„Vzpomínkové“ hnízdo z vlčích máků na válečném památníku připomíná oběti válečných holubů

„Holub každý den sletěl dolů a kradl vlčí máky, ze kterých si před Dnem válečných veteránů postavil hnízdo,“ uvádí webové stránky památníku.

Mohlo by jít jen o další roztomilý příběh ze soužití lidí a mimolidských zvířat. Pokud by právě holubi nepatřili mezi nejčastěji využívaná zvířata v armádě a ozbrojených konfliktech. Před úsvitem rádiového spojení totiž byli dokonalými poslíčky. Holubi byli (a stále jsou) využíváni pro rychlý a bezpečný přenos informací. Armáda tak využila dokonalých navigačních schopností holubů, kteří jsou schopni najít naučené místo i přes vzdálenost tisíců kilometrů.

Dvaatřicet holubů dokonce obdrželo tzv. Dickin Medal – medaili za zásluhy, která byla udělována mimolidským zvířatům, která se v boji zvláště vyznamenala. Mezi prvními oceněnými byli v prosinci roku 1943 dokonce hned tři holubi! Jejich „práce“ rozhodně byla nebezpečná. Nepřátelští vojáci dobře věděli, že holubi přenáší důležité zprávy, a pokoušeli se je sestřelit. Někteří holubi se mezi „svým mužstvem“ těšili i velké slávě. Jeden z nich, nesoucí jméno Mocker („Posměváček“), odletěl dvaapadesát misí, než byl zraněn. Další, holubice Cher Ami, přinesla svůj vzkaz i přesto, že při tom přišla o nohu a jedno oko. Zachránila tak životy mnoha vojáků.

Ještě v roce 1945 byli holubi cvičeni na nošení biologických zbraní. Postupně však západní země od jejich využívání upustily. Jednu z posledních vojenských holubích jednotek bychom našli ještě v devadesátých letech ve Švýcarsku. Neznamená to ale, že by jejich válečným dnům byl konec – dnes jsou využíváni například tzv. Islámským státem a dalšími teroristickými skupinami.