Rozhovor s fotbalovým bouřlivákem Petrem Radou (zdroj: CNN Prima NEWS)
Momentálně není v lize zkušenějšího a pravděpodobně ani populárnějšího kouče. Petr Rada, trenér Jablonce, baví české fotbalové fanoušky svojí srdečností a upřímností, je zkrátka známým bouřlivákem. „Neumím bez toho žít. I jako hráč jsem se rozčiloval kvůli maličkostem,“ řekl k velmi intenzivně projevovaným emocím v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Se skromným klubem ze severu Čech už čtvrtým rokem dokazuje velké věci. Petr Rada se v Jablonci našel a drží ho na těch nejvyšších příčkách. Aktuálně patří klubu páté místo v tabulce Fortuna ligy, ale ještě má oproti čtvrtému rivalovi Slovanu Liberec zápas k dobru.
Přípravu týmu komplikují drsné „severské“ podmínky, které mu například kvůli zničenému trávníku nedovolily v první polovině února odehrát zápas se Slováckem v plánovaném termínu.
„Trénujeme pořád na umělé trávě, což je velký hendikep, hlavně z hlediska toho, že hrozí zranění hráčů. Ale musíme se s tím smířit. Jsou to profesionálové, za nás se trénovalo na škváře a písku a šlo to,“ usmíval se 62letý Rada v Novém dni na CNN Prima NEWS.
Ve své kariéře odkoučoval už 401 ligových zápasů, což je při jeho temperamentu velmi vyčerpávající porce. „U mě je to srdeční záležitost. Srdce dostává zabrat. Zvlášť i proto, že mám vyšší tlak. Ale vydal jsem se touto cestou. Nemůžu si na nic stěžovat, jsem rád, že to můžu dělat.“
Trenér Petr Rada říká, že má vysoký tlak a jeho srdce dostává během zápasů dost zabrat. Ale dělá, co má rád, proto si nestěžuje. Zdroj: Profimedia.cz
Během víkendových zápasů – navzdory tomu, že se Jablonci povětšinou daří – se dokáže Rada u autové čáry velmi čertit. „Neumím bez toho žít. I jako hráč jsem se rozčiloval kvůli maličkostem. Nicméně k doktorům nechodím, byť jich znám hodně – ať už docenta Pavla Koláře, nebo Petra Krejčího (lékař české reprezentace, pozn. red.). Radši vše řeším po telefonu nebo maximálně s nimi zajdu na kafe,“ culil se.
Pokud vydrží u jabloneckého kormidla do konce sezony – nic nenasvědčuje tomu, že by se tak nemělo stát – bude na metě 414 odtrénovaných zápasů, čímž překoná jiného známého kouče – Petra Uličného (413 utkání). „Ve fotbale nikdy nemůžete říct, že dokončíte sezonu, nevíte druhého dne. Ale pokud se mi to podaří, bude to pro mě velká pocta. Petra Uličného si vážím, je to trochu podobný typ jako já,“ podotkl Rada. A další čísla do statistik by chtěl sbírat i v následujících letech. „Pokud budu zdráv a bude chuť – ta mi asi vydrží do smrti – budu chtít trénovat.“
Ve Spartě jsem práci nedodělal
Během své dlouhé kariéry zažil mnoho vyhazovů. Špatnou formu týmu zkrátka jako první odskáče trenér. „Spravedlnost není. Samozřejmě, odvolat trenéra je nejlevnější varianta. Nejde vyhodit pět šest hráčů. Když dojde k výměně kouče, hráči většinou ožijí. A to mě mrzí, že když odejde trenér, najednou fotbalisté začnou říkat: ‚Teď to jde.‘ V takovou chvíli se mi honí hlavou, ať radši mlčí. To nesnáším.“
Které odvolání Radu nejvíce mrzí? „Každý odchod byl pro mě nepříjemný. Ale nejvíc mě to mrzelo ve chvíli, kdy jsem odcházel ze Sparty,“ zmiňuje trenér angažmá na Letné z před čtyř let. „Tam mi přišlo, že jsem práci nedodělal. Během tohoto působení jsem poznal, že je to opravdu jeden z nejlepších klubů u nás. Čekal jsem, že by to mohlo trvat déle, ale bohužel majitel, pan doktor (Daniel) Křetínský, měl jinou představu, dlouho dopředu připravenou.“
V květnu roku 2017 přišel ke Spartě italský stratég Andrea Stramaccioni a začal – za velmi vysokých nákladů – měnit tým ku obrazu svému. Tento projekt nevyšel a Stramaccioni po necelém roce dostal padáka. Od té doby skončilo na Letné dalších pět trenérů, naposledy Václav Kotal. Sparťany momentálně vede Pavel Vrba a Pražanům se pod ním zatím nadmíru daří.
Kdyby ale zase jednou byla trenérská židle na Spartě volná, sedl by si na ni Rada i po onom těžko stravitelném konci rád? „Pokud by přišla nabídka z takového klubu, zkrátka se neodmítá. Kdo by podobnou možnost odmítl, nemá fotbal rád.“
Rada trénoval kromě Sparty a Jablonce také Slavii Praha, Teplice, Viktorii Plzeň, Slovan Liberec, Vysočinu Jihlava nebo Příbram.
A mezi lety 2008 a 2009 vedl i český národní tým. Premiéru si asi nemohl odškrtnout na lepším místě – v posvátném fotbalovém chrámu Wembley proti Anglii. „Už předtím jsem dělal asistenta trenéru Karlu Brücknerovi, takže člověk nějaké zkušenosti měl. Ale 100 tisíc lidí… To se mnou zacloumalo. Musel jsem si vzít nějaký prášek na uklidnění. Ještě to bylo pár dní poté, co jsem oslavil 50, takže se to hezky sešlo. A naštěstí se to i z hlediska výsledku povedlo. Byl to zážitek na celý život,“ poznamenává kouč k tomu, že přípravný duel s Albionem skončil 2:2.
Nedávno vydal vlastní knihu s názvem Nezkrotný bouřlivák. „Za více než 40 let v profesionálním fotbale si myslím, že mám nárok na to, mít knížku. Nějaké zážitky mám. Chtěl jsem ji vydat, protože nevím, jak dlouho tady budu, tak aby po mně něco zůstalo.“
