Volby v USA PŘEHLEDNĚ: Jak a kam se volí a co je v sázce pro Trumpa?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Američané volí 3. listopadu nové složení Kongresu.
V sázce je Trumpova agenda pro příští dva roky.
Demokraté mohou ovládnout Sněmovnu i Senát.
Co všechno může změnit výsledek voleb v USA.
Spojené státy čekají volby, a i když si v nich nebudou vybírat nového prezidenta, na zbytek mandátu úřadujícího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa budou mít zásadní vliv. Američané totiž na začátku listopadu u volebních uren rozhodnou o novém složení Kongresu, který může Trumpovi v případě neúspěchu republikánů začít házet klacky pod nohy. Kdo je favoritem a kdo může překvapit? A proč je pro prezidenta Donalda Trumpa v sázce celá jeho agenda na příští dva roky?
Volby do Kongresu se ve Spojených státech konají 3. listopadu. Jde o takzvané midterms (mid = prostředek, term = volební období), tedy volby, které značí polovinu mandátu úřadujícího prezidenta. Tím je od roku 2024 republikán Donald Trump.
ČTĚTE TAKÉ: Trump přepral tygra v novém AI videu. Cítí se jako lovec hyen, reagoval na reálný útok šelmy
Voliči budou během volebního dne vybírat nové složení celé Sněmovny reprezentantů, která slouží jako dolní komora amerického Kongresu. Po celých Spojených státech se tak rozhodne, kdo bude zastupovat občany ve 435 sněmovních obvodech.
Rovnováha moci se může změnit také v Senátu, který slouží jako horní komora Kongresu. V listopadu se volí jeho třetina, tedy 33 (staro)nových senátorů. Souběžně s federálním volebním kláním budou v 36 státech a třech amerických teritoriích probíhat také souboje o pozici guvernéra.
Projděte si vše, co potřebujete vědět o americkém volebním systému a midterms:
Co je Sněmovna reprezentantů?
Sněmovna reprezentantů je dolní komorou amerického Kongresu. Má celkem 435 členů a její složení se kompletně obměňuje každé dva roky – během prezidentských voleb a během midtermů.
Každý stát ve Sněmovně reprezentantů disponuje daným počtem zástupců, který se odvíjí od počtu jeho obyvatel. Největší delegaci má nejlidnatější Kalifornie (52 kongresmanů), pouze jednoho člena pak do Washingtonu, kde Sněmovna zasedá, vysílají voliči třeba na Aljašce, v Delawareu nebo ve Wyomingu.
Poslanci jsou voleni jako zástupci sněmovních obvodů, jejichž podobu určují většinou zákonodárné sbory jednotlivých států, výjimečně je mají na starosti nezávislé komise. Dvě dominantní americké strany, demokraté a republikáni, nejdříve vyberou svého kandidáta v takzvaných primárkách, které probíhají v průběhu volebního roku.
Vítěz se stane nominantem své strany do listopadových voleb. Ve většině kongresových obvodů se spolu utkají pouze kandidáti demokratů a republikánů, jsou však i místa, kde (většinou s mizivou nadějí na úspěch) kandidují třeba nezávislí politici. Ten, kdo od voličů získá největší počet hlasů, se na dva roky stává poslancem.
Těsnou většinu 219 křesel ve Sněmovně reprezentantů drží republikáni, opoziční demokraté disponují 214 mandáty. Po volbách však může být vše jinak, podle průzkumů je totiž vysoká šance, že v nich většinu po čtyřech letech přetáhnou na svou stranu demokraté. Předsedou Sněmovny je od října 2023 republikán Mike Johnson. Na jeho místo si brousí zuby lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries.
Senát USA: kolik je senátorů a jak se volí?
Senát je horní komorou amerického Kongresu. Má celkem 100 členů volených na šest let a na rozdíl od Sněmovny reprezentantů zde všechny státy Unie disponují stejným a pevně daným počtem zástupců – dvěma. Téměř 32milionový Texas má tak v Senátu stejné zastoupení jako asi 640tisícový Vermont.
Senátoři jsou voleni většinovým systémem. Stejně jako v případě Sněmovny nejdříve demokraté i republikáni vybírají svého nominanta v primárkách, jejichž vítěz následně nese stranickou vlajku do listopadového klání. I zde ve většině případů soupeří dva kandidáti za dominantní partaje.
Volební zákony se liší stát od státu. Ve většině z nich se senátorem stane ten, kdo v listopadu získá prostou většinu hlasů. Výjimkou je Georgie, která bude svého senátora vybírat i letos. V tomto jižanském státě zákon stanovuje, že pokud v listopadových volbách žádný z vícero kandidátů nezíská více než 50 % hlasů, dva nejsilnější adepti postupují do druhého kola (tzv. runoff). V něm o několik týdnů později zvítězí jednoduše ten, kdo dostane více hlasů.
