ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Konsorcium Nord Stream AG zahajuje pravidelnou roční údržbu plynovodu Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a který je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Konsorcium sídlí ve Švýcarsku a uvádí, že údržba potrvá do 21. července. Německo se obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 po údržbě nepoteče.
„Součástí údržby je i testování mechanických částí a systémů automatizace k zabezpečení spolehlivého, bezpečného a efektivního provozu plynovodu,“ oznámilo konsorcium Nord Stream, které stejnojmenný plynovod provozuje. Při údržbě potrubím neproudí prakticky žádný plyn.
Ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, a to opožděným návratem ruských kompresorových turbín, jejichž servis v Kanadě prováděla německá společnost Siemens Energy. Zařízení se nemohlo vrátit v důsledku západních sankcí zavedených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. O víkendu ale kanadská vláda uvedla, že umožní výjimku ze sankcí, aby se zařízení mohlo do Německa vrátit.
Opravené zařízení půjde z Kanady do Německa, které je následně předá Gazpromu. Kyjev na Ottawu tlačil, aby zařízení nevracela, naopak v zájmu Berlína bylo ruské turbíny co nejrychleji dostat zpět, ještě než začne pravidelná údržba plynovodu. Kreml v pátek uvedl, že pokud se turbíny z Kanady vrátí, Rusko dodávky plynu do Evropy zvýší. Kyjev tvrdí, že rozhodnutí kanadské vlády podkopává účinnost protiruských sankcí, vláda v Ottawě ale uznala, že bez ruského plynu by německé ekonomice mohl hrozit kolaps.
Snížení dodávek je politicky motivované
Německý ministr hospodářství Robert Habeck začátkem července řekl, že Německo se musí připravit i na variantu, že Gazprom bude dodávky plynu omezovat i po údržbě Nord Streamu 1. Habeck už dříve uvedl, že snížení kapacity v Nord Streamu 1 je od Gazpromu politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu. Společnost Siemens Energy přitom potvrdila faktickou správnost tvrzení, že zařízení se z Kanady nemůže vrátit kvůli sankcím.
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu se na konci minulého týdne ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 170 eur (4 190 Kč) za megawatthodinu (MWh) a jen za poslední měsíc se zhruba zdvojnásobila. Před rokem byla mírně nad dvaceti eury. Zvyšovat se začala už dlouho před válkou na Ukrajině, podle části analytiků v důsledku energetické politiky Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv.
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1 222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Německo je na ruském plynu závislé, snaží se ale tuto závislost snížit.
Až nám Putin natrvalo vypne plyn: Pět scénářů, které mohou v Česku nastat
Rusko je jak šachový hráč, který rozjel velkou rošádu na několika stolech najednou. A zatímco u ukrajinské partie teče krev, přetahovaná s Evropou se proměňuje v energetickou válku, při níž se místo zbraní používá plyn. Co všechno nám hrozí, pokud si velká východní říše dupne a plynovod Nord Stream 1 přestane směrem do Německa či Česka dodávat, co má? Jsme na tuhle facku připraveni?
Loni byl dokončen plynovod Nord Stream 2, který vede paralelně a který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 1. Úřady v Německu ale ještě před invazí ruských vojsk na Ukrajinu odmítly vydat povolení k zahájení provozu nového plynovodu. Surovinu z tohoto potrubí měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
Největším akcionářem konsorcia Nord Stream AG je Gazprom, který v konsorciu prostřednictvím své dceřiné firmy Gazprom International Projects LLC drží 51 procent akcií. Další podíly má německá firma Wintershall Dea AG, švýcarská PEG Infrastruktur AG, což je součást německé společnosti E.ON Beteiligungen, dále nizozemská N.V. Nederlandse Gasunie a francouzská Engie.
