ANALÝZA: Írán se nemá ve střetu s USA čím bránit. Má však řadu impozantních útočných zbraní
Spojené státy vysílají na Střední východ klíčové vojenské prostředky, včetně letadlové lodi a dalších bombardérů. Írán se proto připravuje na možný útok. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zaútočí na islámskou republiku kvůli jejímu krvavému zásahu proti protivládním demonstrantům. Pokud Trump vojenskou akci schválí, Teherán nebude mít podle odborníků prakticky žádnou šanci zastavit letecký útok, píše web RFE/RL. Odborníci ale zároveň podotýkají, že Írán zcela bezzubý není a může nepříjemně zaútočit. Disponuje totiž impozantním arzenálem, který zahrnuje pokročilé balistické a nízko letící řízené střely, stejně jako bojové drony.
Syrské úřady zakázaly ženám make-up. Podle jakého zákona? ptají se naštvaní lidé
Syrské úřady v západní provincii Latákíja zakázaly zaměstnankyním veřejného sektoru nosit v práci make-up. Rozhodnutí vyvolalo pobouření a řada Syřanů vyjádřila obavy z omezování osobních svobod. Úřady podle agentury AFP reagovaly prohlášením, že cílem nebylo nikoho omezovat, ale spíše „regulovat profesionální vzhled a zabránit nadměrnému používání kosmetiky“.
Vrátí se Írán k monarchii? Syn posledního šáha se hlásí o slovo, Trump mu však nevěří
Protesty v Íránu namířené proti vládnoucímu režimu duchovního vůdce Alího Chameneího mohou vynést zpět na vrchol královskou rodinu. Její hlavou je v současnosti Kýros Rezá Pahlaví – syn posledního íránského šáha. Celé dekády strávil v exilu, ale nyní hlásí, že je připraven převzít ve své domovině moc. Ačkoliv je prakticky jedinou viditelnou hlavou opozice, nepříliš optimisticky se k jeho přesunu k moci staví kupříkladu americký prezident Donald Trump.
KOMENTÁŘ Veroniky Vrecionové: Mlčení Evropy k dění v Íránu je ostudné. Nesmíme stát stranou
Íránem dnes prochází největší vlna masových protestů od islámské revoluce roku 1979. Nejde o dílčí nepokoje ani o dočasnou nespokojenost — jde o otevřený střet mezi společností a režimem, který ztratil legitimitu a udržuje se u moci už jen hrubým násilím. A zatímco se ulice íránských měst topí v krvi odvážných mužů a žen, kteří bojují nejen o svou svobodu, ale o samotné přežití, část Evropy mlčí. Ostudně a zbaběle mlčí.
KOMENTÁŘ Tomáše Zdechovského: Írán představuje kybernetickou hrozbu pro Evropu
Současné dění v Íránu nám kromě jiného připomnělo jednu věc. Nejen Rusko a Čína, ale i teheránský islamistický režim má zájem o vyvolávání rozporů v Evropě s cílem rozložit ji zevnitř. Všeobecně se už dlouho ví, že Rusko aktivně podporovalo například úsilí o Brexit. To ukázal v plné nahotě případ prokremelského europoslance Nathana Gilla. Nyní vychází najevo, že i Írán měl zájem zasahovat do vnitřních záležitostí Velké Británie.
Masakry v Íránu jsou podstatně krvavější, než se čekalo. Odhady hovoří o 5000 mrtvých
Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně 5 000 lidí, včetně asi 500 členů bezpečnostních složek, napsala v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace zatím tento týden uváděly přinejmenším 3 400 obětí. Íránský úředník, který si nepřál být jmenován, Reuters také řekl, že nejtěžší střety se odehrály v kurdských oblastech na severozápadě. Účastníky demonstrací označil za teroristy a ozbrojené výtržníky.
Ženy v bikinách i spojenectví s USA. Jaký byl Írán před islámskou revolucí a proč nastala?
Dnes to zní skoro neuvěřitelně, ale ještě ve druhé polovině 70. let ženy v Íránu nosily minisukně a koupaly se v bikinách. Tehdejší císařství, které vedl šáh Muhammad Rezá Pahlaví, udržovalo blízké styky jak se Spojenými státy, tak s Izraelem. Syn zmíněného vládce, Kýros, nyní usiluje o návrat íránské monarchie i o svržení tamního zfanatizovaného režimu, který v zemi nastolil Rúholláh Chomejní po islámské revoluci v roce 1979 a který se nyní otřásá v základech.
PŘEHLEDNĚ: Konflikt USA s Íránem? Podívejte se na klíčové americké základny na Blízkém východě
Napětí na Blízkém východě se stupňuje. Americký prezident Donald Trump měl kvůli tvrdému postupu íránských úřadů proti demonstrantům rozhodnout o úderu proti islámskému režimu. Teherán naopak ve středu varoval Washington i okolní státy, že pokud se USA zapojí do vnitřního dění v zemi, udeří proti americkým základnám. Pentagon z nich proto začal stahovat část svého vojenského personálu. Nabízíme přehled nejvýznamnějších amerických základen na Blízkém východě.
