uprchlík

Válka dokáže vojáka natolik proměnit, že i manželce může připadat jako cizí člověk. Ukrajinští vojáci se z fronty vracejí s vážnými fyzickými i psychickými poškozeními. „Návraty bývají problematické a manželky demobilizovaných mužů často říkají, že už si s nimi nedokážou porozumět,“ vypráví 50letá Olha Stavytska, místostarostka střediskové obce Šyroke u Záporoží. A zároveň zakladatelka ženského klubu, který veteránům pomáhá s návratem do civilního života: „Válka přitom neskončila, o to je všechno těžší. V klubu máme i ženy, jejichž muži padli. Jedna z nich toho svého poznala při identifikaci jen podle tetování, jak bylo tělo zmasakrováno. I o tom se teď musí mluvit, protože s podobnými zážitky se vyrovnávají tisíce ukrajinských žen.“

Všechny občany mohu ubezpečit, že Česko nebude přijímat žádné migranty, kteří sem nepatří. V rozhovoru pro Frekvenci 1 to řekl ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. Podle něj se jako Evropa musíme soustředit hlavně na obranu vnější hranice a co nejméně obtěžovat lidi uvnitř Schengenu.

Nejméně 22 lidí zahynulo a desítky dalších byly zraněny při izraelském útoku na školu v uprchlickém táboře Burajdž ve střední části Pásma Gazy. Budova poskytovala přístřeší lidem, kteří uprchli před boji. S odvoláním na tamní civilní obranu to v úterý uvedla agentura AFP.

Řecko by mohlo přijít o finanční prostředky od agentury Frontex. Důvodem je 12 otevřených případů možného porušování lidských práv migrantů na jeho hranicích, což je nejvyšší počet probíhajících vyšetřování v rámci celé EU. Počet nelegálních přechodů evropských hranic se v prvním čtvrtletí letošního roku přitom snížil, a to o více než 30 procent, informuje Frontex.

Ukrajinských uprchlíků jsou v Česku stovky tisíc a zhruba polovina z nich má v plánu po válce zůstat. Čím více jich odejde, tím citelněji to zasáhne tuzemský trh práce a zdravotnictví. Ukrajinští uprchlíci byli dalším tématem podcastu Spálená země, který připravuje zahraniční redaktor CNN Prima NEWS Tomáš Kačmár s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným.

Hledaný bosenskosrbský vůdce Milorad Dodik v pondělí zveřejnil video, na němž je zachycen na moskevském Rudém náměstí. Do Ruska přicestoval navzdory mezinárodnímu zatykači vydanému kvůli podezření, že porušil bosenskou ústavu.

Program „dočasné ochrany“ Evropské unie, který nabízí 4,3 milionu ukrajinských uprchlíků v bloku přístup k bydlení, zaměstnání nebo dávkám, má skončit v březnu příštího roku. S výhledem na konec války pro ně ale vyvstává otázka, zda se vrátit domů, anebo pokračovat v životě v Evropě. Od návratu na Ukrajinu je odrazuje nespolehlivost trvalého míru.

Brutální hranice. Pod tímto názvem vydaly mezinárodní organizace Oxfam a Egala novou zprávu mapující situaci na pomezí Polska a Běloruska, kde pokračují „tahanice“ o uprchlíky, které trvají už téměř čtyři roky. Report popisuje střelbu gumovými projektily, útoky psů či napadení slzným plynem. V oblasti již zemřelo od vypuknutí krize 88 lidí.

Česko vydalo na humanitární dávky a další pomoc uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce loňska 62,5 miliardy korun. Lidé s dočasnou ochranou za tu dobu státu na odvodech a části daní zpátky zaplatili 55,5 miliardy korun. Příjmy postupně rostou. Poprvé převýšily výdaje ve třetím čtvrtletí roku 2023. Loni pak vybraná suma přesáhla poskytnutou podporu o osm miliard korun. Dosáhla 23,5 miliardy korun. Výdaje činily 15,5 miliardy. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytlo ministerstvo práce.

Kroky staronového prezidenta USA Donalda Trumpa pociťuje už i Česko. Plán na snižování rozpočtu Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) se dotýká i některých českých neziskových organizací. Přestože americký soud platnost Trumpova příkazu pozastavil, neziskové organizace po celém světě jsou v nejistotě. Místo asi deseti tisíc zaměstnanců chce Trumpova administrativa zeštíhlit aparát agentury na 600 zaměstnanců a výrazně snížit její rozpočet.

Na prvních příčkách zahraničních otázek, které zajímají Čechy, se umístila témata, která část politiků a společnosti přiřkla takzvaným „dezolátům“, rýpl si ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor MF Dnes Petr Kolář. Připomněl také, že v době migrační krize uprchlíků z afrických zemí šéf ANO Andrej Babiš prohlašoval, že místo nich by bylo lepší přijmout Ukrajince. S migrační vlnou, která přišla po ruské invazi na Ukrajinu, však podle něj politicky otočil.

Nacistická chlouba, vlajková loď „flotily míru“ – obrovský parník Wilhelm Gustloff, se měla před 80 lety stát útočištěm pro více než 10 tisíc lidí, převážně žen a dětí, kteří prchali z polské Gdyně před postupující Rudou armádou. Jenže i kvůli tragickým chybám německých důstojníků našlo na 9 400 uprchlíků po zásahu sovětskými torpédy svou smrt v ledových vodách Baltského moře. Zkáza lodi Wilhelm Gustloff je největší námořní katastrofou všech dob – počtem obětí překonala legendární ztroskotání Titaniku zhruba šestkrát.