Prasečí hlavy, rudé otisky, Davidovy hvězdy. Jak ruská hybridní válka ve Francii sílí
Francie čelí hybridní válce. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Útok na Zeď spravedlivých, památník připomínající zachránce Židů během druhé světové války, Paříží otřásl. Policie obvinila skupinu Bulharů, kteří nyní stojí před soudem. Podle úřadů mohli jednat na pokyn ruských zpravodajských služeb. Nejde přitom o jediný takový útok. Cílem podobných akcí má být snaha destabilizovat Francii a podnítit napětí mezi náboženskými komunitami před prezidentskými volbami v roce 2027, píše Politico.
Břehy Seiny byly ještě zahaleny tmou, když si bezpečnostní stráž pařížského Památníku holocaustu, který se nachází jen pár kroků od katedrály Notre-Dame, všimla dvou mužů v tmavém oblečení, kteří stříkali červenou barvu na Zeď spravedlivých — kamenný pomník s vyrytými jmény těch, kteří během druhé světové války zachránili Židy ve Francii, píše Politico.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Proč Rusko prahne po Donbasu? Šest věcí, které je dobré o důležité ukrajinské oblasti vědět
Když se strážný vydal za vandaly, ze stínu nedaleké budovy vyšel třetí muž, aby natočil výsledek noční práce: 35 červených otisků rukou rozstříkaných po zdi. Útok, ke kterému došlo v květnu loňského roku, nebyl ojedinělým projevem nenávisti. Policie rychle identifikovala a zatkla tři bulharské podezřelé, jejichž soud začíná ve středu. Případ podle vyšetřovatelů a zpravodajských důstojníků nabízí vzácný vhled do eskalující kampaně Ruska zaměřené na destabilizaci Francie prostřednictvím skrytého vlivu a psychologických operací.
Poničení Památníku holocaustu bylo jedním z několika symbolických útoků, které otřásly zemí v posledních dvou letech. Podobně ve společnosti rezonovaly i vepřové hlavy odhozené u mešit, Davidovy hvězdy nastříkané na budovy nebo rakve ponechané vedle Eiffelovy věže. Každý útok byl podle Politica navržen tak, aby vyvolal napětí mezi francouzskou židovskou a muslimskou komunitou nebo oslabil francouzskou podporu Ukrajině před klíčovými prezidentskými volbami v roce 2027.
Čtěte také
Francie se stala ohniskem v hybridní válce Ruska proti Evropě. Moskva se podle analytiků snaží oslabit jednoho z nejmocnějších podporovatelů Kyjeva tím, že zvyšuje jeho politické a sociální napětí. Francie představuje jak primární cíl, tak slabé místo, vysvětlují odborníci – je to země s globálním významem, ale s domácími problémy, které ji činí obzvláště náchylnou k manipulaci.
„Rusko považuje Francii za vážného protivníka, je to jediná jaderná velmoc v EU a prezident poměrně hlasitě podporuje Ukrajinu, přičemž zvažuje scénáře jako vyslání francouzských vojáků do Oděsy,“ vysvětlil Kevin Limonier, profesor a zástupce ředitele geopolitického výzkumného centra GEODE v Paříži, kde jeho tým zmapoval hybridní válečné operace Ruska v Evropě. „Ve Francii jsme trochu dále od východní hranice a nemáme stejnou úroveň prevence jako země bývalého Sovětského svazu. Obyvatelstvo je vůči tomuto druhu rétoriky vnímavější,“ popsala Natalia Pouzyreffová, poslankyně za stranu Obnova (Renaissance) prezidenta Emmanuela Macrona, která je spoluautorkou zprávy o zahraničním vměšování.
Lití barvy jako zbraň hybridní války
Z vandalismu na Památníku holocaustu obvinily francouzské úřady čtyři muže. Tři z nich, Mircho Angelov, Georgi Filipov a Kiril Milushev, kteří byli údajně přímo na místě činu, uprchli autobusem z Paříže do Bruselu a poté odletěli do Sofie. Filipov a Milushev byli později zatčeni bulharskými úřady a vydáni do Francie. Čtvrtý muž, Nikolay Ivanov, podezřelý z financování operace, byl zatčen v Chorvatsku. Angelov je stále na svobodě.
Muži jsou obviněni ze spiknutí za účelem poškození památníku s přitěžující okolností, že jednali z antisemitských pohnutek. Francouzští vyšetřovatelé také mají podezření, že mohli vědomě či nevědomě jednat jako ruští agenti. „Operace mohla odpovídat pokusu o destabilizaci Francie organizovanému ruskými zpravodajskými službami,“ uvádí zpráva domácí zpravodajské agentury DGSI. Stejný dokument spojuje tento čin s „širší strategií“ zaměřenou na „rozdělení francouzské veřejnosti nebo podněcování vnitřních napětí pomocí osob, které pro tyto služby nepracují, ale jsou jimi prostřednictvím zprostředkovatelů placeny“.
