pravice

Ve věku 96 let zemřel Jean-Marie Le Pen, někdejší vůdce francouzské krajní pravice a zakladatel strany Národní fronta (FN), později přejmenované na Národní sdružení (RN). O jeho skonu v úterý informovala agentura AFP s odvoláním na rodinu. Le Pen vyvolával nejen ve francouzské společnosti řadu kontroverzí svými výroky relativizujícími nacistické válečné zločiny, v sedmdesátých letech dokonce přežil bombový útok na jeho dům v Paříži.

Francouzský prezident Emmanuel Macron povolebním tahem jmenovat menšinovou vládu premiéra Michela Barniera, která ve středu padla, uvrhl zemi do politického chaosu. Na tom se shodují evropská média. Hlava státu po předčasných volbách zariskovala a jednoduše mu to nevyšlo. Část opozice nyní navíc volá po jeho rezignaci. K tomu se možná trochu překvapivě nepřipojuje Macronova rivalka Marine Le Penová. Ta hlásí, že je ochotná dát šanci další menšinové vládě pod taktovkou francouzského prezidenta.

Pokud by exministr financí Miroslav Kalousek založil novou stranu, část členské základny TOP 09 by šla za ním. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl šéfredaktor webu Deník.to Marek Stoniš a dodal, že už nyní je to „velká prohra“ pro současnou šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou.

Vítězství Svobodné strany Rakouska (FPÖ), která bývá označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou, v nedělních parlamentních volbách v Rakousku je dalším „drsným probuzením pro Evropu“, píše o vývoji v alpské zemi bruselský web Politico. Bývalými nacisty založená, euroskeptická, proti migraci zaměřená a k Moskvě přátelská strana má podle webu nakročeno k příští rakouské vládě. Politico se pozastavuje také nad tím, co by to mohlo znamenat do budoucna pro Brusel. Vídeň by se podle webu totiž mohla připojit ke skupině euroskeptických a proruských států, jako jsou Maďarsko a Slovensko a nejspíš po volbách příští rok i Česká republika.

V nedělních rakouských parlamentních volbách zvítězila Svobodná strana Rakouska (FPÖ), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. S odkazem na pondělní předběžné výsledky rakouského ministerstva vnitra o tom informovala agentura APA. Vítězství FPÖ označuje za historické.

V Rakousku se v neděli odpoledne uzavřely volební místnosti. Téměř 6,4 milionu voličů vybíralo, kteří poslanci usednou do Národní rady. Podle posledních průzkumů před volbami do dolní komory rakouského parlamentu byla favoritem pravicová a konzervativní Svobodná strana Rakouska. První odhady naznačují, že strana předsedy Herberta Kickla potvrdila papírové předpoklady a zvítězila. K vítězství mu odpoledne pogratuloval i český expremiér Andrej Babiš (ANO).

Byl bych rád, kdyby se celé levé křídlo sebralo a šlo do prd*le. I takové názory zaznívají na pirátském fóru, na němž nyní členové vládní strany hodnotí důvody volebního debaklu. Někteří nezdary z poslední doby přičítají tomu, že se strana odklonila od centristické a liberální politiky značně doleva. Novým předsedou by se podle nich měl stát někdo, kdo Piráty opět posune více doprava.

Slovenský premiér Robert Fico se zhlédl ve svém maďarském protějšku a spojenci Viktoru Orbánovi, mluví jako on, ale nekoná tak. Tak nestora slovenské politiky v rozsáhlém exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS popsal politický analytik a vysokoškolský pedagog Eduard Chmelár. Ten donedávna působil jako Ficův poradce, než jej šéf Směru-SD vyhodil. Chmelár se zamýšlí, jak se slovenský premiér za svoji dlouhou politickou kariéru změnil, co s ním udělal nedávný atentát a proč čím dál více nadbíhá krajní pravici.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dokázal společně s dalšími evropskými státníky vytvořit novou evropskou frakci. Mezi jeho Patrioty pro Evropu jsou jména jako Viktor Orbán, Marine Le Penová, Matteo Salvini či Geert Wilders. Všechno silné kalibry, ale s kyselou pachutí. Babiš měl přitom v minulosti jiné spojence, které dokonce nazýval přáteli, v čele s Emmanuelem Macronem či Sebastianem Kurzem. Tím, že se dal do kupy s jejich úhlavními rivaly, jim ukázal záda i to, za kolik jeho přátelství skutečně stojí.

Francie má za sebou předčasné parlamentní volby, které skončily velkým překvapením. Triumf levicové koalice před blokem prezidenta Emmanuela Macrona a krajně pravicového Národního sdružení však zřejmě znamená povolební pat. Hlava státu svou dohodou s krajní levicí sice uchránila zemi před krajní pravicí, ale na druhou stranu se očekává nekontrolovatelný chaos.

Francouzi budou již v neděli rozhodovat v druhém kole parlamentních voleb o budoucnosti své země. V prvním kole výrazně zvítězila lepenstická nacionalistická strana Národní sdružení (RN) vedená Jordanem Bardellou. Vládnoucí politici dělají vše možné, aby ji zastavili. Dusnou atmosféru v zemi zachytil štáb CNN Prima NEWS v městečku Meaux východně od Paříže.

Krajně pravicová nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se přidá k nově vznikající frakci v Evropském parlamentu (EP) Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), kterou nedávno založila nacionálně konzervativní maďarská strana Fidesz, pravicově populističtí rakouští Svobodní a české hnutí ANO. Informovaly o tom tiskové agentury AFP nebo DPA s odvoláním na Wilderse.