Trump je odtržený, ekonomika ho nezajímá, říká odborník. Varoval před zastrašováním voličů
Americký prezident Donald Trump je před volbami do Kongresu ve své bublině odtržený od reality, míní odborník na dění ve Spojených státech Matěj Schneider. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS také varuje před možným zastrašováním voličů ze strany vládnoucích republikánů. Jak by to podle Schneidera mohlo vypadat?
Američané v listopadových volbách obmění celou Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu. Začněme Sněmovnou. Podle většiny expertů je téměř jisté, že zde demokraté získají většinu. Souhlasíte?
Souhlasím. V posledních týdnech jsem zaznamenal mnoho autorů průzkumů a analytiků, kteří jsou považováni za sympatizanty hnutí MAGA, a i ti najednou říkají: „No dobře, o Sněmovně vůbec nemůže být řeč.“ Spíše se teď řeší, jak velkou většinu budou demokraté ve Sněmovně mít.
ČTĚTE TAKÉ: Trump se opět dostal do křížku se CNN. Její novináře nepouští do letadla, přijde další žaloba?
V Senátu to vypadá na mnohem napínavější souboj. Letošní sestava států, ve kterých se hlasuje, demokratům příliš nenahrává. Podle odhadů se však klima ve Spojených státech za poslední týdny výrazně posunulo ve prospěch demokratů.
Mezi Sněmovnou a Senátem je trochu rozdíl. Dříve bylo ve sněmovních volbách hodně důležité, kdo v daném okrsku kandiduje, šlo o kvalitu konkrétního kandidáta. Ale v poslední době se politika federalizuje a jde daleko více o brand celé té strany. Do velké míry to platí právě pro kandidáty do dolní komory, kterých je opravdu hodně. U senátních voleb ale mnohem větší roli hraje charakter daného kandidáta. Republikáni navíc mají v Senátu výhodu – tíhnou k nim voliči z těch rurálnějších, menších států, které jsou v horní komoře nadhodnoceny.
Američtí farmáři už páchají sebevraždy ve stejné míře jako váleční veteráni
Čtenářům jen připomenu, že v americkém Senátu mají všechny státy, nehledě na počet obyvatel, po dvou zástupcích.
Přesně tak. Otázkou je, jestli republikáni o tyto své rurální voliče nepřicházejí. Souvisí to se zvyšujícími se cenami pohonných hmot a krizí životních nákladů. Hodně to dopadá na americký středozápad a na americké farmáře, kteří jsou už několik dekád pod tlakem velkého agroprůmyslu, a od návratu Trumpa jsou pod tlakem jeho obchodních válek. Teď se k tomu přidala ještě válka s Íránem a drahé pohonné hmoty. Američtí farmáři na tom nebyli dobře už před Trumpovým návratem do Bílého domu. Já to rád ilustruji jednou statistikou: američtí farmáři páchají sebevraždy v přibližně stejné míře jako američtí váleční veteráni. Vážně na tom nejsou ekonomicky dobře, a teď se to ještě zhoršuje. Farmáři v uplynulých dekádách tíhli spíše k republikánům. Ale letos se člověk často setká s farmáři, kteří s celou rodinou dlouhé roky volili republikány, a říkají: „Já nevím, možná k těm volbám nepůjdu, nebo to dokonce hodím demokratům.“ Kvůli tomu se pak můžeme bavit o tom, že republikáni mohou přijít o senátory ve státech, jako je Kansas, Nebraska nebo Iowa. Upřímně, kdyby mi tohle někdo řekl před 10 lety, těžko bych mu věřil.
Mimo zmíněné státy jsou v tuto chvíli pro demokraty ve hře senátní souboje i v dalších státech, kde se jim historicky nedaří – třeba na Aljašce nebo v Texasu. Jak je to možné?
