Rozhovor s Jiřím Prskavcem
Má za sebou fenomenální rok. Olympijské zlato z Tokia u vodního slalomáře Jiřího Prskavce ještě trumflo narození druhého syna. O veleúspěšném období mluvil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Jako vždy Prskavec zůstával i po veleúspěšném roce skromný. „Vždycky může být lepší, ale opravdu se mi ten rok vydařil. Zejména díky tomu, že mám druhého zdravého chlapečka. Ale povedlo se to i po sportovní stránce,“ uvedl v Novém dni kajakář k olympijskému zlatu, které „vytáhl“ z tokijského kanálu Kasai. Navázal tím na bronz z her v Riu de Janeiru.
Pochopitelně následoval mediální šrumec. Ale díky úspěchu před šest leti v Brazílii už byl otrkaný. „Už jen olympijská medaile přinese do života spoustu aktivit, na které člověk nebyl zvyklý. Musíte se s tím nějak popasovat. Co se týče skoku z bronzu na zlato, po té nejcennější medaili je toho ještě víc, ale už se to tak neliší. Daleko těžší to pro mě bylo ustát po olympiádě v Riu de Janeiru.“
Ženu jsem si vybral skvěle
Osmadvacetiletý Prskavec si nemyslí, že by pro něj triumf pod pěti kruhy znamenal v budoucích závodech výraznou výhodu. „Sice máte za sebou další úspěch, můžete si říct, že jste ustáli jeden z nejtěžších okamžiků kariéry. Ale o to je očekávání větší. Je to takový začarovaný kruh. Stejně se musíte oprostit od toho, co bylo,“ řekl rodák z Mělníka.
Na první pohled se může zdát, že skloubit roli dvojnásobného táty s rozlétaným životem profisportovce může být obtížné. Ale Prskavec má v tomto situaci ulehčenou. „Vybral jsem si skvěle, žena má ráda můj sport. A rodina je se mnou ochotná trávit čas na závodech a soustředěních. Cestujeme jako jeden velký rodinný tým včetně mého táty – trenéra – a sem tam i mamky fyzioterapeutky,“ pochvaloval si.
Mincovna vzdává hold zlatým medailistům z Tokia
Čtyři zlaté, čtyři stříbrné a tři bronzové medaile – taková byla bilance české výpravy na olympiádě v Tokiu. Sportovcům na příčce nejvyšší, zlatým olympioničkám a olympionikům, jsou věnovány zlaté a stříbrné mince, tedy tenistkám Barboře Krejčíkové a Kateřině Siniakové, střelci Jiřímu Liptákovi a vodnímu slalomáři Jiřímu Prskavcovi.
S rodinou se krátce po olympijském úspěchu vypravil na Maledivy. A nebyl jediným hrdinou olympijské výpravy, který tuto destinaci zvolil. S Prskavcovými se vydala za exotikou také rodina Lukáše Krpálka. Tedy muže, který se v Tokiu postaral o pořádný zářez do historie juda. Po zlatu z polotěžké váhy v Riu loni v létě ovládl i královskou kategorii nad 100 kilogramů.
Krpálek s Prskavcem jsou už delší dobu velkými kamarády. Přátelí se i jejich ratolesti? „Když jsem viděl Lukášova Toníčka, jak nedávno vyhrál nějaký turnájek a s ostatními tam házel, úplně nevidím jako pravděpodobné, že by se s ním měl můj Jiřík kamarádit. Ne, vždycky spíš před Jiříkem zmiňuju, aby před ostatními říkal, že jeho kamarád je Antonín Krpálek. A kdyby to nestačilo, tak že jeho tatínek je Lukáš Krpálek. A už si na něj nikdo nedovolí,“ smál se vodní slalomář.
Teď už se soustředí na nadcházející sezonu, jeden z vrcholů přijde brzy. „Koncem května máme první mezinárodní závod v Liptovském Mikuláši – mistrovství Evropy,“ nastínil Prskavec, jenž na kontinentálních šampionátech získal už deset zlatých medailí.
„Hlavní cíle pro letošek jsou dva. Zmíněné mistrovství Evropy a pak máme očekávanou akci, která je spojená s velkým jubileem. Přesně po 50 letech se mistrovství světa koná v německém Augsburgu. Je to trať, která byla vybudována pro olympiádu v Mnichově v roce 1972. Byla to první olympiáda pro náš sport a v tom je to hodně speciální, jasný vrchol sezony,“ uzavřel Prskavec.
