Válka slov: „Zuřivý“ název operace USA v Íránu vybočuje. Experti objasňují jeho poselství
Epic Fury (Epická zuřivost). Takové označení nese americká vojenská operace proti Íránu. Podle odborníků tím USA vybočily z dlouhodobé tradice. Spojené státy totiž obvykle volí názvy, které zdůrazňují morální cíl nebo jsou přijatelnější pro veřejnost. Historie přitom ukazuje, že výběr názvu operace může výrazně ovlivnit nejen morálku vojáků, ale i veřejné mínění a mezinárodní vztahy, píše web Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL).
Pokud jde o názvy amerických vojenských operací, Epic Fury (Epická zuřivost) představuje odklon od tradice, píše web RFE/RL. „Název probíhajících amerických útoků na Írán je neobvyklý svou ostrostí. Operace mají častěji názvy, které osloví široké publikum, jako Iraqi Freedom (Irácká svoboda),“ upozornil hlavní poradce washingtonského Centra pro strategická a mezinárodní studia Mark Cancian s odkazem na invazi do Iráku v roce 2003.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyhráváme, oznámil Pentagon. Američané potopili strategickou válečnou loď Íránu
Bývalý plukovník americké námořní pěchoty poodhalil, že název operace proti Íránu pravděpodobně vybralo vedení Pentagonu ze seznamu návrhů, které připravují vojenští plánovači. Ti vytvářejí různé dvouslovné názvy podle toho, jaké poselství chce ministr obrany Pete Hegseth vyslat. Podle lidí obeznámených s plánováním minulých amerických operací mívají tyto seznamy i několik stránek a vedení si z nich následně vybere finální název.
Čtěte také
Trvalá svoboda nebo Půlnoční kladivo
James Dawes, autor knihy o jazyce války, souhlasí s tím, že tento název se odchyluje od předchozích amerických krycích názvů, které podle něj „často zdůrazňovaly morální účel a disciplínu“, jako například Trvalá svoboda, označení pro americkou invazi do Afghánistánu v roce 2001. Epická zuřivost se podle něj „liší i od dřívějších názvů této administrativy, které evokovaly násilné akce, jako Půlnoční kladivo nebo Jižní kopí“. Epická zuřivost naopak „pojmenovává extrémní emocionální stav, hněv, který se vzpírá kontrole,“ řekl Dawes.
V článku z roku 1995, který napsal Gregory Sieminski, důstojník americké armády, jsou krycí názvy pro vojenské operace popisovány jako „první – a dost možná i rozhodující – kulka, která má být v konfliktu vypálena“, a to kvůli jejich dopadu na veřejné mínění. Sieminski uvedl, že názvy operací mají několik potenciálních cílových skupin. Kromě zjevného povzbuzení morálky amerických vojáků a veřejnosti, které může výstižný název poskytnout, se některé názvy zaměřují na nepřítele. Velké cvičení konané v Saúdské Arábii před válkou v Perském zálivu v roce 1991 neslo název „Blížící se hrom“, což je podle Sieminskiho název, který byl „jasně navržen tak, aby zastrašil Iráčany“.
Praxe krycích názvů pro vojenské operace začala v první světové válce, kdy němečtí velitelé plánující složité sekvence operací začali dávat vojenským akcím zapamatovatelné a někdy i inspirativní názvy.
Název prozradil příliš
V USA hrály důležitou roli nejprve barvy, a to od 20. let 20. století. Názvy jako „Plán Orange“ zefektivnily komunikaci, aniž by odhalily vodítka k obsahu jednotlivých operací.
Čtěte také
Během druhé světové války se nacistické vedení dopustilo chyby, když dalo operacím krycí názvy, které naznačovaly detaily z reálného světa. Britové zachytili debatu o Hitlerově operaci „Mořský lev“, což jim pomohlo zjistit, že Německo plánuje obojživelnou invazi na Britské ostrovy.
Britský válečný vůdce Winston Churchill se o názvy operací osobně zajímal. Vojenskému štábu nařídil, aby si nevybíral názvy, které „působí chvástavě a přehnaně sebevědomě“ nebo které mají „povrchní charakter“.
Po druhé světové válce začaly USA zveřejňovat názvy svých vojenských operací, což ale někdy způsobovalo problémy ve vztahu k veřejnosti. Síly OSN vedené Spojenými státy čelily kritice kvůli názvu „Operace Killer“, tedy protiofenzivy během Korejské války v letech 1950–1953, protože podle diplomatů tehdy zhoršil vztahy s Čínou.
Během války ve Vietnamu tehdejší americký prezident Lyndon B. Johnson dokonce osobně zasáhl a změnil název velké ofenzivy. Operace, která se původně jmenovala „Masher“, dostala mírnější název Operace White Wing (Bílé křídlo).
Po kontroverzích kolem operací Masher a Killer zavedla americká armáda v 70. letech směrnice, které nařizovaly vyhýbat se názvům „urážlivým pro dobrý vkus“. Dokument zároveň stanovil, že vojenské operace mají mít dvouslovné názvy a nemají obsahovat komerční značky ani slova vyjadřující míru agresivity, která by byla v rozporu s tradičními americkými ideály.
Dokument Sieminského z roku 1995 doporučuje armádě vybírat názvy, které jsou srozumitelné a snadno zapamatovatelné. Zároveň radí, aby se vojáci nesnažili speciálně učit vytvářet názvy operací. Podle autora je totiž jejich vymýšlení spíš otázkou citu než přesných pravidel.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Věděli, že se blíží válka, přesto tam jeli. Balšínek a Fischer tvrdě zkritizovali české turisty
vaclav.cerny@iprima.cz
