památník

Takový masakr, jenž skončil 11. listopadu 1918, Češi od té doby nepoznali. Na bojištích prvé světové války padlo až 300 tisíc mužů z českých zemí, a proto i v nejmenší vesnici stojí pomník padlým za císaře pána. A zatímco Češi umírali v Srbsku, na Haliči, v Rusku, Itálii a jinde, v Čechách i na Moravě našly hrob tisíce zajatců. Reportér CNN se za zajatci prvé světové války vydal na hřbitov v Ostravě-Vítkovicích.

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.

Členové Klubu českého pohraničí, který vesměs sdružuje bývalé příslušníky pohraniční stráže, si na sobotní poledne naplánovali kontroverzní akci. V krušnohorském Cínovci odhalovali sochu vojáka se psem, která má uctít památku padlým ochráncům státních hranic. Vedle bývalých pohraničníků ovšem na místo dorazila také početná skupina jejich odpůrců. Konflikt visel ve vzduchu.

Teroristické útoky al-Káidy změnily 11. září 2001 celý svět. Po nárazech dvou letadel do Světového obchodního centra v New Yorku zahynulo 2 606 lidí. Jen 18 lidí z trosek budov vyvázlo živých. Po měsíci prohledávání však objevili záchranáři v troskách jinou známku života. Hrušeň callery byla spálená a takřka mrtvá, přesto měla jednu živou větev. Strom se stal symbolem naděje.

Jeden z nejznámějších symbolů studené války, u kterého mnoho lidí při útěku za svobodou přišlo o život. 13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama – začala výstavba Berlínské zdi.

V České republice zemřelo v souvislosti s koronavirem přes 28 tisíc lidí. Pozůstalí sdílejí vzpomínky na rodinné příslušníky či kamarády, kteří nemoci podlehli. Jedním z míst, kde občané uctívají památku svých blízkých, se stal virtuální památník pandemie. „Jirko, po rozvodu jsi žil sám a přátelé měli také covid. Rodinu jsi měl daleko. Nalezli tě třetí den. Je nám to moc líto,“ zní jeden ze vzkazů.

Ruští policisté zadrželi penzistku, která si usmažila vajíčka na věčném ohni ve válečném památníku ve městě Puškino u Moskvy. Pětašedesátileté ženě nyní za hanobení obětí druhé světové války hrozí až tříměsíční pobyt za mřížemi, uvedl zpravodajský web Newsru.com.

Dlouholetého primátora Teplic a senátora Jaroslava Kuberu (ODS) připomíná na budově magistrátu cigareta, z níž jde každou hodinu dým. Instalace má symbolizovat politikovu vášeň, která pro něj byla i symbolem osobní svobody. Předseda Senátu zemřel loni v lednu na infarkt. V budově radnice je ještě umístěn reliéf s motivem kouře a Kuberovým mottem: „Nepodnikat a nepřekážet“.

Na pietní území Památníku Lidice zamířily o uplynulém víkendu desítky sáňkařů a bobistů, někteří jezdili i po starém hřbitově a po místech, kde stály nacisty zdemolované domy. Ředitel památníku Eduard Stehlík apeluje na dodržování piety a chování, které určuje návštěvní řád památníku. Lidé by si podle něj měli uvědomit, na jakém místě jsou, a to, že pietní území není jen část poblíž silnice.

Hned vedle budovy parlamentu ČSSR měl už roku 1969 stát skrytý pomník Jana Palacha. Všem komunistickým poslancům na očích. Troufalý kousek naplánovali architekt stavby Karel Prager a sochař Miloslav Chlupáč. Normalizační cenzoři ale projekt zastavili. Po revoluci se kolegové k plánům na Palachův pomník vrátili, nakonec ho ale realizoval až sochař Antonín Kašpar v roce 2020. Historička architektury Radomíra Sedláková se s Pragerem znala, napsala o něm knihu a vysvětluje, jak to s pomníkem bylo od jeho počátků.

Před budovou polikliniky Fakultní nemocnice Ostrava byl dnes odhalen památník obětem loňské tragické střelby, při níž přišlo o život sedm lidí a další dva byli vážně zraněni. Umělecká plastika evokující černou díru neboli mrtvé slunce je dílem ostravského sochaře Lukáše Dvorského. Pietní místo bylo při odhalení doplněno hořícími svícemi, smutečním věncem a květinami. Smuteční kytice k památníku položili také zástupci záchranných složek, města či kraje. K památníku během smutečního aktu přicházeli lidé a zapalovali svíce. Památník požehnal apoštolský administrátor ostravsko-opavské diecéze Martin David.

Před ostravskou fakultní nemocnicí už stojí památník obětem loňské střelby. Oficiálně jej odhalí 10. prosince, tedy přesně v den, kdy Ctirad V. v čekárně traumatologie zastřelil sedm lidí a další dva zranil.