Donald Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv. Nést by měl přívlastek „Trumpův“ anebo „americký“. Informoval o tom deník New York Post, kterému to údajně potvrdil vysoce postavený člen Trumpovy administrativy. Nebylo by to poprvé, kdy americký prezident zatoužil měnit zeměpisné názvy.
Vláda zvažuje, jak zareagovat na vysoké ceny pohonných hmot a jednou z možností je snížení DPH. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to v pátek řekl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). Podle Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) ale kabinet Andreje Babiše ve skutečnosti žádný plán nemá a řešení bude koalice teprve vymýšlet.
Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Zákaz bude platit do konce července. Agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností. Ruská vláda podle agentury Reuters oznámila, že Novak instruoval ministerstvo energetiky, aby nařízení zakazující od 1. dubna vývoz benzinu připravilo.
Hormuzský průliv je už téměř měsíc prakticky uzavřený kvůli íránským hrozbám, což uvrhlo globální trhy s ropou do chaosu a vyvolalo energetickou krizi. Spojené státy tlačí na ukončení blokády a posilují svou vojenskou přítomnost v regionu, ale Írán díky výhodné geografii a nekonvenčním zbraním zůstává ve výhodě, píše americká stanice CNN.
Chování čerpaček je nehorázné, irituje mě, že mají jedny ceny na dálnicích a jiné na běžných silnicích, prohlásil v Novém dni na CNN Prima NEWS premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj musí zasáhnout – využít k tomu chce zákon o cenách a ministerstvo financí. Pokud by sražení marží nepřineslo kýžený efekt, kabinet by v nejhorším případě musel sáhnout na spotřební daň, připustil předseda vlády. Babiš rovněž označil současnou palivovou krizi za horší než tu, ke které došlo po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Následně zdůraznil, že na tom „agresor Putin ještě vydělává.“
Americké ministerstvo obrany zvažuje, že vyšle až 10 000 dalších vojáků do oblasti Blízkého východu, aby tak rozšířilo možnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v nynějším konfliktu s Íránem. Informoval o tom v noci na pátek SEČ list Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na zdroje z Pentagonu. Trump přitom v posledních dnech hovoří o údajně produktivních rozhovorech a velmi dobrém vývoji mírových jednání s Íránem.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech tvrdí, že jedná o ukončení konfliktu s Íránem a nyní dodává, že mír je blízko i mezi Ukrajinou a Ruskem. Ve čtvrtek večer šéf Bílého domu oznámil, že vzhledem k nadějným jednáním s Teheránem odkládá americké útoky na íránské jaderné elektrárny o dalších deset dní. Jeho slova však ostatní strany buď vyvrací, nebo nekomentují.
Ukrajinci ruským vojákům tajně dodávali vyhřívané vložky do bot, ovšem doplnili je o přídavné výbušné zařízení. Informuje o tom ukrajinský portál Militarnyi. Ukrajina kvůli tomu vybudovala utajený zásobovací řetězec a do Ruska vložky dodávala přes sousední Bělorusko, přičemž Kyjevu v dobré víře pomohly i ruské charitativní organizace. Rusům se nebezpečné vložky do bot podařilo objevit v podstatě náhodou, ale do distribuce se již měly dostat tisíce kusů.
Názory amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua se začínají rozcházet. Zatímco Netanjahu chce změnu režimu a byl by rád, kdyby Íránci vyšli do ulic, Trump se proti tomu během jejich telefonátu ohradil. Izraelského premiéra varoval, že pokud by k tomu došlo, režim protestující Íránce „prostě rozseká na kusy“. Píše o tom web Axios s odkazem na zdroje obeznámené s obsahem hovoru.
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda zveřejnilo investigativní film založený na rozsáhlém souboru dosud nepublikovaných rádiových odposlechů ruských vojsk během bitvy o Kyjev v březnu 2022. Nahrávky byly získány díky Hlavnímu zpravodajskému oddělení Ministerstva obrany Ukrajiny. Z ruské komunikace vyplývá, že při dobývání Kyjeva panoval mezi vojáky chaos kvůli ztrátám, selhávající komunikaci, nízké morálce a nesouladu mezi jednotkami. Objevily se také případy ostřelování vlastních pozic.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využívá válku s Íránem k tomu, aby ospravedlnil rozhodnutí ponechat si jaderné zbraně, píše CNN. Při nedávném projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že jaderný status Severní Koreje je „nevratný“. Pchjongjang, který zároveň posiluje vazby s Moskvou, nevyloučil jednání s Washingtonem, pokud zanechá své „nepřátelské politiky“.
Američané mají údajně vyhlídnutého člověka, se kterým chtějí jednat o budoucnosti Íránu a možná ho i časem dosadit do čela země. Má jít o předsedu tamního parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa, informuje web Politico. Ten přitom v uplynulých týdnech hrozil USA odvetným útokem, ačkoliv tak činili všichni představitelé vládnoucího režimu. Naopak ze hry má být syn posledního íránského šáha Réza Pahlaví.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
