Pochybení při dotování start-upů: Ministerstvo nekontrolovalo, jestli peníze plnily účel
Ministerstvo průmyslu poskytlo 914 milionů korun vládní agentuře CzechInvest na podporu start-upů. Peníze měly sloužit například k zakládání nových firem, jejich vstupu na zahraniční trhy nebo testování nových technologií. Ministerstvo ale u většiny projektů nesledovalo, jestli se podařilo splnit uvedené cíle, a místo skutečných dopadů sledovalo pouze počet podpořených projektů nebo se spokojilo s neúplnými údaji. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na podporu start-upů v letech 2021 až 2025. Ministerstvo si je vědomo některých dílčích nedostatků z minulého období v nastavení podpory, sdělil jeho mluvčí Tadeáš Provazník.
Firmy i stát řeší v AI stejné problémy. Přesto spolu stále mluví překvapivě málo
Umělá inteligence už dávno není tématem jen technologických firem. Stejné otázky dnes řeší výrobní podniky, univerzity i veřejná správa – od práce s daty přes bezpečnost až po nedostatek odborníků. Podle Filipa Hartmanna z prg.ai ale jednotlivé světy stále fungují příliš odděleně. Právě sdílení zkušeností a otevřená diskuse napříč obory podle něj rozhodnou o tom, jak rychle bude Česko schopné využít příležitosti, které AI přináší.
Úřady se přesouvají do mobilu. Stát rozšiřuje digitální služby
Kvůli rodičovskému příspěvku, podpoře v nezaměstnanosti nebo kontrole některých údajů už lidé nemusí pokaždé osobně na úřad. Stát postupně rozšiřuje nabídku digitálních služeb, zároveň ale řeší i to, aby se v nich občané dokázali zorientovat a nebáli se je používat. Pomoci má například vzdělávací platforma Digitální a informační agentury, na které si mohou lidé některé situace vyzkoušet nanečisto. Dalším příkladem digitalizace je klientská zóna Jenda.
Stát a firmy se bez sebe neobejdou. AI vyžaduje sdílení know-how i důvěru
Nakoupit licence, rozeslat pozvánky na školení a čekat, že se v organizaci okamžitě odehraje digitální revoluce. Takový přístup v praxi naráží na realitu. Aby umělá inteligence ve firmách i ve veřejné správě přinesla skutečné výsledky, musí se stát přirozenou součástí konkrétních každodenních procesů. O rozdílném tempu inovací, komunikačních bariérách i nutnosti propojovat byznys se státem hovoří Eliška Mičová, AI Business Consultant ve společnosti Seyfor.
Podvod za 46 milionů. Zaměstnanec Hradce naletěl legendě, policie mluví o rekordu
Kriminalisté v Královéhradeckém kraji vyšetřují rozsáhlý podvod, při kterém přišla jedna z organizací veřejné správy o desítky milionů korun. Podle informací CNN Prima NEWS měl jeden ze zaměstnanců Správy nemovitostí Hradec Králové (SNHK) „naletět“ na známý podvodný scénář s napadeným bankovním účtem a vše dělal bez vědomí vedení.
Automatizace a umělá inteligence: Nejsilnější ročník Digital Future Awards zná své semifinalisty
Celkem 49 projektů a osobností se přihlásilo do soutěže Digital Future Awards 2025 (DFA). Ta oceňuje lídry a organizace, kteří pomocí technologií mění způsob, jak fungují firmy, instituce i celá odvětví. Více než tři čtvrtiny projektů se věnují automatizaci procesů a robotizaci, umělá inteligence se objevuje ve více než polovině řešení. Do semifinále soutěže postoupilo 26 přihlášených lídrů a projektů napříč sektory, od průmyslu a bankovnictví až po veřejnou správu. Soutěž pořádá Česká inovační platforma.
Nejlépe placení zaměstnanci státu? Žebříček vede šéf ČNB, následuje ředitel zdravotní pojišťovny
Nejlépe placeným manažerem ve veřejné správě byl v minulém roce guvernér ČNB Aleš Michl, který v průměru měsíčně obdržel téměř 750 tisíc korun. Vyplývá to z aktualizovaného přehledu platů úředníků za rok 2024, který zveřejnila organizace Hlídač státu. Na druhém místě byl s měsíčním výdělkem 666 tisíc korun generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra David Kostka, na třetím místě je jeden ze členů bankovní rady ČNB se zhruba 612 tisíci korunami měsíčně.
Hromadné propouštění v Česku: O práci mohou přijít tisíce lidí. Zeštíhlovat hodlá na 40 firem
I když je teprve konec března, tak téměř čtyři desítky firem oznámily záměr hromadně propustit část svých zaměstnanců. Za první dva měsíce hrozí, že přes tři tisíce lidí přijde o své místo. Některé společnosti totiž hodlají šetřit nebo bojují s vysokými cenami energií či jinými náklady. Velké odchody jsou hlášeny plošně v různých krajích. Nejčastější propouštění je pak v oblasti průmyslu.
Ruší úřad práce bezbariérové pobočky? Lidé si stěžují na schody a úzké dveře, vedení to odmítá
Více než polovina poboček úřadu práce není stoprocentně bezbariérová. Pro lidi na vozíku, maminky s kočárkem nebo hůře pohyblivé seniory je to problém. Národní rada osob se zdravotním postižením tvrdí, že takových míst přibývá, a dokonce se podle ní ruší bezbariérové pobočky a zůstávají ty s horší přístupností. To úřad práce odmítá a brání se tím, že mnohdy není majitelem budovy a je v ní pouze v nájmu.
