Práce jako šance: Příběhy Gabriely z Bistra Teamcaffe a Terezy z Centra sociálního podnikání

Komerční sdělení
Komerční sdělení
  • 24. bře 2026, 19:18

  • V Česku začala fungovat Centra sociálního podnikání, která pomáhají lidem se zdravotním a sociálním hendikepem najít zaměstnání, propojují sociální podniky s firmami a institucemi a podporují rozvoj jejich podnikatelských aktivit. Brněnské centrum ukazuje, jak lze spojit smysluplnou práci s podporou regionální ekonomiky.

    Pro lidi se zdravotním hendikepem není práce jen zdrojem příjmu – je i možností cítit se potřební a být součástí kolektivu. Podporu jim poskytují sociální podniky, a právě jejich rozvoj je cílem nových center. Týká se to i lidí, kteří se obtížně prosazují na trhu práce, například po návratu z vězení, samoživitelů nebo osob zotavujících se ze závislosti.

    „Hlavní rolí centra je být oporou sociálním podnikům,“ vysvětluje Tereza Jurná. Jako koordinátorka brněnské pobočky jde sama příkladem a ukazuje, že handicap není limitem pro profesionální výkon. „Pomáháme jim orientovat se v podnikání, vytvářet nové obchodní příležitosti a propojujeme je s partnery,“ dodává Jurná.

    Jedním z příkladů je Bistro Teamcaffe, které provozuje sociální podnik Teamium. V Bistru našlo pracovní uplatnění osm lidí. Gabriela, která pracuje jako vedoucí směn, potvrzuje, že právě díky sociálnímu podniku našla rychle práci a spokojeně se zapojila do týmu. „Na pohovor jsem přišla asi za dva dny, za týden už jsem nastoupila. Mám ráda svoji práci i tyto prostory, bistro je moje srdcovka,“ popisuje.

    Podpora regionu a propojení s veřejnou správou

    Brněnské centrum je pro Jihomoravský kraj velmi důležité, protože patří k nejlidnatějším a má vysoký počet obyvatel, kteří potřebují sociální podporu nebo mají zdravotní handicap.

    Podle Marie Jílkové, zastupitelky Jihomoravského kraje, sociální podnikání dokáže propojovat lidi s různými potřebami, firmy a zákazníky. „Největší přínos vidím v tom, že lidem dáváme smysluplnou práci. I když máte zdravotní nebo sociální handicap, můžete aktivně přispívat k rozvoji své obce,“ říká Jílková.

    Centrum, umístěné přímo v budově krajského úřadu, poskytuje poradenství o financování, odbytu služeb či zaměstnávání lidí s handicapem. Kromě informací zde klienti získávají i praktickou podporu, mentoring a propojení na odborníky či vzdělávací akce, což usnadňuje rozvoj jejich podnikání.

    A Tereza Jurná, koordinátorka Centra sociálního podnikání Brno doplňuje: „Když přijde někdo, kdo chce založit sociální podnik, probíráme možnosti, ujasňujeme si, s čím začít, a následně nabízíme individuální podporu, například mentoring nebo napojení na odborníky. Cílem je, aby každý podnikatel měl odborné zázemí a vstřícný přístup k řešení svých otázek.“

    Sociální podniky dnes: více než jen zaměstnání

    V Česku dnes funguje více než 200 sociálních podniků, z toho přes 40 v Jihomoravském kraji. Zabývají se výrobou mýdla, provozem prádelen, textilní výrobou či službami pro seniory.

    Zdeněk Kosour, jednatel společnosti Kolibřík CSR a vedoucí projektu Center sociálního podnikání vysvětluje, že možnosti lidí s handicapem jsou stejné jako u ostatních občanů, problémem jsou předsudky a obavy o jejich nemocnost či motivaci. „Projekty jako centra sociálního podnikání ukazují, že i zaměstnanci s handicapem mohou odvádět kvalitní práci a často jsou více motivovaní než lidé bez něj,“ dodává Kosour.

    Principy sociálního podnikání zahrnují psychosociální podporu zaměstnanců a reinvestici minimálně 50 % zisku zpět do firmy. „Je to moderní způsob zaměstnávání, nejen pro osoby s handicapem, ale i inspirace pro ostatní firmy,“ uzavírá Kosour.

    Firmy a korporace se učí od sociálních podniků

    Podpora sociálních podniků není jen charita, ale součást společenské odpovědnosti firem. Marek Loula, vrchní ředitel ČSOB se zaměřením na CSR a udržitelnost, vysvětluje: „Spolupracujeme se 60–70 sociálními podniky a chceme ukázat, že společenská odpovědnost nemusí být jen charita. Podporujeme koncept sociálního podnikání, protože lidé s handicapem chtějí pracovat a potřebují pro to vhodné prostředí.“

    Soutěž Zlatá vážka, kterou ČSOB podporuje od roku 2013, každoročně přiláká stovky zájemců a sociálních podniků, které soutěží o podporu, viditelnost a ocenění.

    Jak vznikla Centra sociálního podnikání

    Podle Kosoura byla myšlenka založit centra způsobena potřebou zaplnit mezeru v podpoře lidí s handicapem, kteří neměli stejné startovní podmínky. „Chtěli jsme ukázat, jak funguje propojení sociálních podniků, institucí a korporací, a přiblížit to prakticky veřejnosti,“ vysvětluje Kosour.

    Centra mají dvě kamenné pobočky – v Praze a Brně – a plánují akce v šesti regionech formou networkingu, kulatých stolů, zážitkových eventů či Beerfestu sociálních podniků, kde si veřejnost může vyzkoušet produkty sociálních podniků a setkat se s jejich zaměstnanci.

    Kosour shrnuje: „Důležité je, že centra poskytují prostor po celý rok, ne jen jednorázově, a tím podporují sociální podniky i jejich zaměstnance kontinuálně.“

    Centra sociálního podnikání podporují smysluplné zaměstnávaní osob s handicapem a možnosti zapojení dalších aktérů. Podporují začínající podnikatele i již existující firmy, propojují je s institucemi, firmami a zákazníky a dokazují, že handicap nemusí být překážkou v plnohodnotném pracovním životě. Podívejte se na videoreportáž.