Důležitým faktorem je efekt midterm voleb – američtí voliči jsou zvyklí na to, že v nich trochu vyrovnávají moc. Takže po dvou letech vlády republikánů mají voliči tendenci hodit to demokratům. Navíc je tu válka s Íránem, která je symbolem všeho, co je podle mnoha Američanů na vládě republikánů špatně. Po necelých dvou letech vlády Trumpa se ukazuje, jak moc protichůdné sliby lidem dal a že nelze naplnit všechny. Největším symbolem toho všeho se stala ta válka s Íránem, která ukázala, že Trump není „protiválečným kandidátem“, jak mohl být některými voliči vnímán během prvního období. A hlavně se ukázalo, že Trumpovi opravdu nezáleží na tom, jak se ekonomicky daří Američanům. On to možná ani neví, protože se tak uzavřel do bubliny svých přikyvujících poradců, že je od toho zcela odtržený. A že ho to nezajímá, to jsou jeho vlastní slova. Já jsem na to koukal s otevřenou pusou, když Trump na začátku léta na tiskové konferenci řekl, že na dopady íránské války na peněženky Američanů vůbec nemyslí, že se soustředí jen na to, aby Íránci neměli jadernou zbraň.
Mohou i kvůli takovýmto výrokům demokraté v Senátu uspět? Pro zajímavost: demokrat naposledy v senátních volbách třeba ve zmíněném Texasu zvítězil v roce 1988.
Ano, ono totiž těch států, kde by demokraté mohli teoreticky vyhrát, i když to tak před začátkem války v Íránu nevypadlo, je celá řada. Můžeme se bavit o Texasu. Velká pozornost je ale věnována také Maine, kde své křeslo obhajuje republikánka Susan Collins. Demokraté tam mají problém, přišli totiž o svého původního kandidáta kvůli obvinění ze sexualizovaného násilí. Náhradní kandidát, Troy Jackson, je zajímavý, ale zároveň není z nejcharismatičtějších. Je to státní politik, začínal jako republikán a je to víceméně dřevorubec. Je to docela zajímavý týpek, ale zároveň mám pocit, že se třeba v debatách, ve kterých se s Collins utkal, ukazuje, že možná není dostatečně uhlazený na to, aby byl schopný vyhrát v takto komplikovaných volbách. Susan Collins je senátorkou od roku 1997 a i v předchozích cyklech to pokaždé chvíli vypadalo, že by ji demokraté mohli sestřelit. Nakonec to ale vždy uhrála. A myslím si, že to tak pravděpodobně dopadne i tentokrát.
Levicová zkouška v Michiganu
Pro demokraty je přitom souboj v Maine velmi důležitý. Pokud tam nezvítězí a zároveň nepřekvapí třeba v Texasu či na Aljašce, většina v Senátu by se jim vzdálila.
Je to tak. A proto říkám, že bych si na to, že demokraté ovládnou Senát, nevsadil. Některé průzkumy jim sice dávají lehkou výhodu, ale myslím si, že tou nejjistější sázkou v tuto chvíli je, že demokraté získají většinu ve Sněmovně, zatímco Senát jim těsně unikne. Ale hodně záleží na jednotlivých kandidátech. Velmi důležitý je také Michigan, kde za demokraty kandiduje Abdul El-Sayed, výrazný politik z levicového křídla Demokratické strany. Přitahuje hodně pozornosti i proto, že je muslim.
Kdyby zvítězil, stal by se vůbec prvním americkým senátorem tohoto vyznání.
Hodně republikánských útoků směřuje právě na tuto notu. Jsou to zajímavé volby. Na druhé straně jde do boje za republikány Mike Rogers, hodně trumpistický kandidát, kterému se úplně nedaří v debatách. Zároveň se ale někteří demokraté netají tím, že je pro ně Abdul El-Sayed příliš levicový. Michigan je státem, kde v posledních dekádách tu vyhrávali republikáni, tu demokraté. Panuje tak obava, že by demokraté mohli přijít o hlasy středových voličů. Je to rozhodně jeden ze soubojů, který já budu během volební noci bedlivě sledovat, protože může zásadním způsobem ovlivnit, jak se budou demokraté připravovat na prezidentské volby v roce 2028. Na základě výsledku v Michiganu také bude posuzována vitálnost levicovějších kandidátů.
