V pondělí se zastaví dodávky plynu z Ruska
Rusko je jak šachový hráč, který rozjel velkou rošádu na několika stolech najednou. A zatímco u ukrajinské partie teče krev, přetahovaná s Evropou se proměňuje v energetickou válku, při níž se místo zbraní používá plyn. Co všechno nám hrozí, pokud si velká východní říše dupne a plynovod Nord Stream 1 přestane směrem do Německa či Česka dodávat, co má? Jsme na tuhle facku připraveni?
Zaškrtněte si v kalendáři 22. červenec. Zdánlivě běžný prázdninový pátek se totiž promění v odpověď, jak daleko je kremelský šéf Vladimir Putin ochoten zajít. V ten den by se měl znovu rozjet plynovod Nord Stream 1, jenž drahocenné přírodní bohatství dodává z Ruska po dně Baltského moře až k továrnám a domácnostem v Německu či Česku.
Bezmála dvoutýdenní údržba plynovodu začíná v pondělí 11. července. Co ale nastane, až skončí? Může Putin nechat Nord Stream 1 zavřený? Pokud to udělá, bude to pro Česko velikánský problém.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
První scénář: Malý armageddon
Takže je 22. července a z rour Nord Stream 1 do Evropy nemíří ani po plánovaném ukončení údržby vůbec nic. Co se stane? Něco, co by se klidně dalo nazvat malým armageddonem.
Putinova akce Česko bolestivě zasáhne nejdříve v průmyslovém sektoru. Rychle fungovat by podle expertů přestaly dvě pětiny firem. Až 34 procent podniků spoléhajících se na plyn by muselo buď hodně rychle hledat náhradní zdroj jeho dodávek, nebo prostě zastavit provoz. Jednalo by se do značné míry například o strojírenské a sklářské společnosti. Odpovídající zásoby plynu mají jen čtyři procenta takových firem.
Jisté je, že by se začalo masově propouštět. Podniky by se začaly zajímat, zda patří či nepatří do kritické infrastruktury – ty z první skupiny se ze zákona od plynu neodpojují. „Pokud by nastal černý scénář a plyn by nebyl, tak zkrátka nebude ani chleba, protože my ho bez něj nejsme schopni upéct,“ řekl pro CNN Prima NEWS Bohumil Hlavatý, předseda Svazu pekařů.
Průmysl obecně by musel být omezen, byly by aktivovány regulační stupně. Došlo by na restrikce, jaké už nyní znají na některých místech v Německu – třeba, že ohřev vody pro sprchování je vyhrazen jen na ráno a večer.
A dál? Dál si tenhle černočerný scénář raději netroufá dohlížet. Vývoj by se pochopitelně čím dál více týkal nejen firem, ale i domácností, jednotlivců.
Druhý scénář: Vyčerpat zásoby na zimu
Průmyslu by se v první kritické fázi dalo za jistých okolností pomoci. Vždyť Česko stačilo pod dojmem ruských energetických hrozeb alespoň částečně zaplnit své zásobníky plynu, je ho v nich momentálně 2 443,8 miliardy kubíků (73 procent kapacity).
Jenže začínat je odčerpávat je prakticky nemožné, politicky neprůchodné. Zmíněné zásoby byly určené pro zimu. A během ní by byla případná bezbrannost vůči Putinovu plynovému pletichaření ještě daleko tíživější.
Proto na tenhle scénář zřejmě nedojde.
Třetí scénář: Evropská solidarita
I on se týká varianty, že se Rusové pokusí zahnat Němce (a spolu s nimi i Čechy) do kouta. V tomto případě však nastane řešení, které v Bruselu před několika dny naznačil premiér Petr Fiala (ODS).
„V Evropě vidím snahu o společné kroky,“ prohlásil v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „O uvědomění si toho, že není možné, aby se země, jako je Česká republika, dostaly do problémů a všichni ostatní od nich dali sobecky ruce pryč.“
Jinak řečeno: Jednou věcí jsou částečně zaplněné zásobníky. Vysoutěžená kapacita v nizozemském LNG terminálu. Obnovená jednání o česko-polském plynovodu STORK II. Druhou pak vzájemná solidarita v rámci Evropské unie.
„Je potřeba, aby se koordinovaly nákupy energií a hledaly alternativní zdroje,“ vysvětloval Fiala. „Aby existoval mechanismus, že ve chvíli, kdy skutečně začne být plynu nedostatek, tak státy, které ho mají přebytek, jej byly schopny dodávat těm dalším. Bezpečnostní a solidární mechanismy se nám už podařilo dostat do rozhodnutí Evropské rady.“
Čtvrtý scénář: Vydržíme maximálně do ledna
A opět černý. Opírá se o snahu využít co nejvíce již zmíněné plynové zásobníky.
Evropská unie si před zimou stanovila cíl naplnit je alespoň z 80 procent, to je však podle odborníků bez fungujícího Nord Streamu 1 nyní již nemožné. Ale především – podle renomovaného německého konzultanta Jense Voellera ze společnosti Team Consult tyto zásobníky stejně nejsou dimenzovány na to, aby zvládly pokrýt zimní spotřebu států EU bez klasických potrubních dodávek. A to ani v případě, pokud by byly zcela plné.
Skeptické hlasy se ostatně ozývají i v češtině. Například podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) by plyn ze zásobníků v případě přerušení dodávek vydržel maximálně do ledna.
„Ruský plyn je v současné chvíli pro Evropu nenahraditelný. Nespuštění plynovodu by bylo pro Evropu, pro Německo a pro Česko obrovský problém,“ připustil pro CNN Prima NEWS i ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Vladimir Putin se může bavit tím, jak někteří evropští politici dopustili, že se jejich země staly závislými na ruských zdrojích. Zdroj: AP
Vladimir Putin se může bavit tím, jak někteří evropští politici dopustili, že se jejich země staly závislými na ruských zdrojích. Zdroj: AP
Pátý scénář: Putin neudeří
Byť se k téhle možnosti mnozí evropští představitelé tváří nedůvěřivě, stále se ještě může stát i to, že se 22. července provoz plynovodu Nord Stream 1 obnoví v plné míře.
Putinovi bude prostě stačit, že Evropě ukázal svaly. Prozatím.
Při partii na tomhle stole si už teď potvrdil, že tady má figury rozestavěné po šachovnici zatraceně výhodně. Jakmile bude opravdu v úzkých, může se mu to hodit.
