památník

Pardubický Památník osvobození zvaný Rudoarmějec, se stal během posledních deseti let už několikrát adeptem na stěhování. Naposledy se debata otevřela kvůli válce, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině. Na tom, kde by měla socha stát, se ale neshodnou ani místní, ani zastupitelé. Do voleb ale zřejmě zůstane tam, kde je.

V Letech na Písecku v pondělí začala demolice bývalého vepřína, který stál na místě koncentračního romského tábora z druhé světové války. Vznikne zde Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Demolice potrvá přibližně tři měsíce, řekl Roman Hrabec, ředitel pro obchod a výrobu firmy AWT Rekultivace, která práce zajišťuje.

V Letech na Písecku začne 22. července demolice bývalého vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Vznikne tam Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách. Náklady demolice by neměly přesáhnout 110 milionů korun, které na ni dal stát, řekla Karolina Spielmannová, mluvčí Muzea romské kultury, které památník vybuduje.

Totální válka, kterou na Ukrajině prosazuje ruská armáda, se podobá genocidě z 10. června 1942, kdy nacisté vyhladili Lidice na Kladensku a vyvražďování postupně podlehlo 340 civilistů. „Na Ukrajině se odehrává prakticky totéž jako v Lidicích,“ říká ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík, plukovník generálního štábu v záloze.

Na jaře roku 1945 se dívala do tváří umírajících rudoarmějců, kteří zoufale křičeli o pomoc, aby nakonec vykrváceli. A pamatuje si i klučící obličeje sedmnáctiletých německých vojáků, kteří se vzdali, Rusové je ale stejně postříleli. „Byla to strašná válka, ta Putinova je ale horší, tenkrát Němci ani Rusové bezdůvodně nestříleli civilisty,“ myslí si 91letá Anna Satková.

V ukrajinském městě Charkov byla stržena busta sovětského vojenského velitele a hrdiny druhé světové války maršála Georgije Žukova. Informoval o tom zpravodajský web BBC News.

V pondělí 21. února to byly přesně čtyři roky od chvíle, kdy vyhasly rukou nájemného vraha životy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Vrah a další dva odsouzení v této kauze si odpykávají dlouholeté tresty, otazník ale stále visí nad jménem objednavatele či objednavatelů likvidace investigativního novináře. U příležitosti výročí byl v Bratislavě odhalen památník zavražděných.

Italské Benátky vykázaly turistku z Česka, která pózovala polonahá na památníku válečným hrdinkám. Třicetiletá žena musela město na 48 hodin opustit a zaplatila pokutu ve výši 450 eur (asi 11 tisíc korun). Informovala o tom americká stanice CNN.

Anders Behring Breivik, který 22. července 2011 zabil při atentátu v Oslu a následné střelbě na ostrově Utöya 77 lidí, hodlá požádat o předčasné propuštění z vězení. Podle norských zákonů na to má po deseti letech ve výkonu trestu právo. Líčení se má konat 18. ledna 2022 u soudu v norském Telemarku.

BMW nabourané do sovětského stíhače tanků. Takového nevšedního pohledu se dočkali slovenští policisté z Košického kraje, kteří byli přivoláni k autonehodě. Mladá řidička podle prvních závěrů nezvládla jízdu na namrzlé vozovce a po smyku narazila do historického památníku. Dvě osoby utrpěly vážná zranění.

Takový masakr, jenž skončil 11. listopadu 1918, Češi od té doby nepoznali. Na bojištích prvé světové války padlo až 300 tisíc mužů z českých zemí, a proto i v nejmenší vesnici stojí pomník padlým za císaře pána. A zatímco Češi umírali v Srbsku, na Haliči, v Rusku, Itálii a jinde, v Čechách i na Moravě našly hrob tisíce zajatců. Reportér CNN se za zajatci prvé světové války vydal na hřbitov v Ostravě-Vítkovicích.

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.