galaxie

Nový unikátní snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba nabízí pohled na jiskřící kvasar ve vesmíru. Jedná se o planoucí centrum aktivní galaxie, které je poháněno černými dírami. Experti, kteří úkaz připomínající zdobený prsten představili, jej označili za „diamanty sezóny“ a snímek měsíce.

O svá první pozorování vesmíru se Webbův teleskop podělil 12. července 2022. A u příležitosti druhého výročí astronomové zveřejnili další nebeskou podívanou. Jedná se o pohled na dvě galaxie, kterým se přezdívá Tučňák a Vejce, které spolu „tančí kosmický tanec“. Souhrnně mají název Arp 142. Poprvé galaktickou dvojici ve viditelném světle zachytil Hubbleův vesmírný dalekohled, Webbův snímek však odhaluje dříve neviděné detaily.

Nejtěžší hvězdnou černou díru v Mléčné dráze objevili astronomové z Evropské vesmírné agentury (ESA). Pracovní skupina vědců pojmenovala tohoto „spícího obra“ Gaia BH3, píše CNN. Nachází se relativně blízko Zemi – ve vzdálenosti téměř dvou tisíc světelných let od naší planety, tvrdí vědci.

Vědci objevili příčinu nejjasnější exploze, jaká kdy byla zaznamenána. Záblesk zachycený teleskopy v roce 2022 byl pravděpodobně způsoben explodující supernovou. Zároveň vědci narazili na další – zatím nevysvětlitelnou – záhadu, která nabourává dosud přijímanou teorii o původu některých těžkých prvků, jako jsou zlato, platina, olovo či uran.

Záhadné kosmické záření o nezvykle vysoké energii zaznamenali vědci z vesmírné observatoře v americkém Utahu. Vzácná částice konkuruje paprsku s největší hodnotou energie, který byl na povrchu Země dosud naměřen. Zdroj unikátního záření je podle odborníků dosud neznámý, ale předpokládá se, že by mohl pocházet z tajemné a neprobádané oblasti za hranicemi Mléčné dráhy. Píše o tom web CNN.

Teleskopy na havajské observatoři Gemini zaznamenaly dechberoucí fotografii dvou kolidujících galaxií NGC 4567 a NGC 4568, jež se v současnosti přibližují k sobě a splývají v jednotný vesmírný útvar. K úplnému sloučení galaxií dojde až za 500 milionů let. Vědci na příkladu kolize nebeského tandemu vysvětlili, jak jednou skončí Mléčná dráha a jak se při té příležitosti promění výhled ze Země.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil dosud nejstarší galaxii ve vesmíru. Zhruba 13,5 miliardy let starý systém hvězd vznikl jen 300 milionů let po velkém třesku.

Americká vesmírná agentura NASA v úterý se svými partnery z evropské vesmírné agentury ESA a kanadské CSA zveřejnila první plně barevné snímky pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba, který od ledna letošního roku z pozice vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země pozoruje vesmír. První snímek, který zachytil kupu galaxií SMACS 0723, zveřejnila NASA na brífinku v Bílém domě už v noci na úterý SELČ. Další čtyři snímky zachycují zhroucenou hvězdu, tančící galaxie, analýzu exoplanety a mlhovinu plnou hvězd.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se svými partnery z evropské vesmírné agentury ESA a kanadské CSA zveřejnil první plně barevný snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba. Jde o doposud nejhlubší pohled do vesmíru, na němž je zachyceno světlo z galaxií z období před miliardami let, uvádí britská BBC na svých internetových stránkách.

Jmenuje se Sagittarius A* a astronomové konečně vědí, jak vypadá. Snímek obří černé díry, která se nachází ve středu naší galaxie, Mléčné dráhy, je podle CNN prvním vizuálním potvrzením, že tento vesmírný útvar skutečně existuje.

Rentgenová observatoř Chandra, která se pohybuje po oběžné dráze Země, poprvé v historii natrefila na jev, jehož zkoumáním by lidstvo mohlo nalézt první planetu mimo naši galaxii Mléčná dráha. Tajemný vesmírný objekt se zřejmě nachází ve Vírové galaxii, zhruba 28 milionů světelných let od modré planety.