Domácí

Zahraničí

Byznys

Sport

Lifestyle

Krimi

Pořady

Prima+

Petr Pavel Andrej Babiš Meteoradar Krimi Donald Trump Česko živě ShowTime Fotbal Prima Česko prima+

Sledujte nás

Facebook ikona X ikona Instagram ikona YouTube ikona
Apple Store badge Google Play badge
Domů Zprávy Zahraničí NATO

Po 11. září se spojenci svorně postavili za USA. Proč od té doby na článek 5 nikdy nedošlo?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Článek 5: Útok na jednoho je útokem na celou Alianci.

  • Jediná aktivace následovala po útocích z 11. září 2001.

  • Kybernetické útoky mohou být považovány za ozbrojené.

  • Kdy se o spuštění kolektivní obrany uvažovalo marně?

Více
Teroristický útok na Spojené státy, 11. září 2001
Teroristický útok na Spojené státy, 11. září 2001
Teroristický útok na Spojené státy, 11. září 2001 38 fotografií
Václav Černý
Václav Černý
  • 9. zář 2026, 21:31

    • Nejzákladnějším principem Severoatlantické aliance (NATO) je kolektivní obrana, která je popsaná v článku 5. Ten stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu členovi aliance bude považován za útok proti všem. NATO poprvé – a zatím i naposledy – uplatnilo článek 5 po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Podívejte se, co aktivace článku 5 obnáší a v jakých dalších případech jeho aktivace rovněž přicházela v úvahu.

    Článek 5 Severoatlantické smlouvy stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu členovi NATO bude považován za útok proti všem členům. Zároveň každého člena zavazuje poskytnout mu pomoc. Ta může, ale nemusí zahrnovat použití síly – spojenci mohou přijmout jakékoli opatření, které uznají za vhodné k obnovení a udržení bezpečnosti v severoatlantické oblasti.

    MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin dal jasně najevo, co od Ukrajiny chce. Analytici po jednáních zhodnotili šance na mír

    Článek 5 se vztahuje pouze na případ „ozbrojeného útoku“. Příkladem je invaze jednoho státu na území jiného státu. „Co však v kontextu článku 5 představuje ‚ozbrojený útok‘, musí být posuzováno individuálně a neomezuje se pouze na tradiční pojetí zjevných vojenských úderů státního aktéra,“ uvádí NATO s tím, že události, které postrádají mezinárodní prvek, jako jsou čistě domácí teroristické činy, neaktivují článek 5, ačkoli spojenci NATO mohou v takových případech pomoc nabídnout a často ji nabízejí.

    Článek 5 Severoatlantické Smlouvy:

    „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
    (zdroj: NATO)

    Na nedávných summitech NATO vedoucí představitelé spojeneckých zemí objasnili, že článek 5 se může vztahovat také na útoky do vesmíru, z vesmíru nebo v něm a že významné kybernetické útoky a další hybridní útoky lze považovat za „ozbrojený útok“.

    NATO poprvé a zatím naposledy ve své historii uplatnilo článek 5 po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Smlouva ale nestanovuje konkrétní postup, jak mají spojenci aktivovat závazek vzájemné pomoci podle článku 5. Povinnost pomoci spojenci „neprodleně, individuálně a ve shodě s ostatními stranami“ vzniká, když jsou splněny dvě podmínky:

    • Spojenec utrpěl „ozbrojený útok“, jehož posouzení musí být provedeno v dobré víře všemi spojenci, ať už individuálně, nebo kolektivně.

    • Napadený spojenec požádá o kolektivní akci podle článku 5 nebo s ní souhlasí. Napadený spojenec se může rozhodnout nepožádat o pomoc podle článku 5, a místo toho řešit situaci jinými způsoby.

    Na čem se členové NATO dohodli po teroristických útocích na USA?

    Večer 12. září 2001, necelých 24 hodin po útocích, se spojenci sešli v Severoatlantické radě, kde se dohodli, že „pokud se zjistí, že tento útok byl namířen ze zahraničí proti Spojeným státům, bude považován za akci spadající pod článek 5 Washingtonské smlouvy“.

    Generální tajemník NATO lord Robertson následně informoval generálního tajemníka Organizace spojených národů o rozhodnutí Aliance. Dne 2. října 2001, poté, co byla informována o výsledcích vyšetřování útoků z 11. září, Rada rozhodla, že byly fakticky považovány za jednání, na které se vztahuje článek 5.

    Dne 4. října 2001 se NATO dohodlo na balíčku osmi opatření na podporu Spojených států:

    • Posílit sdílení zpravodajských informací a spolupráci, a to jak na bilaterální úrovni, tak v rámci příslušných orgánů NATO, v souvislosti s hrozbami plynoucími z terorismu a opatřeními, která je třeba proti němu přijmout.

