ústava

Strany bývalé čtyřčlenné slovenské vládní koalice se dohodly na vypsání předčasných parlamentních voleb na 30. září, řekl v neděli novinářům dosluhující premiér Eduard Heger. Jeho menšinovému kabinetu sněmovna v prosinci vyslovila nedůvěru. V řádném termínu by se příští parlamentní volby v zemi konaly v únoru příštího roku.

„Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ S takovými slovy zaútočil expremiér Andrej Babiš (ANO) na svého prezidentského protikandidáta Petra Pavla. Bývalý premiér tím odkazoval na to, že Pavel dříve působil jako vysoký představitel české armády i NATO. Za kontroverzní předvolební billboard okamžitě schytal kritiku nejen od svých odpůrců, ale také ústavních právníků. Například podle Jana Kysely prezident ani nedisponuje legislativními možnostmi, jak „zatáhnout Česko do války“.

Už za pět týdnů si Češi zvolí nového prezidenta. Mezi devítkou kandidátů, kteří prošli sítem zákonných podmínek, je i senátor Pavel Fischer. Ten se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS mimo jiné rozpovídal o tom, zda by jako prezident udělil státní vyznamenání skupině bratří Mašínů či současné hlavě státu – Miloši Zemanovi. „Zasloužil se o to, aby si čeští občané začali pravidelně číst Ústavu,“ rýpl si Fischer do prezidenta.

Přímá volba kandidáty na prezidenta svádí k nejrůznějším slibům. Na opravdovou změnu si však musejí nechat zajít chuť. Pravomoci prezidenta jsou totiž značně omezené. Ústavní právník Jan Kysela pro CNN Prima NEWS řekl, že se tím mimo jiné ukazuje nevýhoda přímé volby v české parlamentní demokracii. Kandidáti tak mohou pouze apelovat na morální zásady nebo se stylizovat do role krizových manažerů. Programy některých z nich tomu však moc neodpovídají.

Podezření prezidenta Miloše Zemana na sabotáž při jeho loňské hospitalizaci nebylo podle Vrchního státního zastupitelství důvodné. Pokračuje ale v prošetřování možného padělání lékařské zprávy. Informovala o tom ve středu Česká televize (ČT). V podnětu podaném letos na konci června prezident uvedl, že jakožto přímo volená hlava státu byl nucen čelit pokusu o zbavení pravomocí. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) již dříve podnět označil „skoro za hloupost“, neboť podle něj směřuje k něčemu, co se nestalo.

Senátoři měli několik týdnů počkat, než začali nahlas uvažovat o aktivaci článku 66 české Ústavy, podle které by bylo možné převést některé prezidentské pravomoci na zákonodárce a vládu. Podle prezidenta republiky Miloše Zemana je tak naprosto v pořádku, aby bylo prověřeno, zda nedošlo k pokusu o sabotáž. „Je to termín, který je podle právníků naprosto v pořádku,“ řekl Zeman v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.

Fumio Kišida se stane prvním japonským premiérem v historii, který se zúčastní oficiálního summitu NATO. Ten začíná ve středu ve španělském Madridu. Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se ostrovní země z východní Asie sbližuje se Severoatlantickou aliancí proto, že autokratičtí „sousedé“ Rusko, Čína a Severní Korea představují stále větší hrozbu. Jednání se zúčastní i český předseda vlády Petr Fiala (ODS).

Někteří senátoři zvažují ústavní žalobu na prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s kontroverzním omilostněním šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN) naopak prosazuje změnu Ústavy, aby nejen prezidentská amnestie, ale i milosti vyžadovaly spolupodpis premiéra.

Udělení milosti šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi odkrývá zlovůli prezidenta až na dřeň, řekla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS senátorka Miroslava Němcová (ODS). Miloše Zemana a jeho nejbližší spolupracovníky označila za lumpy a mafiány. Němcová zvažuje, že kvůli prezidentově kroku, podá ústavní žalobu.

V nedělním běloruském referendu byly schváleny ústavní změny, které mají podle kritiků dál upevnit moc běloruského lídra Alexandra Lukašenka, informovala agentura Reuters. Změny mimo jiné zahrnují zrušení neutrálního bezpečnostního statusu, díky kterému budou moci být na běloruském území rozmístěny jaderné zbraně jiných států, například Ruska. Tento bod zároveň umožní stálou přítomnost ruských sil na běloruském území.

Německé bezpečnostní orgány varují před migračními plány vlastní ministryně vnitra Nancy Faeserové. Konkrétně se jedná o její prohlášení, že chce vytvořit tzv. koalici ochotných mezi státy EU, které by přijaly více migrantů.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko pobavil novináře, když se během svého projevu k národu označil za diktátora, který nerozumí demokracii. Autoritativní vůdce pak představil svoji vizi vlády lidu a připomněl únorové referendum o ústavních změnách. Hlasování ale tvrdě kritizuje opozice. Podle ní totiž politické problémy v zemi referendum nevyřeší, ať už dopadne jakkoliv.