V Senátu mají republikáni poměrně pohodlnou většinu 53 křesel. Demokraté drží 45 mandátů, další dva nezávislí senátoři (Bernie Sanders a Angus King) sice nejsou členy strany, v Senátu však zasedají v demokratickém klubu. Lídrem republikánské většiny v Senátu je od ledna 2025 John Thune z Jižní Dakoty, demokratickou menšinu vede Chuck Schumer z New Yorku.
Klíčové senátní souboje
Během letošních voleb se obmění třetina horní komory, tedy 33 senátorských křesel. Republikáni obhajují 22 mandátů, demokraté 13. Aby opoziční Demokratická strana získala většinu, musela by na svou stranu získat alespoň čtyři mandáty, které v současnosti drží republikáni.
A i když jde o náročný úkol, úspěch vyloučit nelze. Třináct klíčových senátních soubojů, které mohou rozhodnout o tom, která z partají bude na příští dva roky v horní komoře Kongresu u moci, ukazuje následující grafika:
Ve 36 státech USA se volí guvernéři
Celkem v 36 státech se letos v listopadu budou volit také guvernéři. Spolu s těmito státy si svého guvernéra vyberou také obyvatelé tří amerických teritorií (Guam, Severní Mariany a Americké Panenské ostrovy), v hlavním městě Washingtonu, D. C., se pak volí nový starosta.
Guvernéři jsou nejvyššími představiteli výkonné moci svých států. Jejich pravomoci se liší, všude ale guvernér vede svou vlastní státní vládu a téměř ve všech státech má hlavní slovo při přípravě návrhu státního rozpočtu. Ve většině států také guvernér disponuje právem veta, kterým může státnímu kongresu vrátit přijatou legislativu.
Jak demokraté, tak republikáni letos obhajují 18 guvernérských křesel. Republikáni se pokusí uhájit svou pozici ve dvou státech (New Hampshire a Vermont), které v roce 2024 vyhrála tehdejší kandidátka demokratů Kamala Harris. Demokraté pak hájí pět guvernérských pozic (Arizona, Kansas, Michigan, Pensylvánie a Wisconsin) ve státech, které před dvěma lety ovládl Donald Trump.
Guvernéři se volí obdobně jako kongresmani nebo senátoři. Strany nejdříve pořádají primárky, ze kterých vzejdou jejich kandidáti do hlavních voleb. Jejich vítěz se pak stane guvernérem – ve většině států má čtyřletý mandát.
Co je v sázce?
I když si letos Američané nevybírají nového prezidenta, listopadové volby jsou pro fungování Spojených států naprosto zásadní. Šéf Bílého domu Donald Trump měl zatím v prosazování své agendy do velké míry volné ruce – jeho partaj totiž poslední dva roky ovládá obě komory Kongresu.
To by se mohlo změnit. Během midterms se straně vládnoucího prezidenta historicky příliš nedaří a ve Sněmovně reprezentantů většinou ztrácela křesla. Pro republikány navíc může být rozhodující hluboká nepopularita Donalda Trumpa – podle většiny měření s jeho politikou nesouhlasí kolem 60 procent všech voličů. Nedávné šetření Pew Research Center dokonce ukazuje, že s Trumpovým výkonem v úřadu nesouhlasí celých 68 % respondentů.
Pokud se tak historická kletba vládnoucích stran naplní, dá se předpokládat, že jsou šance demokratů na získání většiny ve Sněmovně reprezentantů poměrně vysoké.
Složitější obrázek nabízí Senát – tyto volby totiž historicky slouží jako referendum o úřadujícím prezidentovi jen omezeně. I tak v polovině října predikce deníku The Economist dávají demokratům na získání většiny v Senátu slušnou 57procentní šanci.
Kdyby se odhady naplnily, znamenalo by to faktický konec legislativní agendy Donalda Trumpa. Stále by sice mohl vládnout skrze exekutivní příkazy, ke kterým souhlas Kongresu nepotřebuje, žádné nové zákony by však bez jeho podpory neprosadil.
Na druhou stranu, Trump by stále měl v ruce silnou zbraň – a sice veto, kterým by mohl zabránit tomu, aby si demokraté, pokud budou u moci, začali schvalovat vlastní návrhy zákonů. Veto amerického prezidenta je silnější než v Česku, Sněmovna i Senát jej musí přehlasovat dvoutřetinovou většinou. Že by demokraté takové majority dosáhli, je prakticky vyloučeno.
Demokraté ale také už předem prohlašují, že pokud získají většinu ve Sněmovně reprezentantů, začnou Trumpovi a republikánům zatápět. Podle médií dokonce demokraté připravují „rozsáhlou dohledovou agendu“, jejímž cílem má být vyšetřování samotného prezidenta, jeho rodiny i vlády za údajnou korupci a zneužívání moci.
