroristickém útoku na berlínském Pridu nevraždila dodávka, nýbrž 21letý islamista libanonského původu. Ten si zmíněné vozidlo půjčil, aby s ním najel do davu lidí, které pak chtěl ještě rozsekat mačetou. Proč? Lze předpokládat, že podporovatelé Islámského státu obecně nesympatizují s LGBT. Tuto skutečnost mnoha ultralevicovým šílencům asi nikdy nevysvětlíte. Pozornost si ovšem zaslouží i kličkování některých českých politiků vyhýbajících se pojmenování problému, který mají přímo před očima.
Německá policie zadržela dalšího muže, který byl podezřelý z teroristického útoku na akci za práva komunity LGBT+ v Berlíně. Policisté se domnívali, že mohl s jedenadvacetiletým útočníkem sedět v autě. To se ale nepotvrdilo a policisté ho následně propustili. Původně měl přitom být deportován už v roce 2024, píše německý deník Bild.
Žena, která zahynula při sobotním teroristickém útoku v Berlíně, pocházela z Polska. Podle agentury DPA to v pondělí uvedl berlínský primátor Kai Wegner. Dříve spolkové státní zastupitelství informovalo, že policie propustila na svobodu muže, kterého v souvislosti s atentátem zadržela. Podle časopisu Der Spiegel se policisté zpočátku domnívali, že zadržený Íránec byl v autě spolu s Abdulem B., který vjel do lidí v parku Tiergarten. Toto podezření se ale nepotvrdilo.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
