Americký prezident Donald Trump v posledních dnech tvrdí, že jedná o ukončení konfliktu s Íránem a nyní dodává, že mír je blízko i mezi Ukrajinou a Ruskem. Ve čtvrtek večer šéf Bílého domu oznámil, že vzhledem k nadějným jednáním s Teheránem odkládá americké útoky na íránské jaderné elektrárny o dalších deset dní. Jeho slova však ostatní strany buď vyvrací, nebo nekomentují.
Ukrajinci ruským vojákům tajně dodávali vyhřívané vložky do bot, ovšem doplnili je o přídavné výbušné zařízení. Informuje o tom ukrajinský portál Militarnyi. Ukrajina kvůli tomu vybudovala utajený zásobovací řetězec a do Ruska vložky dodávala přes sousední Bělorusko, přičemž Kyjevu v dobré víře pomohly i ruské charitativní organizace. Rusům se nebezpečné vložky do bot podařilo objevit v podstatě náhodou, ale do distribuce se již měly dostat tisíce kusů.
Názory amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se začínají rozcházet. Zatímco Netanjahu chce změnu režimu a byl by rád, kdyby Íránci vyšli do ulic, Trump se proti tomu během jejich telefonátu ohradil. Izraelského premiéra varoval, že pokud by k tomu došlo, režim protestující Íránce „prostě rozseká na kusy“. Píše o tom web Axios s odkazem na zdroje obeznámené s obsahem hovoru.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda zveřejnilo investigativní film založený na rozsáhlém souboru dosud nepublikovaných rádiových odposlechů ruských vojsk během bitvy o Kyjev v březnu 2022. Nahrávky byly získány díky Hlavnímu zpravodajskému oddělení Ministerstva obrany Ukrajiny. Z ruské komunikace vyplývá, že při dobývání Kyjeva panoval mezi vojáky chaos kvůli ztrátám, selhávající komunikaci, nízké morálce a nesouladu mezi jednotkami. Objevily se také případy ostřelování vlastních pozic.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využívá válku s Íránem k tomu, aby ospravedlnil rozhodnutí ponechat si jaderné zbraně, píše CNN. Při nedávném projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že jaderný status Severní Koreje je „nevratný“. Pchjongjang, který zároveň posiluje vazby s Moskvou, nevyloučil jednání s Washingtonem, pokud zanechá své „nepřátelské politiky“.
Američané mají údajně vyhlídnutého člověka, se kterým chtějí jednat o budoucnosti Íránu a možná ho i časem dosadit do čela země. Má jít o předsedu tamního parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa, informuje web Politico. Ten přitom v uplynulých týdnech hrozil USA odvetným útokem, ačkoliv tak činili všichni představitelé vládnoucího režimu. Naopak ze hry má být syn posledního íránského šáha Réza Pahlaví.
Americko-izraelské údery v Íránu rozkolísaly světový trh s ropou. Cena za barel černého zlata vytrvale stoupá. To hraje do karet ruskému autoritářskému vládci Vladimiru Putinovi. Ruská ropa je totiž navzdory značným sankcím kvůli invazi na Ukrajině znovu v kurzu. Její cena roste, což svědčí ruské ekonomice.
Pozemní operace v Íránu by byla receptem na velký problém, řekl v pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert Andor Šándor. Důvodem je podle něj mimo jiné rozloha této blízkovýchodní země. V konfliktu také varoval před eskalační spirálou
Polystyren jako nedostatkové zboží. Koupíte ho, ale minimálně o 50 procent dráž. Výrobci objednávky nepřijímají a vyrábějí už jen ze zásob. Kvůli krizi na Blízkém východě totiž nemají ropu potřebnou k výrobě. Stavět či rekonstruovat se tak výrazně prodraží.
Války se nezahajují ani neukončují podle nálady prezidenta nebo kvůli kolísajícím trhům. Donald Trump je specifický: aktuálně hrozí útokem na íránské elektrárny, zatímco Teherán varuje před odvetou. Klíčovou otázkou proto je, zda je americká hlava státu vůbec schopna – i kdyby chtěla – zabránit další eskalaci konfliktu v Íránu, analyzuje CNN.
Papež Lev XIV. v neděli apeloval na okamžité příměří a ukončení násilí na Blízkém východě. Výzvu pronesl po tradiční modlitbě Anděl Páně na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu před tisíci věřícími. Americký prezident Donald Trump ji ale odmítl.
Zákonodárci budou během následující schůze Poslanecké sněmovny hlasovat ve finálním čtení o snížení odvodů osob samostatně výdělečně činných na loňskou úroveň. Úprava se bude vztahovat i na ty, kteří jsou v režimu paušální daně. Letos by tak mohli živnostníci a podnikatelé ušetřit přes osm tisíc korun. Státní kasu však změna vyjde na 3,5 miliardy korun. Ministerstvo financí doufá, že peníze se do státního rozpočtu přesto dostanou, protože spousta lidí nepůjde kvůli vyšším odvodům do šedé ekonomiky.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
