Rus se upálil kvůli válce na Ukrajině. Lidskou pochodeň na výročí invaze Moskva tutlala
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
V Kaliningradu se loni na protest proti válce upálil muž.
Úřady se snažily smrt ututlat.
Proč si vybral právě toto místo?
Zpráva o smrti 37letého Alexandera se objevila až nyní.
Ruské úřady utajily loni smrt svého občana v Kaliningradu, který podle všeho spáchal protestní sebevraždu na výročí začátku invaze na Ukrajinu. Informovala o tom estonská tajná služba a její zprávu posléze převzala některá média, která případ blíže prošetřovala. Politicky motivovanou a protestní sebevraždu měl zvolit 37letý Alexander Okuněv, který se upálil.
Okuněv se měl upálit před rokem, konkrétně 24. února 2025, tedy v den 3. výročí od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ruským úřadům se však smrt muže z Kaliningradu (česky Královce; pozn. red.) podařilo až donedávna ututlat. A to navzdory tomu, že se k činu odhodlal na veřejném místě.
ČTĚTE TAKÉ: Uniklo tajemství Kremlu. Putin se bojí převratu i dronového atentátu, ukrývá se v bunkrech
K upálení totiž zvolil monument věnovaný 1200 ruským vojákům sovětské Rudé armády, kteří padli v dubnu 1945 při bitvě o Kaliningrad. Pomník se nachází v parku ve východní části města.
Čtěte také
První zprávu o události přinesla až během zimy estonská tajná služba ve svém reportu. Ta mrtvého Rusa nejmenovala kvůli obavám o bezpečnost jeho příbuzných. Pouze uvedla ročník narození – 1988 – a že do sněhu poblíž památníku napsal „Ne válce“.
Na místo měl dorazit okolo 5. hodiny ráno, ale jeho ohořelé tělo mělo být údajně objeveno až o téměř dvě hodiny později. Případ řešila i starostka Elena Djatlovová a podle portálu Important Stories natolik důkladně, že v 9:15 téhož rána už měly být veškeré stopy, že se u památníku upálil odpůrce války, zcela zahlazeny. Až doposud v Rusku o smrti muže nevyšla žádná zpráva.
Spolupracovník starostky zodpovědný za kulturu v Kaliningradu, Andrej Jermak (pouze jmenovec bývalého vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského; pozn. red.) se měl podle portálu dokonce nechat slyšet, že byl „obzvláště neklidný kvůli tomu, že se upálení odehrálo právě u památníku Velké vlastenecké války (tak Rusové nazývají 2. světovou válku; pozn. red.), takže může být vnímáno jako příliš symbolické“.
O politice a válce nemluvil, říkají kolegové
Odhalení případu a jméno muže, který se na protest upálil, přišla až nyní. Podle ruskojazyčného portálu Meduza, který sídlí v lotyšském exilu, měl Okuněv pracovat jako systémový administrátor a názory neměl příliš vybočovat. Rozhodně neměl působit aktivisticky a naopak jej někteří bývalí kolegové popsali jako „samotářského, tichého, odtažitého a zvláštního člověka“. Okuněv podle nich často „sedával v koutě, o politice nikdy nemluvil, nikdy se nehádal kvůli válce a neměl skoro žádné přátele“.
Jiní exkolegové jej popisují jako „milého a spravedlivého člověka, který vždy každému pomohl“. Prý si užíval skládání papírových origami a občas spolupracovníkům, kteří právě slavili narozeniny, dával potají „malé kytičky“ na pracovní stoly.
Zhruba půl roku před únorovou sebevraždou měl Okuněv ve své práci bezdůvodně skončit. Údajně pouze prohlásil, že jinou práci nemá. Podle jednoho z bývalých kolegů Okuněv během následujících měsíců „zůstal doma a prakticky s nikým nekomunikoval“.
Vyšetřovaná rodina
Portál Important Stories mapující případ Okuněva měl hovořit i s členy jeho rodiny. „Jaký má smysl to všechno zveřejňovat a mluvit o tom? K čemu to je?“ tázal se jeden z nich investigativců. Podle dalších členů rodiny byli příbuzní Okuněva rovněž vyšetřováni a nakonec úřady shledaly, že mrtvý muž „nebyl pod cizím vlivem“.
Čtěte také
Jeden z jeho blízkých uvedl, že Okuněv po sobě zanechal vzkaz na rozloučenou. V něm měl napsat, že „téměř jistě to (upálení) nebude v novinách a nebude to příliš šířeno“.
Portál oslovil pro vyjádření i Djatlovovou a zmíněného Jermaka. První uvedená nereagovala, Jermak oznámil, že „není obeznámen s výsledkem vyšetřování této nehody“.
PODÍVEJTE SE: Varování pro Moskvu. V Kremlu panuje neklid, Putin bude hledat pomoc i u Trumpa, tvrdí expert
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
