Zhruba devět z deseti lidí, kteří v pražské vinohradské nemocnici zemřou nakaženi koronavirem, zemře právě v důsledku této nové infekce. Debaty o tom, jestli někdo zemřel „na covid“, nebo „s covidem“, tak podle odborníků příliš nedávají smysl.
„I když bezprostřední příčinou úmrtí nemusí být právě COVID-19, nebýt této nemoci, nezemřeli by,“ myslí si lékař Viktor Kubricht. Je jedním ze zdejších koordinátorů péče o pacienty s nemocí COVID-19.
„Do úmrtního listu se vypisuje vždy několik diagnóz, které souvisí s úmrtím. Jsou označeny číslem a kódem podle mezinárodní klasifikace nemocí. Záleží pak na tom, která z nich je uvedena jako bezprostřední příčina,“ vysvětlil Kubricht.
„Pacienti, kteří mají covidový zápal plic, mohou mít u bezprostřední příčiny úmrtí uveden nejen zápal plic či infekci koronavirem, ale třeba také akutní selhání dechu a k tomu jako pomocnou diagnózu třeba virovou pneumonii jiného než chřipkového původu,“ přiblížil osmačtyřicetiletý anesteziolog. „A až jako další diagnóza může být nakonec uvedena samotná pozitivita na COVID-19 (diagnóza U071),“ doplnil.
COVID-19 se tak ve statistice ukáže jako hlavní příčina úmrtí jen v části případů, i když i řada dalších pacientů umírá v jeho důsledku. Jako příklad uvádí Kubricht právě pacienty s těžkým covidovým zápalem plic, kteří musí být napojeni na ventilátor, v důsledku čehož dostanou embolii plic, které podlehnou. Ta je pak uvedena jako bezprostřední příčina úmrtí, což ale podle Kubrichta neznamená, že by zároveň nezemřeli na COVID-19. „Samozřejmě zemřeli také na COVID-19, protože jinak by nedostali ten zápal plic,“ zdůraznil.
„Na COVID-19 samotný nebo komplikace vyvolané tímto onemocněním umírá devět z deseti pacientů s koronavirem v nemocnicích,“ shrnuje své zkušenosti lékař z kliniky anesteziologie a resuscitace. Pacientů, kteří sice mají koronavirus, ale nemají nemoc COVID-19 a zemřou na něco jiného, jako třeba infarkt nebo mrtvici, jsou podle Kubrichta jednotky procent.
Odpovídají tomu i čísla ministerstva zdravotnictví. Ministr Jan Blatný (za ANO) ve středu zveřejnil statistiku, podle níž byla mezi zemřelými nakaženými nemocí COVID-19 na jaře asi desetina lidí, kteří měli jinou příčinu smrti, například úraz. Ve druhém pololetí je to zatím asi sedm procent.
COVID-19 byl podle Blatného v prvním pololetí hlavní příčinou smrti asi u 27 procent lidí, kteří zemřeli nakaženi koronavirem. Ve druhém pololetí se tento podíl zvyšuje až ke 40 procentům. Ministr ale zároveň upozornil, že základní příčinu smrti je často obtížné určit.
Koronavirová nákaza se v Česku šíří od března. V jarní první vlně zemřelo do konce dubna zhruba 250 lidí, v nynější podzimní vlně víc než 7000. Zdravotnický systém se při jejím zvládání dostal na hranu svých kapacit. V současné době už hospitalizovaných s covidem ubývá, úmrtí je ale stále kolem stovky denně, vyplývá ze statistik ministerstva zdravotnictví. Za celou dobu šíření se koronavirus v Česku prokázal u víc než půl milionu lidí, u většiny měla nákaza mírný nebo bezpříznakový průběh.
