ústava

Od začátku invaze na Ukrajinu Moskva několikrát měnila své deklarované cíle. Ruský prezident Vladimir Putin v minulosti mluvil o „denacifikaci“ Ukrajiny či o ochraně separatistů na Donbasu. Jeho tiskový mluvčí Dmitrij Peskov aktuálně hlásí, že cílem je získat a zabezpečit území, která mají podle ústavy náležet Rusku – oblasti obsazené během války. Ty však byly do ruské nejvyšší právní normy připsány během konfliktu.

Příští rok se v Rusku ponese i ve znamení prezidentských voleb. Vladimir Putin již před časem změnil tamní ústavu tak, aby mohl kandidovat potřetí za sebou. Ruskojazyčný web Meduza informuje o tom, že už nyní je prakticky jasné, že nynější hlava státu opět zvítězí. Putin však chce vyhrát co nejdrtivěji, a tak má jeho tým stanovenou hranici počtu hlasů, kterou musí prezident překonat.

Sněmovna začala v prvním čtení projednávat několikrát odložený zákon, který má umožnit sňatky stejnopohlavních párů. Debatu ale zatím nedokončila. Kdy se bude o novele hlasovat, jasné není. Koalice totiž nemá jednotný názor. Část poslanců chce zároveň jednat o ústavním zakotvení manželství jako svazku muže a ženy.

Jsou rodinné podniky stabilnější než ty ostatní? Nebo naopak blízké vazby jednotlivých členů mohou v případě neshod působit jako rozbuška? Podle poradce rodinných firem a zakladatele platformy Family Business Week Davida Krajíčka platí obojí. Řešením v krizových situacích jsou podle něj pravidla, která zformulují všichni společně. Inspiraci, jak si procesy v rodinné firmě nastavit a související tipy a rady, dostanou účastníci Týdne rodinných firem od majitelů nejúspěšnějších rodinných firem a expertů z Čech i zahraničí.

Předseda strany Moravané Ctirad Musil získal pocit, že Morava má méně svobod než Tibet. „Tibet má aspoň nějakou autonomii a své hranice,“ tvrdí představitel nacionalistů, kterým se již od počátku devadesátých let přezdívá moravisté. Ve Sněmovně nyní leží návrh zákona, který počítá s vyznačením hranic mezi Čechami a Moravou, norma má také zlegalizovat používání historické symboliky. Podle kritiků je ale i vodou na mlýn nacionalistickým a separatistickým hnutím.

Prezidenta Petra Pavla čeká v následujících dnech jeden z nejdůležitějších úkolů – bude vybírat kandidáty na ústavní soudce. Prý postupuje společně s odborníky a transparentně. Jenže jeho metoda se nelíbí třeba ministrovi spravedlnosti, podle Pavla Blažka (ODS) se můžou odmítnutí kandidáti urazit.

Miloš Zeman se z hlavy státu, která se definovala jako lidový prezident, postupem času stal zajatcem zámku v Lánech. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS to uvedl politolog Lukáš Jelínek. Exprezidentovi nejvíce vyčítá jeho snahy uplatňovat autoritářské režimy v Česku. Za deset let, kdy byl Zeman na Hradě, naopak ocenil jeho dřívější výběr ústavních soudců i přibližování prezidentské funkce občanům.

Korespondenční volba pro Čechy v zahraničí se na první pohled může jevit jako nevinná modernizace a posun vpřed, přináší ale hned několik rizik. Pětikoalice nesouhlasné podněty zatím buď nesmyslně škatulkuje, nebo zcela ignoruje. Mezitím ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) začátkem týdne požádal šéfku Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), aby příslušný zákon zařadila k projednání.

Strany bývalé čtyřčlenné slovenské vládní koalice se dohodly na vypsání předčasných parlamentních voleb na 30. září, řekl v neděli novinářům dosluhující premiér Eduard Heger. Jeho menšinovému kabinetu sněmovna v prosinci vyslovila nedůvěru. V řádném termínu by se příští parlamentní volby v zemi konaly v únoru příštího roku.

„Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ S takovými slovy zaútočil expremiér Andrej Babiš (ANO) na svého prezidentského protikandidáta Petra Pavla. Bývalý premiér tím odkazoval na to, že Pavel dříve působil jako vysoký představitel české armády i NATO. Za kontroverzní předvolební billboard okamžitě schytal kritiku nejen od svých odpůrců, ale také ústavních právníků. Například podle Jana Kysely prezident ani nedisponuje legislativními možnostmi, jak „zatáhnout Česko do války“.

Už za pět týdnů si Češi zvolí nového prezidenta. Mezi devítkou kandidátů, kteří prošli sítem zákonných podmínek, je i senátor Pavel Fischer. Ten se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS mimo jiné rozpovídal o tom, zda by jako prezident udělil státní vyznamenání skupině bratří Mašínů či současné hlavě státu – Miloši Zemanovi. „Zasloužil se o to, aby si čeští občané začali pravidelně číst Ústavu,“ rýpl si Fischer do prezidenta.

Přímá volba kandidáty na prezidenta svádí k nejrůznějším slibům. Na opravdovou změnu si však musejí nechat zajít chuť. Pravomoci prezidenta jsou totiž značně omezené. Ústavní právník Jan Kysela pro CNN Prima NEWS řekl, že se tím mimo jiné ukazuje nevýhoda přímé volby v české parlamentní demokracii. Kandidáti tak mohou pouze apelovat na morální zásady nebo se stylizovat do role krizových manažerů. Programy některých z nich tomu však moc neodpovídají.