Národní rozpočtová rada

Hnutí STAN před volbami ve svém programu slibuje pevné ukotvení výdajů na domácí bezpečnost, a to minimálně ve výši jednoho procenta HDP. Zároveň chce více peněz pro vojáky i hasiče. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Z ODS od místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka jsou rozpočtové automaty zhoubou. Podobně to vidí i experti z Národní rozpočtové rady – návrhy prý vytvoří větší tlak na rozpočet a žádný ministr si nebude chtít vytáhnout tzv. Černého Petra.

Ceny potravin letos porostou o pět až šest procent. Shodují se na tom ekonomové s tím, že jídlo letos potáhne inflaci. Zemědělský svaz upozorňuje, že potraviny prodražuje takzvaný „potravinový kolotoč“ – tedy že farmáři prodají surovinu do zahraničí a do Česka se pak vrací hotový výrobek.

Rok 2025 rozhodně nebude ekonomickým zázrakem, přiznává upřímně v novoročním rozhovoru pro CNN Prima NEWS předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Česko podle něj musí s obavou sledovat vývoj v Německu a být připraveno na to, že bude hůř. Evropa po roce 2019 podle něj ztratila výsady, které jí umožňovaly bohatnout – levné energie, bezpečnost i globalizaci. Politické elity přitom v řešení krizí selhávají.

Alarmující čísla zveřejnili začátkem prosince vědci z Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy. Dramaticky klesá počet lidí, kteří chtějí mít děti. Co je důvodem? Konkrétní mladé ženy pro CNN Prima NEWS popsaly, co je od založení rodiny odrazuje.

Není důvod, aby vládní návrh rozpočtu nebyl přijat, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS poslanec Michal Kučera (TOP 09). Hrozbu rozpočtového provizoria nevnímá jako aktuální. Naopak předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala míní, že v navrhovaný růst ekonomiky o 2,7 % HDP „by věřil jen blázen“. Své tvrzení mimo jiné odůvodnil tím, že Německo se dostává do recese.

Rozpočet na rok 2025 se schodkem 241 miliard korun do značné míry odráží skutečnost, že se v příštím roce konají volby. Pro CNN Prima NEWS to řekl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Je to právě rada, která má ze zákona dohlížet na stav veřejných financí. Současná vláda podle něj za tři roky snížila tempo zadlužování státu, ale daří se jí to pomaleji, než slibovala. Na ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) je rada podle Hampla přísná a předem avizuje, že pokud se příští vláda bude snažit „rozmontovat“ veřejné finance, dostane se s ní do konfliktu.

Za ekonomické minimum, ale politické maximum, označil státní rozpočet bývalý premiér Petr Nečas (ODS) v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS. Vůči hospodaření státu se naopak kriticky vyjádřil bývalý premiér Jiří Paroubek. Podle něj v něm chybí „vata“, se kterou se dá pracovat v případě něčeho neočekávaného.

Opoziční hnutí ANO bude chtít příští týden vrátit návrh rozpočtu na příští rok vládě k přepracování. Podle předsedkyně klubu ANO a bývalé ministryně financí Aleny Schillerové návrh mimo jiné nerespektuje principy reálnosti a úplnosti. Návrh podle ní také snižuje objem prorůstových investic a vytýká mu i nižší výdaje na dopravní infrastrukturu v poměru k hrubému domácímu produktu. Schillerová to sdělila ČTK. Sněmovna má návrh rozpočtu projednávat v prvním čtení ve středu. Vláda má však i po odchodu Pirátů dostatek hlasů na to, aby rozpočet prosadila.

Stát by měl příští rok hospodařit s rozpočtovým deficitem 241 miliard. Podle odborníků ale rozpočet úplně nesedí a reálně by se mohl navýšit až na 291 miliard. Neumím si představit, že by někdo někde zapomněl 50 miliard, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Pavel Peterka. Podle ekonomky Markéty Šichtařové (Svobodní) se jedná o naprosto vědomý záměr vlády, která chtěla představit rozpočet v lepším světle, než ve skutečnosti je.

Objem šedé ekonomiky loni podle odhadů přesáhl jeden bilion korun. Dramatické zdražování během tří let omezilo spotřebu lidí, kteří nyní více šetří. Jenže je to tak opravdu, nebo se pořádná část peněz jen přesunula do šedé zóny, která je mimo jakoukoli oficiální evidenci? Opozice po vládě žádá opětovné zavedení elektronické evidence tržeb (EET). To však ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítá.

Povodňový nárůst schodku státního rozpočtu o 30 miliard korun letos a o 10 miliard v roce příštím sleduje většina ekonomů velmi pozorně. Někteří z nich s tímto nápadem nesouhlasí. Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy letošní povodně nejsou tak ničivé, aby se kvůli nim musel stát více zadlužovat. Národní rozpočtová rada zase upozorňuje na nutnost zapojit do financování kraje a je připravena hlídat, kam přesně státní peníze potečou. Ekonom a člen NERV Dominik Stroukal poukazuje na skutečnost, že jsme si v posledních letech zvykli na častější a vyšší pomoc ze strany státu.

V ostrou hádku se zvrhla debata o platech státních zaměstnanců. Ekonomka Ilona Švihlíková upozornila, že stát má na přidání dostatek peněz. S tím nesouhlasil člen Národní rozpočtové rady Petr Musil, který se na Švihlíkovou obořil. Ekonomka následně Musila chybně označila za člena vládního poradního orgánu.