Národní rozpočtová rada

Česká republika se zotavuje z dopadů koronavirové pandemie. Ta do tuzemska dorazila v březnu minulého roku. Podle ekonomky a předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové, která byla hostem v pořadu K věci na CNN Prima NEWS, se česká ekonomika vrátí do časů před covidem na konci roku 2022 nebo na začátku roku 2023.

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady (NRR) připravit realistickou konsolidaci veřejných financí, která by měla být proti aktuálním plánům rozsáhlejší. Je podle ní přitom patrné, že si to vyžádá významné zvýšení daní. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou rada zveřejnila ve čtvrtek. Česku podle ní hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že to bude až o rok později.

Dluh tuzemských vládních institucí, neboli veřejný dluh, dosáhl ve třetím čtvrtletí 2,17 bilionu korun. Přesáhl tak hranici 38 procent hrubého domácího produktu a v průměru na osobu dosahuje bezmála 203 tisíc korun. V porovnání s předchozím rokem se veřejné zadlužení zvýšilo o více než 386 miliard korun.

Podoba a způsob předložení návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy a další rozvolnění rozpočtových pravidel představují závažné porušení základních pravidel procesu přípravy rozpočtu, vyplývá z vyjádření Národní rozpočtové rady. Vláda již schválila návrh rozpočtu na rok 2021, který s takovým zásahem do veřejných příjmů nepočítá. Návrh porušuje princip úplnosti a reálnosti rozpočtu, rada proto nedoporučuje Sněmovně, aby jej přijala.

Vláda, samosprávy a další veřejné instituce měly ke konci druhého letošního čtvrtletí závazky ve výši 2,26 bilionu korun. To představuje bezmála 40 procent českého hrubého domácího produktu. Přitom na konci loňského roku se výše veřejného dluhu nacházela jen mírně nad 30 procenty. Před tempem růstu zadlužování varují ekonomové, podle nichž Česko se svými veřejnými financemi hazarduje.

Ohrožení dlouhodobé stability veřejných financí, rozmělnění rozpočtových pravidel, nezodpovědnost vůči budoucím generacím. Tak nejčastěji hodnotí ekonomové předběžný návrh státního rozpočtu na rok 2021, který představilo ministerstvo financí. Podle něj by se měl rozpočtový schodek pohybovat kolem 320 miliard korun. Skutečnost ale bude ještě horší, neboť jak přiznala šéfka rezortu financí Alena Schillerová (za ANO), návrh nezahrnuje dopady očekávaného zrušení superhrubé mzdy.

Vláda ve středu schválila jednorázový příspěvek pro důchodce ve výši pět tisíc korun. Ti, kteří pobírají starobní, invalidní nebo pozůstalostní penzi, dostanou takzvané rouškovné ke svým důchodům před Vánoci. Stát to vyjde na 15 miliard korun, což se nelíbí opozici ani Národní rozpočtové radě (NRR). Její předsedkyně Eva Zamrazilová, která byla hostem pořadu 360° Pavlíny Wolfové, je toho názoru, že jednorázová finanční pomoc důchodcům je předčasná, neopodstatněná a nadměrná. Návrh projednají poslanci 15. září ve Sněmovně.

Vláda soustavně zvyšovala mandatorní výdaje a fungovala procyklicky. V dobrých časech si nevytvářela rezervy, které by se nyní velmi hodily. Ztratíme tím i mnoho let na přípravu penzijní reformy. „Vláda hodlá i příští rok valorizovat penze nad rámec stanovený zákonem, což je pro mě nepochopitelné,“ řekla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v pořadu K věci na televizní stanici CNN Prima NEWS.

Výpadky příjmů obcí a krajů způsobené mimo jiné vyplácením příspěvků osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) i společníkům malých společností by měly být kompenzovány převody peněz ze státního rozpočtu, a to bez vázání na konkrétní účely. Vyplývá to z vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR) v její pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí. Zároveň v dokumentu NNR uvedla, že v současné situaci je pomoc státu firmám a podnikatelům zasaženým dopady šíření koronaviru nutná, a to i za cenu významného nárůstu deficitu veřejných rozpočtů.

Zahraniční věřitelé drží asi čtyřicet procent českého veřejného dluhu. Maximální bezpečná hranice je přitom o čtvrtinu nižší. Důchodová reforma je kvůli koronavirové krizi u ledu, ale mělo by se na ní začít opět rychle pracovat. „Čas na její přípravu se krátí, nějaký jsme ztratili už v minulosti, protože vlády netvořily rezervy a jelo se na doraz,“ říká předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Bude mít Česko problém půjčovat si? A co si někdejší členka vedení České národní banky myslí o rozvolnění pravidel rozpočtové zodpovědnosti?

Členové Národní rozpočtové rady odmítají novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kterou na svém středečním zasedání schválila vláda. Podle radních se tím jen zvýší riziko zneužití volnějších fiskálních pravidel v době, kdy hospodářská krize vyvolaná koronavirovou pandemií pomine.