Vyloučit nelze ani to, že pokud demokraté ovládnou Sněmovnu, pokusí se Trumpa z funkce odvolat ústavní žalobou, takzvaným impeachmentem. Ten demokraté proti Trumpovi ve Sněmovně schválili již dvakrát – poprvé v roce 2018 mimo jiné za zneužití pravomocí, podruhé v roce 2021 za podněcování k povstání z 6. ledna téhož roku. Ani jednou však žaloba neprošla Senátem.
Témata voleb: co může rozhodovat midterms?
Hlavním tématem letošních voleb, stejně jako v případě prezidentského klání před dvěma lety, je ekonomika, potažmo růst životních nákladů. Podle říjnových dat Pew Research Center je 74 % Američanů znepokojeno cenami benzinu a energií, 73 % znepokojují ceny potravin a spotřebního zboží a 66 procent znepokojují ceny bydlení.
Celých 84 procent registrovaných voličů pak v průzkumu uvedlo, že je pro ně stav ekonomiky během nadcházejících voleb velmi důležitý. Na druhém místě se umístila budoucnost demokracie (73 %), následovaná zdravotní péčí (68 %), vzděláním (62 %), migrací (59 %), zahraniční politikou (57 %), energetickou politikou (54 %) a zločinností (52 %). Na dalších místech se umístila třeba potratová politika (46 %) nebo přístup k umělé inteligenci (44 %).
Americkým politickým světem hýbe také válka s Íránem, kterou Spojené státy odstartovaly po boku Izraele společným únorovým útokem. Právě tento konflikt stojí za celosvětovým zdražováním pohonných hmot.
Trumpova válka je navíc mezi Američany hluboce nepopulární. Se způsobem, kterým prezident konflikt vede, podle nedávného průzkumu silně nebo spíše nesouhlasí 65 procent respondentů. Téměř většina oslovených se domnívá, že konflikt potrvá ještě déle než rok. Celých 73 procent pak ve spojitosti s válkou znepokojují právě vyšší ceny pohonných hmot.
Voličské preference
Volby do Sněmovny reprezentantů a Senátu jsou sice dvě odlišné disciplíny, i tak ale průzkumy naznačují, že demokraté volby do Kongresu jako takové jasně ovládnou. Ve většině šetření vedou demokraté o sedm až devět procentních bodů. „Strana, která není u moci, v midterms většinou získá převahu. Tyto průzkumy na letošek naznačují podobný výsledek,“ okomentovala dostupná data pro deník New York Times výzkumnice Caroline Soler.
Je však důležité zmínit, že jde o celonárodní průzkumy preferencí. O rovnováze moci v Kongresu se ale bude rozhodovat zejména v konkrétních „nerozhodných“ státech. Převaha v lidovém hlasování tak demokratům takzvanou modrou vlnu, tedy přesvědčivý volební triumf, ve který doufají, ještě zaručovat nemusí.
Jak upozorňuje Soler, velký vliv na finální listopadové výsledky mohou mít snahy republikánů v některých státech překreslit mapy kongresových okrsků tak, aby jejich podoba favorizovala jejich partaj. Tomuto procesu se říká gerrymandering. Nové kongresové mapy přijali například v republikánských státech Texas, Florida, Ohio či Alabama, ale také v demokratické Kalifornii. New York Times očekávají, že by republikáni díky této praktice mohli ve Sněmovně získat nejméně dvě a nejvíce 11 křesel a nepříznivý volební výsledek tak zmírnit.
Důležitým ukazatelem může být také obliba obou hlavních stran u amerických voličů. Ani jedna z partají dlouhodobě slavných výsledků nedosahuje, trend je však v posledních měsících jasný – zatímco pozitivní vnímání demokratů roste, obliba republikánů klesá. Ukazuje to průzkum renomované agentury Gallup – Demokratickou stranu v září vnímalo pozitivně 43 procent dotázaných, u republikánů to bylo 35 procent.
Demokraté tuto statistiku na svou stranu přetáhli poprvé od roku 2021. Opoziční partaji mohou dělat radost i další statistiky – když se výzkumníci z Gallupu ptali veřejnosti, která strana by podle nich lépe řešila nejdůležitější problémy, kterým USA čelí, 44 % z nich zmínilo demokraty, zatímco jen 33 % uvedlo republikány.
Za zmínku stojí také 23 % respondentů, kteří buď mezi stranami nevidí žádný rozdíl, na věc nemají názor, nebo uvedli jinou politickou stranu.
Zmíněná data však neznamenají, že mají demokraté vyhráno. Ani jedna z hlavních stran totiž není vnímána pozitivně nadpoloviční většinou voličů. Republikáni naposledy zaznamenali 51procentní oblibu u voličů v lednu 2020 za prvního Trumpova funkčního období, jen pár měsíců předtím, než naplno udeřila pandemie covidu-19.
Demokraty vnímalo pozitivně 51 % Američanů naposledy v září 2012, pár dní poté, co prezident Barack Obama ve volbách poněkud nečekaně porazil republikána Mitta Romneyho.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump chce po sobě přejmenovat další místo na světové mapě. Tentokrát zvažuje rovnou oceán
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
