Výprava jako žádná jiná. Putování Mléčnou dráhou dokazuje starou známou pravdu: Budoucnost je ve hvězdách

Výběr redakce


Všichni to známe, jednou za čas máme chuť na mimořádně dobrodružnou výpravu. Chceme vidět tajemné dálky, objevovat prostor, kam lidské oko nedohlédne, a zjišťovat víc o světě, který je sice na hony vzdálený tomu našemu, přesto se vzájemně ovlivňují víc, než si běžně připouštíme. Jenže řekněme si upřímně — kdo z nás má na takovou expedici čas a prostředky? Pokud se právě chystáte odevzdaně mávnout rukou, že z našich tužeb jako obvykle nic nebude, zadržte. Způsob existuje. A stačí vám k tomu vyrazit do Brna.

Ne nadarmo se moravské metropoli přezdívá brána do vesmíru. Hvězdárna a planetárium Brno svým návštěvníkům přináší možnost nevšedního zážitku, jejž bychom vzhledem k dálkám, které umožňuje prozkoumat, mohli s čistým svědomím nazvat vesmírnou odyseou. Zájemcům ale bude stačit pár desítek minut. A třeba jen jediné — koupit si jízdenku na představení Putování Mléčnou dráhou.

„Na jasné noční obloze se přes hvězdy táhne matný pruh světla. Je to záře miliard hvězd Mléčné dráhy, místy zastíněná mračny plynu a prachu. Nebýt planet a přelétajících družic, vypadalo by noční nebe jako neměnná dekorace. Představení Putování Mléčnou dráhou vás však z téhle příjemné iluze vyvede hned v prvních minutách projekce na klenbu brněnského digitária,“ píšou průvodci vesmírem na webu Hvězdárny a planetária.

Budoucnost je ve hvězdách

Z téhle jízdy se člověku nechce hned tak vystoupit, ale první zastávka ho nazvedne, ani neví jak. „Kosmický dalekohled Gaia sestavil trojrozměrný atlas téměř dvou miliard hvězd, tedy zhruba milionkrát víc, než kolik jich uvidíte pouhýma očima. Díky jeho měřením umějí vědci simulovat minulost i budoucnost celé naší Galaxie se dvěma sty miliardami hvězd. A když se v ní všechno hýbe, dřív nebo později se něco potká,“ uvádějí tvůrci programu s tím, že stejně jako v každém jiném světě i tady dojde na sledování sousedského dění. „Kolem Slunce se rozprostírá oblak ledových těles, který sahá do vzdálenosti půldruhého světelného roku. Ode dneška za milion let jím proletí hvězda Gliese 710 a vymění si tak s námi bezpočet komet. Kolik z nich se asi vydá na apokalyptickou cestu směrem k naší planetě?“

Tenhle biják má navíc všechno, co má mít — jedna dramatická zápletka tu střídá druhou. A pozor — tady se příběhy odehrávají podle skutečných událostí: „Dojde i na exploze supernov, které kolem nás vyfoukaly takzvanou bublinu, do níž jsme vpluli před pěti miliony let, zrovna když se naši předkové stavěli na dvě nohy,“ láká planetárium všechny, kdo se nebojí jedinečného žánru kombinujícího sci-fi s dokumentem a dramatem, a dodává, že svou roli má i sonda Voyager 2 se vzkazem pro mimozemské civilizace nebo dalekohled Jamese Webba sbírající od roku 2021 infračervené světlo těch nejvzdálenějších galaxií.

Představení Putování Mléčnou dráhou člověku výrazně rozšiřuje obzory, do nichž se po zhlédnutí programu vejde nejen naše planeta, ale rovnou celá sluneční soustava. Ta kolem středu naší Galaxie od svého vzniku oběhla asi dvacetkrát, jak podotýkají tvůrci: „Je nám tedy dvacet galaktických let – a i v tomhle vesmírném mládí zjišťujeme, že sousedství máme rušnější, než jsme si donedávna připouštěli.“ Putování Mléčnou dráhou, které se uvádí v české premiéře, je toho přesvědčivou ukázkou. Namluvil Petr Štěpán z Městského divadla Brno.

Pokud tedy máte chuť na mimořádný zážitek, při němž uvidíte, co jste ještě neviděli, pak stačí zamířit do Brna, kde na návštěvníky čeká vesmír se všemi svými záhadami a taji, o které se s námi více či méně ochotně dělí. „Při přípravě pořadu Putování Mléčnou dráhou ladili tvůrci v newyorském Haydenově planetáriu scénu s Oortovým oblakem, obřím rojem ledových těles na okraji sluneční soustavy. Na kupoli se před nimi znenadání objevila spirála připomínající malou galaxii. Nešlo o chybu vizualizace: data ji potvrdila a objev vnitřní spirální struktury, kterou tvaruje gravitace Galaxie, vyšel v The Astrophysical Journal. Všimnete si jí v představení taky?“

ČTĚTE TAKÉ: Probíhá invaze mimozemšťanů, říká ředitel Hvězdárny a planetária Brno. Ty se staly centrem pro mimozemskou civilizaci