Sluneční soustava

I z Česka mohli lidé ve čtvrtek pozdě večer spatřit velmi jasný meteor, který proletěl atmosférou nad Rakouskem. Bolid svoji světelnou dráhu dlouhou téměř 94 kilometrů urazil za 6,4 sekundy, pak se rozpadl na kousky, s jejichž hledáním teď pomáhají čeští odborníci. Velmi vzácný přírodní úkaz zaznamenaly spolu s pozorovateli také stanice takzvané Evropské bolidové sítě, sdělil Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Před srážkou se Zemí tento meteoroid obíhal Slunce.

Astronomové po celém světě se už několik měsíců připravují na jedinečnou událost. Očekávají výbuch novy v souhvězdí Coronae Borealis. Vzácný úkaz bude viditelný zhruba týden i pro lidi na Zemi a jasností se vyrovná hvězdě zvané Polárka.

Asteroid pojmenovaný 2024 PT5 bude v době od 29. září do 25. listopadu letošního roku obíhat kolem planety Země, informuje CNN. Podle studie zveřejněné v časopise Research Notes of the American Astronomical Society se tak asteroid na chvíli stane novým měsícem Země.

Na letní večerní obloze mohou lidé pozorovat kometu 13P/Olbers. Kometa se do vnitřní části Sluneční soustavy vrátila po 68 letech. Pouhýma očima ji nejde zahlédnout, ale stačí i malý dalekohled. Sledování je možné do konce července, kdy bude prakticky ve stejném směru vždy kolem 23:00 ve výšce asi deseti stupňů nad severozápadním obzorem. V následujících měsících bude putovat napříč souhvězdími Vozky, Ryse, Velké medvědice a Malého lva, informoval astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Čína v pátek vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a přepravit je zpátky na Zemi. Sondu vynesla krátce před 11:30 SELČ raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN. Jedná se o další čínský krok v rámci přípravy na let, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.

Kdo spatřil světlo světa 29. února, na každé narozeniny čeká čtyři roky. „Narodil jsem se 29. února 1972. Začíná mi sice 52. rok života, ale slavím teprve 13. narozeniny,“ vypráví finanční poradce a hvězdář Zbyněk Henzl z Loun. Hospoda The Brooksteed v britském městě Worthing zase letos oznámila, že každý 72letý host narozený 29. února dostane zdarma svůj první legální půllitr piva. Takovýto senior či seniorka totiž slaví teprve osmnáctiny.

Schránka se vzorky prachu a hornin, které americká sonda OSIRIS-REx nabrala v roce 2020 na planetce Bennu, v neděli po sedmileté misi úspěšně přistála na Zemi, ukázal přímý přenos amerického Úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Je to poprvé, co se Spojeným státům podařilo na cizí planetce sesbírat materiál a dopravit ho zpět na Zemi ke zkoumání.

Nekonečný vesmír, příběhy hvězd, tajemné a trochu děsivé černé díry. Podívat se do kosmu touží už od malička spousty z nás. Na palubu kosmické lodi se dostane jen hrstka vyvolených, my ostatní se tam ale můžeme vypravit alespoň virtuálně například v Liberci, v jednom z nejmodernějších planetárií ve střední Evropě.

Mezinárodní tým vědců zachytil největší vesmírnou explozi v historii zkoumání vesmíru. Nepředstavitelně velký a jasný výbuch se původně jevil jako nenápadný záblesk na noční obloze, jeho plný rozsah odhalila až následná pozorování. Explozi patrně vyvolal oblak plynu, který pohltila černá díra, píše s odkazem na studii zveřejněnou v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society list The Guardian.

Z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně v pátek po čtvrtečním neúspěšném pokusu odstartovala raketa Ariane 5 se sondou Juice, která tím zahájila své osmileté putování k Jupiteru. Úkolem první evropské mise k této největší planetě sluneční soustavy je prozkoumat místní systém a trojici ledových měsíců, kde se pokusí zjistit, zda by na nich mohl existovat život. Na projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury (ESA) pracovaly tisíce lidí z desítek zemí světa, svou stopu od nosné rakety až po měřicí čidla zanechal také český průmysl a vědecká pracoviště.

Vědci zjistili, že se dny na Zemi postupně prodlužují v důsledku vzdalování Měsíce. Ten se od nás podle nové studie vzdaluje rychlostí přibližně 3,8 centimetru za rok, což snižuje jeho gravitační sílu na naši planetu a zpomaluje její rotaci. Dny se tak prodloužily za posledních 1,4 miliardy let o celých šest hodin. Dříve den trval pouhých 18 hodin, informují britská média.

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua. To jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila, píše deník The Times.