Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, případně pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září.
Průzkum zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí. Ukázal také, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo 78 procent dotázaných v Česku.
Česká republika hostí nejvyšší počet ukrajinských válečných uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Za víc než rok od loňského 24. února, kdy ruská armáda vpadla na Ukrajinu, ministerstvo vnitra udělilo víza k dočasné ochraně víc než 490 tisíc běženců. Zhruba třetina z nich jsou děti.
Podle odhadů ministerstva vnitra se jich asi pětina vrátila domů na Ukrajinu. Přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází, umožní registrace k prodloužení ochrany o rok. Do 20. února se zaregistrovalo 230 tisíc běženců, čas mají do konce března. Podle průzkumu od Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) loni na podzim plánovaly návrat domů téměř tři čtvrtiny uprchlíků z Ukrajiny.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Drony od Čechů v boji o Bachmut: Záběry ukazují akci proti vagnerovcům, ti nemají ani páru
Téměř čtvrtina v Česku dotázaných příchozích z Ukrajiny má pocit, že se jim v ČR nedostává rovného zacházení. Zřídka se s podobným přístupem setkalo 44 procent, nikdy 29 procent. V soukromí bydlí v Česku 54 procent uprchlíků, což zhruba odpovídá průměru průzkumu, asi pětina je v ubytování hotelového typu a devět procent žije v domě nebo bytě poskytnutém úřady. Plně nebo částečně za ubytování platí 55 procent účastníků průzkumu, 43 procent bydlelo v době průzkumu bez placení. V Rumunsku za bydlení neplatily téměř dvě třetiny běženců, v Itálii a na Slovensku víc než polovina.
Česko spolu se Slovenskem a Polskem patří k zemím, kde mají uprchlíci nejmenší problémy dorozumět se místním jazykem. Obstojně podle svého vyjádření mluvila česky zhruba čtvrtina příchozích, špatně 44 procent a vůbec 18 procent. Třeba v Estonsku nebyly schopné se vůbec dorozumět téměř dvě třetiny Ukrajinců a v Německu 40 procent. Na kurzy češtiny chodilo nebo je stále navštěvuje 44 procent běženců, větší byl tento podíl jen ve Španělsku s víc než polovinou lidí v kurzech španělštiny, stejný jako v ČR je v Německu. V Maďarsku naproti tomu do kurzů maďarštiny chodilo jen 13 procent uprchlíků z Ukrajiny.
Vánoční svátky u ukrajinských uprchlíků: Čekání na Dědu Mráze, papírové ozdoby i slzy a stesk
Ljubov a její rodinu čekají první vánoční svátky mimo milovanou rodnou půdu. Kvůli zuřící válce na Ukrajině musela se svými dětmi a maminkou opustit Mykolajiv, díky českým dobrovolníkům se pak dostala do Prahy. Na svůj domov Ljubov vzpomíná se slzami v očích. „Už nemáme dům. Zbyla z něj jen krabice,“ svěřila se reportérům CNN Prima NEWS. K Vánocím ale vzhlíží s optimismem, stráví je v bezpečí a po boku svých nebližších. A její děti? Ty měly po celou dobu naší návštěvy radosti na rozdávání.
Ukrajinci přiznávají i problémy v Česku
Velmi obtížně vycházelo s penězi v Česku 23 procent běženců, stejný podíl vycházel obtížně. Zhruba třetina měla v době průzkumu nějaký problém vyjít s penězi. Příjem z práce mělo v Česku 35 procent uprchlíků, což je nad průměrem průzkumu. Úspory využívalo 26 procent, pomoc od rodiny na Ukrajině 24 procent, penzi 13 procent a půjčené peníze desetina. Sociální dávky uvádělo v ČR jako součást příjmu 41 procent ukrajinských běženců, vyšší byl tento podíl jen v Německu.
Téměř polovina účastníků průzkumu v Česku čelila problémům při přístupu ke zdravotní péči kvůli neznalosti jazyka. Jak se ke zdravotní péči dostat, tedy kam jít nebo koho kontaktovat, nevědělo 31 procent. Zhruba pětina Ukrajinců v době průzkumu uvedla, že zdravotní péči dosud nezkusila využít.
Zpráva vychází z průzkumu v Bulharsku, Česku, Estonsku, Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rumunsku, na Slovensku a ve Španělsku. Uprchlíci byli dotazovaní mezi 22. srpnem a 29. zářím 2022. V Česku se do průzkumu zapojilo 671 Ukrajinců ve věku od 12 let, 90 procent respondentů byly ženy a dívky.
