Národní rozpočtová rada

Opoziční hnutí ANO bude chtít příští týden vrátit návrh rozpočtu na příští rok vládě k přepracování. Podle předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové návrh mimo jiné nerespektuje principy reálnosti a úplnosti. Návrh podle ní také snižuje objem prorůstových investic a vytýká mu i nižší výdaje na dopravní infrastrukturu v poměru k hrubému domácímu produktu. Schillerová to sdělila ČTK. Sněmovna má návrh rozpočtu projednávat v prvním čtení ve středu. Vláda má však i po odchodu Pirátů dostatek hlasů na to, aby rozpočet prosadila.

Stát by měl příští rok hospodařit s rozpočtovým deficitem 241 miliard. Podle odborníků ale rozpočet úplně nesedí a reálně by se mohl navýšit až na 291 miliard. Neumím si představit, že by někdo někde zapomněl 50 miliard, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka. Podle ekonomky Markéty Šichtařové (Svobodní) se jedná o naprosto vědomý záměr vlády, která chtěla představit rozpočet v lepším světle, než ve skutečnosti je.

Objem šedé ekonomiky loni podle odhadů přesáhl jeden bilion korun. Dramatické zdražování během tří let omezilo spotřebu lidí, kteří nyní více šetří. Jenže je to tak opravdu, nebo se pořádná část peněz jen přesunula do šedé zóny, která je mimo jakoukoli oficiální evidenci? Opozice po vládě žádá opětovné zavedení elektronické evidence tržeb (EET). To však ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá.

Povodňový nárůst schodku státního rozpočtu o 30 miliard korun letos a o 10 miliard v roce příštím sleduje většina ekonomů velmi pozorně. Někteří z nich s tímto nápadem nesouhlasí. Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy letošní povodně nejsou tak ničivé, aby se kvůli nim musel stát více zadlužovat. Národní rozpočtová rada zase upozorňuje na nutnost zapojit do financování kraje a je připravena hlídat, kam přesně státní peníze potečou. Ekonom a člen NERV Dominik Stroukal poukazuje na skutečnost, že jsme si v posledních letech zvykli na častější a vyšší pomoc ze strany státu.

V ostrou hádku se zvrhla debata o platech státních zaměstnanců. Ekonomka Ilona Švihlíková upozornila, že stát má na přidání dostatek peněz. S tím nesouhlasil člen Národní rozpočtové rady Petr Musil, který se na Švihlíkovou obořil. Ekonomka následně Musila chybně označila za člena vládního poradního orgánu.

Premiéra Petra Fialu (ODS) ve středu čeká složité jednání se šéfem odborů Josefem Středulou o zvýšení platů státních zaměstnanců, a to už od září. Středula před jednáním vzkazuje, že je v zájmu ODS, aby na navýšení kývla, a věří, že premiéra přesvědčí. Pokud se tak nestane, odbory hrozí stávkou. Zvýšení by se mohlo týkat 360 až 850 tisíc lidí.

Požadavky odborů na vyšší platy jsou hezké, přesto v současné chvíli absolutně nereálné. Tak hodnotí snahu o další přidání státním zaměstnancům předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Ekonom se zároveň zastal i kritizované windfall tax. Podle něj se jednoznačně osvědčila a byla mnohem lepším řešením než uvažované znárodnění klíčových podniků.

Atentát na rozpočtovou transparentnost. Těmito slovy bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) kritizuje přípravu státního rozpočtu na příští rok. Vláda ho podle ní tají. Ke kritice se přidal i další z bývalých šéfů státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09). Oběma vadí, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doposud nezveřejnil výdaje a příjmy jednotlivých resortů, čímž prý porušuje zákon. Stanjura kritiku odmítá.

Veřejný prostor začala okupovat řada omylů, polopravd a mýtů o českém důchodovém systému. Ten vůbec největší mýtus se nám snaží vnutit představu, že s tuzemskými penzemi není zapotřebí nic dělat, protože se tady apokalypsou straší už mnoho let a stále se nic dramatického neděje. Jenže vypravěči takových příběhů zapomínají dodat, že ono „strašení“ se vždy týkalo období kolem roku 2050, které se setsakramentsky přiblížilo. Přesto se stále tváříme, že nás žádná katastrofa nečeká. Tímto přístupem jen lžeme do kapsy sobě i generacím dnešních třicátníků.

V debatě o důchodech nemám ráda strašení, že přijde Armagedon, řekla v pořadu 360° na CNN Prima NEWS bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (SOCDEM). S tím souhlasí i předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oba kritizovali návrh lidovců na snížení sociálních odvodů pro lidi se dvěma a více dětmi. Podle Maláčové jde o nesmysl, Hampl dodal, že ani rapidní zvýšení porodnosti by nic nevyřešilo.

Argumenty o přijetí eura, podle nichž bychom měli nižší inflaci a levnější hypotéky, kdybychom byli v eurozóně, jsou cestou do pekel. Uvedl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Debata o přijetí či nepřijetí eura podle něj leckdy připomíná závody, kdo bude větší demagog.

Když vidím vystupování Zbyňka Stanjury (ODS) a fakírské činy okolo kouzlení se státním rozpočtem, nemám pocit, že to je ten nejkompetentnější člověk, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček. Podle něj by ministr financí měl být rázný muž, který umí bouchnout do stolu.