    • Poskytovat, individuálně či kolektivně, podle potřeby a v souladu se svými schopnostmi, pomoc spojencům a dalším zemím, které jsou nebo mohou být vystaveny zvýšeným teroristickým hrozbám v důsledku své podpory kampaně proti terorismu.

    • Přijmout nezbytná opatření k zajištění zvýšené bezpečnosti zařízení Spojených států a dalších spojenců na svém území.

    • Nahradit některé spojenecké síly plnící úkoly v rámci NATO, aby mohly být využity k přímé podpoře protiteroristických operací.

    • Udělit Spojeným státům a letadlům dalších spojenců plošná povolení k přeletu v souladu s nezbytnými ujednáními o letovém provozu a vnitrostátními postupy pro vojenské lety související s operacemi proti terorismu.

    • Umožnit Spojeným státům a dalším spojencům přístup do přístavů a na letiště na území členských zemí NATO pro operace proti terorismu, včetně doplňování paliva, v souladu s vnitrostátními postupy.

    • Aliance je připravena nasadit část svých stálých námořních sil do východního Středomoří, aby zajistila přítomnost NATO a demonstrovala odhodlání.

    • Aliance je rovněž připravena nasadit část svých vzdušných sil včasného varování NATO na podporu operací proti terorismu.

    Na žádost Spojených států prováděla Aliance od 9. října 2001 do poloviny května 2002 svou vůbec první protiteroristickou operaci s názvem Eagle Assist. Skládala se ze sedmi radarových letounů NATO AWACS, které pomáhaly sledovat oblohu nad Spojenými státy – 830 členů posádek ze 13 zemí NATO provedlo přes 360 letů.

    Dne 26. října 2001 zahájila Aliance druhou protiteroristickou operaci v reakci na útoky na Spojené státy s názvem Active Endeavour, do které se zapojily stálé námořní síly NATO hlídkující ve Středozemním moři s cílem odhalovat teroristickou činnost a odrazovat od ní, včetně nelegálního obchodování. Operace skončila v roce 2016.

    Kdy se opět mluvilo o článku 5?

    Členské státy NATO v průběhu historie Aliance opakovaně zvažovaly aktivaci článku 5. Kromě zmíněného 11. září 2001 k tomu ale nakonec nikdy nedošlo.

    Jedním z případů, kdy se mluvilo o aktivaci článku 5, byly kybernetické útoky na Estonsko v roce 2007. Útok cílil na webové stránky estonských organizací, včetně estonského parlamentu, bank, ministerstev, novin a vysílacích společností. V lednu 2008 byl obviněn a odsouzen jeden estonský státní příslušník ruského původu. Estonsko ale o aktivaci společné obrany nepožádalo.

    V odborných a politických kruzích se o aktivaci článku 5 mluvilo i v roce 2012, kdy Sýrie sestřelila turecké letadlo. NATO ale výslovně uvedlo, že na jednání o incidentu se o článku 5 nemluvilo.

    Po sestřelení ruského letounu nad Tureckem se diskutovalo o hrozbě, že spor mezi Ruskem a Tureckem přeroste v konflikt NATO–Rusko. Objevovaly se i spekulace, zda by v takovém případě mohl být aktivován článek 5.

    Po rozsáhlém kyberútoku připisovaném Íránu v roce 2022 Albánie zvažovala aktivaci článku 5. Premiér Edi Rama později potvrdil, že o této možnosti vláda uvažovala, ale nakonec ji nevyužila.

    V roce 2022 se aktivace článku řešila i podruhé, když v polském Przewodowě došlo k výbuchu, při němž zemřeli dva lidé. Polsko nakonec požádalo o konzultace podle článku 4. Později se ukázalo, že šlo pravděpodobně o ukrajinskou protivzdušnou střelu, nikoli o ruský útok.

    O aktivaci článku 5 se mluvilo několikrát také v kontextu války na Ukrajině, jelikož ruské drony se objevily i na území Aliance. Kolektivní obrana podle článku 5 však aktivována nebyla.

    Článek 5 byl zmíněn i v březnu roku 2026, když íránská raketa mířila k Turecku. Generální tajemník Mark Rutte ale tehdy uvedl, že se o aktivaci neuvažuje.

    MOHLO VÁM UNIKNOUT: Atentát na Putina? Téměř nemožné, tvrdí expert. Řekl, proč je šéf Kremlu nedotknutelný

    Vladimir Putin terorismus Turecko NATO politika
    Václav Černý Václav Černý

    vaclav.cerny@iprima.cz

    Návrhy pro vás