Vlček: Společnost je odolná jako její nejslabší článek. A tím je v tuto chvíli občan
Podle bývalého šéfa hasičů Vladimíra Vlčka je občan nejslabším článkem společnosti. Řekl to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS na letošních Dnech NATO. Ty se kromě vnější bezpečnosti Česka zabývají i otázkou bezpečnosti vnitřní, jejíž nedílnou součástí jsou složky integrovaného záchranného systému (IZS). Dny NATO se každoročně konají na Letišti Leoše Janáčka v ostravském Mošnově.
Dny NATO se týkají vnitřní bezpečnosti, k tomu je potřeba mít odolné obyvatelstvo. Minulý rok se rozjel projekt 72 hodin. Jak hodnotíte připravenost českých obyvatel na krize? Protože tehdy se ukázalo, že na krize není připraveno více než 75 procent Čechů. Je něco, co by mělo být uděláno jako konkrétní kroky?
Projekt 72 hodin není výmysl České republiky. Převzali jsme příklad dobré praxe ze Skandinávie, kde to začalo – ve Finsku, ve Švédsku a v Norsku. Dnes jsou některé země dále a s připraveností jdou nikoliv na 72 hodin, ale na celý jeden týden. Jde i o odolnost obyvatelstva, dneska vzletně nazývanou resilience.
ČTĚTE TAKÉ: Pavel chce dostat Česko do vrcholného orgánu OSN. Co si od členství v radě slibuje?
Už jsem několikrát říkal, že společnost je tak odolná, jak odolný je nejslabší článek. A v tuto chvíli musím jednoznačně říct, že nejslabší článek v celém tom systému je občan. A pokud nebude občan připraven na to, že je třeba, aby se postaral v prvních hodinách, v tomto případě v těch prvních 72 hodinách, sám o sebe, tak ten stát ho nezachrání.
Systém v minulosti, ať už to bylo za minulého režimu, anebo i v uplynulých letech, byl takový, že občané byli ujišťováni, že v případě mimořádných událostí se stát postará o všechno. Nepostará. Občan musí být také určitým způsobem připraven. Souvisí s tím i změny v krizové legislativě, v ochraně obyvatelstva a mimo jiné také v tom, aby se nestávalo, že třeba občané odmítnou evakuaci a pak je musíme zachraňovat pomocí vrtulníků.
Čtěte také
Když mluvíte o připravenosti a krizových plánech, některé jsem měla možnost číst a všude se spoléhá právě na hasiče. Rozvoz pitné vody – hasiči, evakuace obyvatel – hasiči, informovat obyvatelstvo – hasiči. Máme dostatek lidí na to, aby v případě krize plnili všechny úkoly, které jsou tam pro ně napsané?
Když se podíváme na celkový počet hasičů, kteří jsou v České republice, a tím myslím nejenom ty profesionální, jako je Hasičský záchranný sbor, ale i ty, kteří jsou v podnicích, respektive dobrovolné hasiče, tak jich je 92 tisíc. To je více než trojnásobek armády a více než dvojnásobek policie.
Z tohoto pohledu by se mohlo zdát, že hasičů máme dost, ale musíme se podívat na to, jak jsou vybaveni a jak jsou připraveni. Je skutečností, a ukázalo se to u mnoha mimořádných událostí, že gros té činnosti je opravdu položeno na bedra hasičů. A troufnu si říct, že jsme se s tím téměř vždy dokázali vyrovnat. Ale i za tu cenu, že jsme byli flexibilní a že jsme mnohdy přizpůsobovali naši činnost tomu, jaké byly potřeby. To znamená, že jsme některé věci dělali ad hoc. Ale je lepší být připraven na konkrétní situace konkrétními opatřeními, která ale stojí finanční prostředky.
Musí si to uvědomit společnost, vláda i parlament, že bez financí nebude možné připravit složky integrovaného záchranného systému a nakonec ani společnost na vyšší úroveň odolnosti.
Podívejte se na celý rozhovor s bývalým generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru Vladimírem Vlčkem ve videu v úvodu tohoto článku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Budete litovat, hrozili Sověti. Havel stvrdil konec Varšavské smlouvy perem s nápisem NATO
pavlina.fabianova@iprima.cz
