Konflikt na Blízkém východě se vyostřuje a útoky na energetickou infrastrukturu, které ohrožují civilisty a globální dodávky energie, jsou stále častější. Zatímco obě strany tvrdí, že cíle mají vojenský význam, experti varují před rizikem porušení mezinárodního práva a ekonomickými dopady po celém regionu, píše CNN.
Americko-izraelské letecké údery v Íránu vážně narušily komunikaci špiček íránského režimu. To Teheránu na jedné straně komplikuje koordinaci rozsáhlejších odvetných útoků, zároveň to ale může komplikovat ukončení konfliktu. Podle deníku The New York Times na to upozorňují vysoce postavení úředníci americké administrativy.
Vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se války v Íránu jsou často nejasná a leckdy i protichůdná. Trump několikrát řekl, že USA již zvítězily, aby následně uvedl, že práci bude potřeba ještě dokončit. Mluvil také o „bezpodmínečné kapitulaci“, ale také o dohodě a časový plán operace se mu pod rukama neustále mění. Podle analýzy CNN se tak nejvýraznějším rysem konfliktu stává zmatek.
Írán obviňuje Spojené státy, že pod záminkou vyjednávání chystají pozemní útok. Washington mezitím masivně posiluje své síly v okolí Perského zálivu. Napětí rychle roste, region čelí raketovým útokům a obě strany předkládají zcela nereálné požadavky, což vyjednávání o ukončení války prakticky blokuje. Írán navíc pohrozil, že americké vojáky „zasype palbou“, píše CNN.
Je třeba přiznat, že Maďaři nediverzifikovali včas zdroje v oblasti energetiky, jsou závislí na ruské ropě a dostali se do velké pasti. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla europoslankyně Klára Dostálová (ANO). Přesto se tamního vedení v čele s premiérem Viktorem Orbánem v mnoha ohledech zastala. Zároveň podle ní není fér, když se říká, že Maďaři nechtějí podporovat Ukrajinu. Kromě diplomatické roztržky mezi Budapeští a Kyjevem okomentovala také konflikt na Blízkém východě i působení Donalda Trumpa v prezidentském úřadu.
Americký prezident Donald Trump sdělil svým poradcům, že je ochotný ukončit konflikt s Íránem, aniž by došlo ke znovuotevření Hormuzského průlivu. To by pravděpodobně znamenalo, že by si Teherán ponechal kontrolu nad tímto klíčovým námořním koridorem. Píše o tom americký deník The Wall Street Journal. Své rozhodnutí měl Trump vysvětlit tím, že původní odhady podcenily možnou délku války. Původní očekávání hovořila o konfliktu dlouhém čtyři až šest týdnů. Válku s Íránem zahájily USA a Izrael 28. února.
Íránský útok v noci na úterý zasáhl kuvajtský tanker kotvící v Dubaji a způsobil požár. Nyní hrozí únik ropy do moře. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž nebyl při útoku nikdo zraněn. Čtyři lidé naproti tomu utrpěli v Dubaji zranění po pádu nespecifikovaných trosek způsobeném protivzdušnou obranou.
Za průměrnou hrubou mzdu se v roce 1981 dalo koupit 359 litrů benzinu značky Normal, současník ale pořídí za měsíční příjem hned 1 174 litrů Naturalu 95. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná hrubá mzda v roce 1981 činila 2 692 korun, zatímco v roce 2025 to bylo 49 215 korun. Z porovnání obou položek tak vyplývá, že dnes by litr socialistického Normalu přišel na 136 korun za litr, aktuálně však Natural 95 stojí jen kolem 42 korun. Ceny paliv v Československu v roce 1981 prudce vyskočily kvůli islámské revoluci v Íránu a invazi Iránu do Iráku. Nyní se dějiny opakují a nová ropná krize je opět spojena s boji o Írán.
Americký prezident Donald Trump nechal íránskému islámskému režimu prostřednictvím Pákistánu doručit svůj seznam požadavků, kterými podmínil ukončení bojů. Podle expertů hovořících pro americkou stanici CNN jsou ale prakticky nesplnitelné. Také Íránci přispěchali s vlastními podmínkami a ty pro změnu budou jen stěží skousnutelné pro Trumpa, poznamenává CNN.
Vláda Andreje Babiše (ANO) kvůli trvajícímu konfliktu na Blízkém východě nedodrží spoustu slibů, které byly vázány na ekonomický růst, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Česko nemá „bohatého strýčka s pouští“ a není ropnou monarchií, i proto by podle něj snížení daně z paliv k zastavení růstu jejich cen nemuselo přispět.
Íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání v pondělí obvinil Ukrajinu z „aktivní účasti na vojenské agresi proti Íránu“, napsal s odkazem na íránská státní média server NBC News. Iravání to v dopise generálnímu tajemníkovi OSN zdůvodnil tím, že Ukrajina uvedla, že na Blízký východ vysílá své experty. Ukrajina íránské obvinění odmítla jako lež.
Marže prodejců pohonných hmot nejsou adekvátní. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet řeší problémy s naftou a benzínem, jejichž ceny raketově rostou od konce února, kdy vypukl ozbrojený konflikt v Íránu. Podle ministerského předsedy by marže u nafty měly představovat 3,5 koruny a u benzínu 2,5 koruny. S distributory pohonných hmot bude vláda jednat znovu ve středu. Příslušná opatření ohlásí i na základě toho, jak schůzka dopadne. Babiš připustil i úvahy nad možností snížit spotřební daň. „Zatím jsme se ale nerozhodli,“ dodal.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
