lidská práva

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář a publicista, bývalý disident, politický vězeň a signatář Charty 77 Petr Uhl, který se během komunistického režimu i po revoluci zasazoval o ochranu lidských práv. Sdělila to jeho manželka, někdejší ombudsmanka Anna Šabatová. Uhl patřil k nejvýraznějším postavám československého disentu a mimo veřejné dění nezůstal ani po listopadu 1989.

Komentátor webu Echo24 Daniel Kaiser považuje současná proticovidová opatření za brutální zásah do lidských práv, který tady za posledních 30 let prý neměl obdoby. Řekl to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. „Neuznávají se protilátky. Celý vyspělý svět se rozhodl pro očkování jako jedinou cestu a politikům je hloupé z ní teď vystupovat,“ řekl.

Spolupracovník CNN Prima NEWS a odborník na postsovětské země Jiří Just podotkl, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko v exkluzivním rozhovoru pro CNN lhal. „Jeho rétoriku znám. Dá se klasifikovat jako typická propaganda, kterou obyvatelé Běloruska slyší dennodenně. V rozhovoru se nebojím říci, že lže a ví to. Je ale důležité, že byl s obviněními konfrontován,“ vyzdvihl práci amerického reportéra v pořadu 360°.

Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie i Spojené arabské emiráty. Země, ve kterých naleznete spoustu luxusu, ale také značný nedostatek respektování lidských práv. Právě to je důvod, proč se veřejnost bouří proti tomu, aby tyto země hostily populární seriál – formuli 1. Na konci roku budou mít všechny zmíněné země účast v královně motorsportu odškrtnutou. V listopadu se bude závodit v Kataru.

Senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS a Alena Dernerová z klubu Starostů požádaly Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřoval představitele české vlády. Podezírají je ze zločinů proti lidskosti. Důvodem jsou vládní opatření, která podle nich zvýhodňují očkované proti koronaviru a omezují neočkované. Senátorky to ve středu sdělily novinářům.

Do britských médií prosákla informace, že tamní ministryně pro rovnost Kemi Badenochová v komunikační aplikaci WhatsApp napsala, že ji kolonialismus a historický útlak černošských obyvatel nezajímá. Podle ní se minulé pořádky týkaly hlavně elit a běžní lidé pod vládou Britského impéria neúpěli.

Islamistické hnutí Tálibán, které od poloviny srpna de facto ovládá Afghánistán, požádalo o vystoupení svého ministra zahraničí na Valném shromáždění OSN v New Yorku. Generální tajemník OSN António Guterres potvrdil prostřednictvím svého mluvčího, že dopis se žádostí obdržel.

Při středečních protestech v Kábulu příslušníci Tálibánu mlátili ženy i novináře. Radikálové mnoho z nich ztloukli do krve. „Myslel jsem, že zemřu,“ uvedl jeden z nich pro americkou CNN.

Většina škol po celém světě se začíná postupně otevírat. Vysoké školy byly vlivem pandemie jedny z nejpostiženějších segmentů lidské společnosti a nejinak tomu bylo i v Afghánistánu. Právě tamější současná situace prohloubila problémy ve vzdělání ještě více. Hnutí Tálibán sice opět povolilo otevření soukromých univerzit v zemi, ale zavedlo velmi kontroverzní pravidlo pro rozdělení studentů ve třídě. Ženy musí nosit nikáby a ve třídách jsou odděleny závěsem. K podmínkám studia na veřejných vysokých školách se tálibánské hnutí stále nevyjádřilo.

Abdul Qahar Balkhi, vysoko postavený muž v hierarchii Tálibánu, překvapil veřejnost. V rozhovoru pro web Newsweek oznámil, že radikální hnutí chce bojovat s klimatickou změnou a přispět k budování globální bezpečnosti. Problémy světa se podle Balkhiho týkají i Tálibánu.

V pondělí se ve 14 hodin sešla vláda v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Na programu má kromě projednání zavedení mistrovské zkoušky či ročních zpráv i téma covidové. Kabinet by měl řešit i proplácení testů na covid v září. Před týdnem schválil, že nárok na proplácení testů ze zdravotního pojištění budou mít lidé do 18 let. Zvedne se hranice? Sledujte tiskovou konferenci vlády od 15:30 v tomto článku i ve vysílání CNN Prima NEWS.

Internetem se šíří emotivní video mladé neznámé Afghánky, která pár dnů před dobytím své země Tálibánem spílá Západu, jak se k Afghánistánu zachoval. Se slzami v očích říká, že nejen ona zmizí v dějinách. Téměř všechny ženy se obávají, že po nástupu Tálibánu pro ně začnou platit minimálně stejně tvrdá pravidla jako před 20 lety, za jejichž porušení se trestalo i smrtí.