Volby v Nizozemsku nečekaně vyhráli liberálové. Krajní pravice je podle odhadů druhá
Předseda nizozemské strany D66 Rob Jetten. Strana vyhrála předčasné volby. Zdroj: profimedia.cz
Předčasné nizozemské parlamentní volby vyhrála podle odhadů středově liberální strana D66, informují agentura Reuters a nizozemská média. Druhá ve středečním hlasování skončila protiimigrační Strana pro svobodu (PVV) krajně pravicového politika Geerta Wilderse, které předvolební průzkumy přisuzovaly největší šance na vítězství. Ostatní hlavní politické strany ale už dopředu s protiislámským politikem vyloučily jakoukoli spolupráci.
Aktualizovaný odhad zveřejněný veřejnoprávní televizí NOS straně D66 ve 150členné dolní komoře přisoudil 27 křesel, což je ztrojnásobení dosavadního počtu jejích poslanců. Naopak PVV zřejmě ztratí 12 mandátů a bude mít 25 poslanců. Wilders už na X připustil, že jeho strana doufala v jiný výsledek. Nicméně je podle něj teď odhodlanější než kdy dřív.
ČTĚTE TAKÉ: Mír na Ukrajině může být do roka. Jsme blízko diplomatickému řešení, řekl Putinův vyjednavač
Média po uzavření volebních místností ve 21:00 podotýkala, že úvodní odhady nemusí být zcela přesné, počet mandátů se může změnit a není tak jasné, že D66 opravdu hlasování vyhraje. Nicméně i upřesněný odhad zveřejněný ve 21:30 velmi dobré šance tohoto uskupení potvrdil.
Čtěte také
Třetí nejsilnější stranou by měla být Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) s 23 mandáty, čtvrtou levicová koalice Zelených a Strany práce s 20 a pátou křesťanští demokraté (CDA) s 19, kteří by si tak polepšili o 14 křesel oproti volbám z roku 2023. Naproti tomu koalice Zelených a Strany práce přijde podle všeho o pět mandátů a její lídr Frans Timmermans už oznámil svou rezignaci.
Do dolní komory parlamentu se podle aktualizovaných odhadů dostane také zhruba deset menších stran.
Na vládu se může čekat i měsíce
Agentury už dopředu očekávaly, že i kdyby protiimigrační PVV volby vyhrála, Wilders se novým premiérem nestane. Hlavní politické strany ho totiž považují buď za nespolehlivého, nebo jeho názory za nepřijatelné. Tento postoj souvisí i s tím, že Wilders v červnu stáhl podporu tehdejší čtyřkoaliční vládě kvůli sporu o zpřísnění azylové politiky. Právě to vedlo k vypsání předčasných voleb.
Čtěte také
Pozorovatelé očekávají, že by novou vládu mohla sestavit širší středová koalice. Zároveň ale upozorňují, že to může trvat měsíce.
Také po volbách z listopadu 2023 se vláda formovala několik měsíců. Nakonec v červnu 2024 PVV, VVD expremiéra Marka Rutteho, středopravicová Nová společenská smlouva (NSC) a pravicově populistické agrární hnutí BBB dospěly k dohodě na novém kabinetu. V jeho čele stanul bývalý šéf tajné služby Dick Schoof.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Šel ukrást kapsle na praní a nahmatal balík. Slovák na záchodě odcizil 680 tisíc
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
