Úřady se přesouvají do mobilu. Stát rozšiřuje digitální služby


Kvůli rodičovskému příspěvku, podpoře v nezaměstnanosti nebo kontrole některých údajů už lidé nemusí pokaždé osobně na úřad. Stát postupně rozšiřuje nabídku digitálních služeb, zároveň ale řeší i to, aby se v nich občané dokázali zorientovat a nebáli se je používat. Pomoci má například vzdělávací platforma Digitální a informační agentury, na které si mohou lidé některé situace vyzkoušet nanečisto. Dalším příkladem digitalizace je klientská zóna Jenda.

Nezaměstnanost, péče o blízkého člověka, narození dítěte, koupě auta nebo začátek podnikání. To jsou situace, při kterých se lidé často musí obracet na stát a zjišťovat, jaké dokumenty potřebují, kam se mají obrátit a co všechno musí splnit.

Právě v takových chvílích má pomáhat vzdělávací platforma Digitální a informační agentury (DIA). Nabízí návody, videa, kurzy nebo interaktivní příběhy, které mají lidem přiblížit digitální služby státu srozumitelnější formou.

„Pro mladší generaci tam máme interaktivní formáty, krátké formáty. Pro starší generaci tam máme k dispozici i tištěné materiály. Snažíme se to psát srozumitelnou formou, aby skutečně každý, kdo tam přijde, našel to, co potřebuje,“ zaznělo v reportáži od Zuzany Ujhelyiové, vedoucí projektu DIA.

Úřad si mohou lidé nejdříve vyzkoušet nanečisto

Jedním z nástrojů je také Portál občana nanečisto. Člověk k jeho vyzkoušení nepotřebuje registraci ani přihlášení a může si projít prostředí digitální služby bez obavy, že skutečně něco odešle nebo udělá chybu.

Podle ředitele Digitální a informační agentury Bohdana Urbana je právě strach z chyby jednou z překážek, které mohou některým lidem komplikovat přechod k digitálním službám.

Podobně o projektu hovoří také první náměstek ministra vnitra a vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost Lukáš Klučka. „Například u seniorů vidíme, že ten jejich problém není, že neumí pracovat s internetem, ale že skutečně mají obavu, aby neudělali něco špatně, aby v uvozovkách někomu nenaletěli,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Vzdělávací platforma proto nemá pouze informovat o tom, co stát nabízí. Lidé si mohou některé služby nejprve bezpečně vyzkoušet a zjistit, co je při skutečném vyřizování čeká.

Jenda umožňuje vyřídit dávky i podporu v nezaměstnanosti

Digitalizace je už dnes viditelná také v sociální oblasti. Prostřednictvím klientské zóny Jenda mohou lidé vyřizovat například rodičovský příspěvek, dávku státní sociální pomoci nebo záležitosti související s evidencí uchazečů o zaměstnání a podporou v nezaměstnanosti.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí využívají lidé digitální cestu například u rodičovského příspěvku přibližně v 75 procentech případů. U nových žadatelů o dávku státní sociální pomoci, kteří dávku dříve nepobírali, má přes Jendu podávat žádost kolem 60 procent lidí.

Samotné podání jednodušší žádosti může zabrat přibližně pět minut, u komplikovanějších dávek pak desítky minut. Uživatel se přihlásí prostřednictvím Identity občana, vyplní požadované údaje a doloží potřebné dokumenty.

Výhodou je také možnost sledovat, co se s žádostí právě děje. Pokud úřadu některý dokument chybí nebo jej potřebuje doplnit, může žadatele prostřednictvím Jendy vyzvat k nápravě. Klient zároveň vidí, co přesně má udělat.

Jenda funguje rovněž jako mobilní aplikace. Dokumenty je tak možné například vyfotit a nahrát přímo z telefonu. Aplikace navíc může uživatele upozornit na změnu stavu žádosti.

Portál občana jako virtuální úřední přepážka

Digitalizace veřejné správy ale nekončí u sociálních dávek. DIA zajišťuje také systémy, které občan na první pohled nevidí – například základní registry, díky nimž mohou jednotlivé úřady pracovat s garantovanými údaji.

„Základní registry jako základní infrastruktura státu poskytují ostatním úřadům nebo orgánům veřejné správy garantovaná data, která potom občan už nemusí dokládat,“ vysvětlil Urban.

Pro veřejnost je naopak jedním z nejviditelnějších projektů Portál občana. Urban jej označuje za „personalizovanou úřední přepážku online“, přes kterou by si lidé měli postupně vyřizovat stále více záležitostí z domova. DIA stojí také za datovými schránkami, službami elektronické identity nebo eDoklady. Do budoucna má podle Urbana významnou roli sehrát rovněž evropská digitální peněženka.

Úspěch digitalizace se přitom podle šéfa DIA dá měřit poměrně jednoduše. „Z mého pohledu je to holý fakt, že nám přibude lidí na Portálu občana, případně při vyřizování úředních záležitostí přes portály jednotlivých rezortů, a že nám ubude fyzických návštěv na úřadech,“ řekl.

Zdravotnictví, umělá inteligence i kyberbezpečnost

Ministerstvo vnitra má v digitalizaci veřejné správy podle Klučky mimo jiné koordinační roli. Vedle správy klíčových státních evidencí se podílí také na distribuci evropských finančních prostředků na digitalizační projekty. Spolupracuje přitom s ministerstvy, kraji, obcemi i Digitální a informační agenturou.

Jednou z oblastí, kde mají změny pocítit přímo občané, je zdravotnictví. Cílem je omezit předávání papírových dokumentů mezi pacienty a lékaři a umožnit bezpečné využívání údajů prostřednictvím digitálních systémů. Podle Klučky může lepší sdílení informací přispět také k omezení zbytečně opakovaných vyšetření.

Jak nejčastěji vyřizujete záležitosti s úřady?

Dalším projektem je AI asistent určený pro správní řízení. Ten má pomáhat úředníkům se zpracováním správních spisů. Výsledkem by podle Klučky mělo být rychlejší vyřizování žádostí občanů.

Významnou část investic představuje také kybernetická bezpečnost. „My jsme v rámci tohoto Národního plánu obnovy podpořili přes 250 projektů napříč republikou za více než 10 miliard korun,“ uvedl Klučka.

Právě bezpečnost bude podle něj s postupujícím technologickým vývojem stále důležitější. Útočníci totiž získávají nové možnosti mimo jiné díky rozvoji umělé inteligence. Stát proto podle Klučky musí obdobně rychle rozvíjet také svou kybernetickou ochranu.

Po problémech při volbách přichází veřejný test eDokladů

Jedním z aktuálních témat jsou také eDoklady. Ve čtvrtek 13. srpna se má uskutečnit veřejné testování aplikace. Ministerstvo tím podle Klučky reaguje na problémy, které se objevily během loňských parlamentních voleb, kdy aplikace nebyla pro část voličů dostupná.

„Právě proto jsme se rozhodli provést veřejný test,“ vysvětlil Klučka s tím, že kvůli nastavení české legislativy nebylo podle něj možné celý proces jednoduše otestovat pouze prostřednictvím testovacích účtů.

Digitalizace státu tak postupně zasahuje jak služby, které občané využívají přímo, tak infrastrukturu fungující v pozadí. Vedle technologií však stát řeší i digitální vzdělávání. Cílem je, aby online úřad nebyl pouze dostupný, ale aby mu lidé také rozuměli a dokázali jej bezpečně používat.

Řada projektů digitální transformace veřejné správy je financována z evropského Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím Národního plánu obnovy.