Výborný: Povodně ukázaly, kam musí jít peníze. Experti kvůli rezervě kritizují Stanjuru
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ministr zemědělství Marek Výborný tvrdí, že povodně ukázaly nutnost investic do vodohospodářství.
NKÚ a Národní rozpočtová rada kritizují přesuny financí z rozpočtové rezervy na odstraňování povodňových škod.
Ministr financí Zbyněk Stanjura obhajuje přesuny financí, upozorňuje, že jde o malou část v rozpočtu.
Co pomohlo zmírnit dopady povodní v loňském roce?
Loňské povodně nám ukázaly, že investice do vodohospodářství jsou zásadní, uvedl v souvislosti se zprávou o stavu této oblasti za minulý rok ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Souhrn předložený vládě také upozorňuje, že rok 2024 byl z hlediska teplotních podmínek a vodní soustavy extrémní. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) i Národní rozpočtová rada kritizují ministerstvo financí, že z rezervy šla na odstraňování povodňových škod jen část prostředků. Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) se ale proti tomu ve vysílání CNN Prima NEWS ohradil.
Resort zemědělství předal vládě souhrnnou zprávu o stavu tuzemského vodohospodářství za minulý rok. Kabinet Petra Fialy (ODS) ji vzal na vědomí. Dokument uvádí, že vloni se vyskytla řada velkých povodňových událostí. Skoro v každém měsíci hlásili z krajů překročení alespoň prvního stupně povodňové aktivity, informovalo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
K TÉMATU: ODS už nevěříme téměř nic, zní ze STAN kvůli bitcoinům. Spokojení nejsme, potvrzuje náměstek
Zástupci resortu připomínají, že při zářijových povodních byl na řadě míst překročen třetí povodňový stupeň a někde dokonce hodnota průtoku překročila i stoletou vodu. V souvislosti s extrémními projevy počasí upozornil ministr zemědělství Výborný, že investice jsou zásadní nejen kvůli zásobovací síti pitné vody, ale i kvůli ochraně přírody. „Povodně ze září 2024 jasně ukázaly, že musíme pokračovat v budování protipovodňových opatření a zároveň zadržovat vodu v krajině,“ sdělil.
Čtěte také
Prostředky do vodohospodářství zajišťují v koordinaci ministerstva zemědělství a životního prostředí. Součástí finančních projektů je i zajištění prevence a důsledných včasných předpovědí počasí, díky nimž se mohou vodohospodáři případně připravit na nepříznivé podmínky.
Rady kritizují Stanjuru kvůli rezervě
Kvůli podpoře krajů ohledně odstraňování povodňových škod zkritizoval NKÚ resort financí. Vláda totiž v souvislosti s těmito nečekanými událostmi navrhla navýšení rozpočtové rezervy o 30 miliard korun. „Na odstraňování povodňových škod z nich bylo uvolněno jen 15,6 miliardy korun a z toho čerpáno dokonce jen 3,5 miliardy. Zbývající část šla na jiné účely – například na sociální služby a dávky, dotace na obnovitelné zdroje nebo platy nepedagogických pracovníků,“ reagovali představitelé úřadu na závěrečný účet za rok 2024.
Čtěte také
Podobně se o krocích resortu vyjádřila i Národní rozpočtová rada, podle níž bylo v srpnu převedeno 900 milionů korun z prostředků určených k eliminaci škod na účely dotací na obnovitelné zdroje energií.
„V rozpočtu roku 2024 použila vláda 14,1 miliardy z alokovaných 30 miliard na jiné než povodňové účely. V současné době tak již bylo využito na nepovodňové účely 37,5 % z 40 miliard, o které byly v rozpočtech na roky 2024 a 2025 navýšeny výdaje nad hodnotu výdajových rámců,“ uvedla rada ve stanovisku ohledně vývoje hospodaření veřejných institucí. I tak ale zástupci ekonomického orgánu oceňují, že tuzemská ekonomika „oživla a roste“.
To je pořád dokola, brání se ministr financí
Vládní plán ovšem bránil premiér Fiala, který novinářům po jednání vlády v minulém týdnu sdělil, že „některé údaje ve zprávě NKÚ nejsou správné“. Ministerstvo před těmito výtkami hájil v Partii Terezie Tománkové i jeho šéf Stanjura.
Čtěte také
„Je to pořád dokola, není to pravda. Když některému resortu svolím na nějaké výdaje, nastoupí rada s tím, že ani zde nemám přidávat. Často jde o interpretační souboj mezi mými a jejich experty. To je v pořádku, nejde o žádný politický boj,“ namítl.
Kritizovaný objem prostředků je podle šéfa státní kasy minimální v kontextu celkového rozpočtu. „Již 6. ledna jsme zveřejnili informaci, že z loňských 30 miliard jsme deset nepoužili. Zůstává tedy 20 miliard, z nichž jsme použili pět miliard na obranu, abychom plnili dlouholetý spojenecký závazek NATO. To jsme i přiznali,“ podotkl Stanjura.
Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu na CNN Prima NEWS však poukazovala na to, že se ve stanovisku rady píše, že se „v plnění rozpočtu začínají čím dál zřetelněji projevovat dopady nekorektního rozpočtování v některých příjmových a výdajových položkách“. Podle ní ministr financí slovy o malé části rozpočtu odvádí pozornost.
Správcům toků pomohla včasná předpověď
Šéf resortu pro životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) připomněl, že na rozdíl od povodní v letech 1997 a 2002 správce povodí informovali o riziku velké vody s předstihem odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
„Díky tomu se podařilo zásadně zpomalit povodňovou vlnu na velké části území. Povodeň z loňského září nám důrazně připomněla, že je potřeba realizovat všechny typy protipovodňových opatření jak přírodě blízkých, tak technických nebo organizačních, abychom ochránili lidské životy i majetky,“ vysvětlil ministr.
Oznámil rovněž novou dotační výzvu, kterou resort chystá na roky 2026 až 2028. Z objemu tří miliard korun tak mohou žadatelé čerpat prostředky a rovnou realizovat připravené protipovodňové projekty. V dalších letech by na tyto účely mělo jít dalších více než čtyři miliardy korun.
Čtěte také
Výborný mimo jiné připomněl důležitost zadržování vody v krajině. Tomu výrazným dílem napomáhají i pozemkové úpravy. Apeloval také na investice do modernizace vodovodní a kanalizační struktury. Podle Hladíka má Česko v tomto ohledu před sebou velkou výzvu v podobě implementace nové evropské směrnice, jež se týká čištění městských odpadních vod.
Podle takzvané „modré zprávy“ byl rok 2024 teplotně nadprůměrný. „Průměrná roční teplota vzduchu 10,3 °C byla o 2 °C vyšší než normál 1991–2020. Rok 2024 se tak stal dle průměrné roční teploty nejteplejším rokem zaznamenaným v období od roku 1961,“ stojí v dokumentu.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nesmíme „buzerovat“ firmy, nové EET bude levnější a jednodušší, tvrdí Havlíček
Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