Během předběžných slyšení Filipov a Milushev nepopřeli svou účast na činu, ale jako hlavního organizátora označili Angelova. Jeho profil na Facebooku obsahuje selfie z různých míst Evropy, od řeckých pláží po švýcarské Alpy. Na fotografiích je vidět, že má na hrudi, pažích a nohou velká tetování s neonacistickými symboly, včetně čísel 14 a 88 a umrlčí lebky, emblému významné divize SS.
Čtěte také
Červené otisky rukou jsou symbolem, který používají někteří propalestinští aktivisté k odsuzování války v Gaze. Židovské skupiny a učenci je však vnímají jako odkaz na zabití dvou izraelských vojáků během druhé intifády v roce 2000 a jako výzvu k antisemitskému násilí. Útok se navíc časově shodoval s výročím prvního hromadného zatýkání Židů ve Francii za nacistické okupace. Připomínal také incident z roku 2023, kdy byly po celém hlavním městě rozmístěny Davidovy hvězdy v rámci operace, kterou francouzští prokurátoři popsali jako možný zahraniční zásah.
Pařížská prokuratura také citovala zprávu francouzské národní agentury Viginum, která monitoruje dezinformace na internetu. Podle ní byly zprávy o červených otiscích rukou sdíleny „tisíci falešnými účty na Twitteru“ spojenými s ruskou sítí Recent Reliable News/Doppelgänger – skupinou, která již byla zapletena do šíření zpráv o zmíněných Davidových hvězdách.
Rozdělená Francie
Soudní řízení kvůli poničení Památníku holocaustu, začínající ve středu, je jen jedním z devíti útoků na náboženské komunity nebo významné francouzské památky, které pařížská prokuratura vyšetřuje od konce roku 2023. Nejnovější případ se odehrál 9. září, kdy účastníci ranní modlitby našli před mešitou Javel v jihovýchodní části Paříže krvavou prasečí hlavu. „Byla ještě tma, vyděsilo mě to,“ vzpomínala na nález rektorka mešity Najat Benaliová, kterou probudil telefonát vystrašených věřících. Ihned upozornila místní úřady a dozvěděla se, že cílem útoku bylo dalších osm mešit.
Prokurátoři rychle vystopovali pachatele. Šlo o skupinu srbských státních příslušníků. „Prasečí hlavy byly odhozeny cizinci, kteří okamžitě opustili francouzské území ve zjevné snaze vyvolat nepokoje v zemi,“ píše se v poznámce pařížské prokuratury z poloviny září. Později téhož měsíce Srbsko oznámilo zatčení 11 občanů v souvislosti s tímto incidentem. Srbské úřady uvedly, že skupina je také podezřelá z polití pařížských synagog a známé restaurace s falafelem ve staré židovské čtvrti zelenou barvou.
Čtěte také
Francie přitom nebývala obvyklým cílem ruské propagandy. I když je členem NATO a je historicky považována za nezávislého spojence USA, udržovala před invazí na Ukrajinu i vztahy s Kremlem. „Dříve Rusové nechtěli Francii rozhněvat, protože měla jakousi neutrální roli,“ uvedl pro Politico vysoký francouzský vojenský důstojník, kterému byla kvůli citlivosti tématu zaručena anonymita. „Nyní si myslí, že musí rozdělit naši společnost a ukázat Francouzům, že Emmanuel Macron je vede špatnou cestou,“ doplnil.
Podněcování napětí ve Francii nevyžaduje v už tak rozdělené společnosti velké úsilí. „Ruská zpravodajská služba rozumí rozporům ve společnosti. Má velmi specifické povědomí a touhu zneužít velmi bolestivé otázky domácí politiky v ten pravý okamžik,“ řekla Kristine Berzinaová, výkonná ředitelka think tanku German Marshall Fund.
Jedním z hlavních ohnisek je izraelsko-palestinský konflikt. Francie je domovem největší muslimské a židovské komunity v EU – přibližně 5 milionů a 450 tisíců lidí. „Francouzská společnost je se svými židovskými a muslimskými menšinami ideální živnou půdou pro provokace,“ řekl nejmenovaný evropský diplomat působící v Paříži.
Více odborníků už varovalo, že Rusko zintenzivní své operace před francouzskými volbami v roce 2027, kdy může mít Národní fronta – strana, která je mnohem méně nakloněna Ukrajině než Macron – dosud největší šanci na zisk prezidentského úřadu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Loupež v pařížském Louvru. Zloději ujeli na skútrech, slavné muzeum bylo mimořádně uzavřeno
vaclav.cerny@iprima.cz
