Ukrajině 80 miliard? Z každého Čecha vytáhnou osm tisíc, obává se Tlustý možného obratu vlády
Česko podle někdejšího ministra financí Vlastimila Tlustého zřejmě pošle v rámci společné evropské pomoci Ukrajině v následujících dvou letech každý rok 40 miliard korun. Tlustý odkazoval na závazek, který by měl být obsažen ve finální deklaraci ze summitu v Ankaře a který hovoří o 70 miliardách eur jako pomoc Kyjevu v tomto i příštím roce. V rámci tohoto balíku by Česko mělo přispět částkou dvakrát 40 miliard korun. Tlustý v souvislosti s tím ironicky poděkoval prezidentovi i premiérovi za to, že „z každého občana vytáhnou 8 000 korun“ a mluvil o porušení předchozích slibů vlády.
„Chybí informace o tom, zda a kolik budou platit čeští občané na válku na Ukrajině,“ upozornil Tlustý ve vysílání CNN Prima NEWS, když komentoval dění na summitu v Ankaře. „Pokud jsou totiž pravdivé informace, že bylo dohodnuto dvakrát 70 miliard eur z evropských zdrojů a v rámci toho je údajně ukryto dvakrát 40 miliard z českého rozpočtu. Tak tímto děkuji prezidentovi i předsedovi vlády za to, že z každého občana vytáhnou 8 000 korun. Například pro mou rodinu to znamená sedmkrát osm je 56 000, a to už není zanedbatelná částka,“ kritizoval.
ČTĚTE TAKÉ: Pavel, nebo Babiš? Vyhrát může jen jeden, míní Kubáček. O poražených má jasno už nyní
Tlustý odkazoval na znění společné deklarace zemí NATO, které uniklo do médií. Podle agentury Reuters, která se s návrhem textu seznámila, se státy přihlásí k poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur v letošním roce (1,7 bilionu Kč) a stejnou sumu se zavážou poslat i v roce příštím. Česko by se na této pomoci mělo podílet každý rok 40 miliardami korun.
„Jde o to, kolik budou muset přispět čeští občané, a to v tuto chvíli jsme se pořádně nedozvěděli. Já jsem vyslovil pouze hypotézy a ty jsou neradostné,“ poznamenal Tlustý. Zda by tento krok znamenal větší rozkol ve vládní koalici, nedokázal ministr financí z první Topolánkovy vlády odhadnout. „SPD i Motoristé při dojednávání programového prohlášení vlády trvali na tom, že nebudou pro muniční iniciativu, nebudou pro další podporu války na Ukrajině. Jak se s tím teď popasují, to jsem docela zvědavý,“ dodal.
Vedle toho ohlásil před odletem na summit ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), že se Česko zapojí do evropsko-kanadské zbrojní iniciativy PURL, kam přesměruje některé finance. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se bude jednat o menší jednorázovou částku.
Předseda SPD Tomio Okamura už se na síti X proti české účasti na nákupu amerických zbraní ohradil. Chce o ní jednat na páteční koaliční radě. „SPD zásadně nesouhlasí s účastí ČR na iniciativě, v jejímž rámci evropské země financují americké zbraně určené pro Ukrajinu. Tato záležitost se nikdy neprojednávala na koaliční radě. Jedná se o rozhodnutí ministra zahraničí,“ ohlásil.
Čtěte také
„Do včerejška (úterý) to vypadalo, že vláda zásadně odmítá přispívat na válku na Ukrajině. Jak jsem tady citoval včerejší prohlášení, tak to vypadá, že se to změnilo. Vláda pravděpodobně ty částky odsouhlasila, v tu chvíli tam žádný faktický rozpor mezi vládou a prezidentem není. Takže celá ta taškařice byla úplně zbytečná,“ doplnil Tlustý k vleklému sporu mezi kabinetem a prezidentem o účast na summitu.
Obrana spolkne osm procent celého rozpočtu
Členské země NATO by měly aktuálně plnit závazek, že na společnou obranu budou přispívat 2 % svého HDP. Řada států ale tuto podmínku neplní, včetně Česka. Podle dostupných informací tak výdaje NATO financují ze 60 % Spojené státy, což dlouhodobě vadí prezidentu Donaldu Trumpovi. Za „hrozného spojence“ označila americká hlava státu Španělsko. To odmítá plánované zvýšení výdajů na obranu na 3,5 % HDP.
Kontext těmto údajům se snažil dát ve vysílání CNN Prima NEWS exministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (SOCDEM). „Mluví se o 2 % HDP, ale je potřeba říct, že to je přibližně 8 % státního rozpočtu České republiky. Výdaje na sociální dávky jsou například 5 %. Takže je potřeba v těchto číslech se pohybovat, když potom někdo říká, že máme něco platit,“ vysvětlil.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: V srpnu přijde katastrofa, varuje expert před další vlnou veder. Mapa ukazuje dopad na Česko
Zuzana vystudovala žurnalistiku a českou filologii na Univerzitě Palackého. Začínala jako redaktorka v TV Nova, pracovala v Blesku i jako mluvčí ministerstva zahraničí. Na webu CNN Prima NEWS působí jako editorka zpravodajství od roku 2022.
