V Bělorusku odsoudili nositele Nobelovy ceny za mír k deseti letům vězení. Zdroj: Profimedia.cz
Soud v Minsku v pátek odsoudil běloruského disidenta, nositele Nobelovy ceny za mír a ochránce lidských práv Alese Bjaljackého k deseti letům vězení. Další tři spoluobžalovaní, z nichž jeden uprchl do ciziny a byl souzen v nepřítomnosti, byli odsouzeni k sedmi, osmi a devíti letům za mřížemi. Informovali o tom reportéři ruských a běloruských médií přítomní v soudní síni.
O verdiktech informovala také nevládní organizace Vjasna, kterou šedesátiletý Bjaljacki vede. Běloruské úřady Vjasnu, která informuje o porušování lidských práv v zemi, zakázaly jako extremistickou organizaci.
ČTĚTE TAKÉ: Zrušme dva státní svátky a bude na důchody. Ušetříme tím miliardy jako Dáni, počítají experti
Soudkyně Maryna Zapasniková kromě Bjaljackého odsoudila i jeho zástupce Valjancina Stefanoviče a koordinátora kampaně za svobodné volby, právníka Uladzimira Labkoviče. V nepřítomnosti odsoudila také ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova, a to za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu.
Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný. Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.
Babiš, Nečas i Pelta. V jakých zásadních kauzách padnou v roce 2023 rozsudky?
Českou justici čekají v příštím roce zásadní rozsudky. Rozhodnutí o případné vině a trestu by se měli dozvědět mimo jiné dva bývalí premiéři. A verdikty se budou týkat i dalších významných lidí – třeba ze světa sportu nebo byznysu.
Politicky motivované trestní řízení?
Bjaljacki loni získal Nobelovu cenu za mír společně s ruskou organizací Memorial, proslulou odhalováním zločinů komunismu a ochranou lidských práv, a ukrajinským Centrem pro občanské svobody, které se mimo jiné věnuje vyšetřování potenciálních ruských válečných zločinů na Ukrajině. Za Bjaljackého musela cenu převzít jeho manželka, protože běloruský disident byl už ve vězení. Bjaljackého přátelé pokládají proces za pomstu Lukašenkova režimu.
Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení, zatímco pro další spoluobviněné 11, deset a devět let vězení. „Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.
Podle ochránců lidských práv je nyní v běloruských věznicích asi 1 500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50 tisíc lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.
