V Česku přibývá sebevražd. Jak poznat varovné signály a kdy zasáhnout?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
V roce 2025 zemřelo vlastní rukou 1 625 lidí.
Muži umírají čtyřikrát častěji než ženy.
Vyšší riziko sebevražd vykazují lidé ve vyšším věku.
Jak poznat varovné signály a kdy včas zasáhnout?
O sebevraždách se často mluví až ve chvíli, kdy někdo zemře. Přitom včasná pomoc může být důležitá. S příchodem podzimu navíc ubývá denního světla, které může u některých lidí ovlivnit náladu. Kdo je nejvíc ohrožený a kdy bychom měli zpozornět?
„Statistiky sebevražd po dlouhodobém poklesu v posledních letech spíš stagnují. V roce 2025 si život vzalo 1 625 lidí. Muži umírají čtyřikrát častěji než ženy. Vyšší míru sebevražednosti evidujeme také ve vyšším věku,“ informovala CNN Prima NEWS Eva Tušková z Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ).
ČTĚTE TAKÉ: Nešlo o špionáž. Soud rozhodl v případu Číňana vězněného v Česku
Nástup podzimu, kratší dny a méně slunce mohou podle odborníků u některých lidí zhoršit náladu. Samy o sobě ale nevysvětlují, proč člověk začne přemýšlet o sebevraždě.
Podle statistik umírají muži vlastní rukou výrazně častěji než ženy. Jednoznačné vysvětlení odborníci nemají. „Velmi často mi muži říkají o tlaku, který vnímají. Že by to měli zvládat, a když to najednou nejde, mají kolem toho velké výčitky a propady,“ sdělil redakci psycholog Přemysl Khýr.
Pomoc při sebevražedných myšlenkách
Pokud máte psychické potíže či jakékoliv trápení, obraťte se na odborníky, například na Lince bezpečí 116 111. Linka funguje nonstop, anonymně a zdarma pro děti a studenty do 26 let. Česká asociace pracovišť linek důvěry zase nabízí seznam všech aktuálně sdružených linek, v němž si vyberete podle cílové skupiny nebo zaměření na jednotlivá témata.
Asociace poradců pro pozůstalé zase poskytuje profesionální a nestranné služby pro truchlící. Další odkazy a kontakty na jednotlivé poradny či krizová centra naleznete přehledně na webu Sebevraždy.
O pomoc přitom nemusí člověk žádat až ve chvíli, kdy má sebevražedné myšlenky. Podle odborníků je důležité všímat si i dlouhodobé změny nálady nebo toho, že se blízký člověk uzavírá do sebe. „Pokud vnímám, že mi není dobře, určitě doporučuji využít terapii. Nejen, až když mám sebevražedné myšlenky, ale i preventivně. Jako chodíme k zubaři, můžeme chodit na terapii,“ doplnil Khýr.
Základem prevence je také zdravý spánek, pohyb a mezilidské vztahy. Pokud někdo prochází těžkým obdobím, neměl by na něj zůstávat sám. Včasný rozhovor s blízkým člověkem nebo odborníkem může být prvním krokem k pomoci.
Pokud jste v tíživé životní situaci nebo přemýšlíte nad sebevraždou, nebojte se obrátit na odbornou pomoc. Navštivte například stránky Linky bezpečí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vláda schválila novou armádní koncepci, k níž měl Pavel námitky. Babiš vojenský plán hájil