Pojďme se podívat trochu do budoucnosti: Jak by se po listopadových volbách mohlo změnit Trumpovo úřadování?
No, hodně to ovlivní to, jak moc Trump výsledky voleb vůbec přijme. Velice neslavně to skončilo na začátku roku 2021, kdy to vyústilo až v to hrozné vyrabování Kapitolu. Trump za to nikdy nebyl přímo potrestán, čímž dostal jasný signál, ať to zkusí znovu a lépe. Jestli to zkusí, to je otázka. Jde sice o federální volby, ale kontrolu nad tím, jak probíhají, mají jednotlivé státy a jejich úředníci. Trump si mezi ně prosadil spoustu lidí, kteří ochotně opakují jeho lež o tom, že to on vyhrál volby v roce 2020. Na spoustu důležitých pozic dosadil loajální trumpisty, kteří jsou v momentě, kdy dojde ke střetu Trumpa a reality, ochotni udělat bůhvíco. Trump je sice obklopen lidmi, kteří mu říkají, že je skvělý a že je všechno chyba demokratů. Ale voliči se mu teď nejspíše chystají říct něco dosti jiného. Je otázkou, jestli on bude ochotný to přijmout.
Čtěte také
Jak by taková Trumpova revolta proti výsledkům kongresových voleb mohla vypadat? Bojíte se takového scénáře?
Bojím se toho od začátku roku a upřímně řečeno, k zásahům do voleb už dochází. Nedávno provedli federální agenti domovní prohlídku v domě demokratické kongresmanky Ilhan Omar, to je úplně jasné porušení nepsaného pravidla ministerstva spravedlnosti, které se snaží takto citlivých politických vyšetřování minimálně během dvou měsíců před volbami vyvarovat. U Trumpovy vlády tyto normy už dávno vyletěly z okna. To je jedna věc, druhá věc je, co se bude dít v samotný volební den. Někteří se obávají toho, že volby mohou být narušeny třeba agenty deportační agentury ICE, že budou postávat v blízkosti volebních místností. Trumpova administrativa takhle může zastrašovat voliče, aby nepřišli k volbám, protože v momentě, kdy jste Hispánec, i když máte americké občanství, můžete mít z pohybu v okolí agentů ICE strach. Oni si neberou servítky, je popsáno x případů, kdy se moc nepárají s tím, kdo má jaký imigrační status.
A co vývoj po volbách? Mohl by se Trump pokusit případné nepříznivé výsledky voleb zvrátit?
V tom povolebním období je škála toho, co se může stát, opravdu široká. Nejpravděpodobnějším scénářem je, že Trump v okrscích, kde budou výsledky relativně těsné, začne na republikánské úředníky vyvíjet nátlak. Jako tomu bylo během voleb v roce 2020, když Trump volal úředníkům do Georgie a chtěl po nich, aby někde našli těch 11 tisíc hlasů, které ve státě ztrácel na Joea Bidena. Zaznamenal jsem i takové scénáře, podle kterých bude chtít Trump vyhlásit jakýsi stav nouze nebo povolávat armádu. To se mi v tuto chvíli představuje těžko. Trump se za poslední rok a půl často hodně přiblížil k různému překračování Rubikonu, většinou ale na poslední chvíli ucuknul. Nouzový stav nebo povolání armády, to už by bylo významné překročení Rubikonu. Ale chápu, že jsou lidé, včetně různých politologů nebo ústavních expertů, kteří se něčeho podobného obávají.
Obáváte se tedy, že se může stát, že se Trump pokusí průběh voleb narušit a že případně nemusí uznat jejich výsledek?
Určitě to je na stole.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kreml si vychutnává Trumpův rozkol se Zelenským. Na oslavy je ale brzy, píše Reuters
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
