zbraně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jedná se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o tom, že by si Washington pořídil v bojích prověřené ukrajinské drony, zatímco Kyjev by nakoupil americké zbraně. Listu New York Post to řekl Zelenskyj. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a západní zbraně včetně těch amerických jsou pro Ukrajinu klíčové, země zároveň vyvinula drony, se kterými dokáže podnikat útoky hluboko na ruském území.

Americké zbraně jsou již na cestě na Ukrajinu. V úterý večer místního času (v noci na středu SELČ) to podle agentury Reuters prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Řekl také, že za všechny americké zbraně zaplatí Severoatlantická aliance a že USA na Ukrajinu nevyšlou žádné vojáky. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Trump se v posledních měsících snažil zprostředkovat zastavení bojů a mírová jednání. Zatímco Ukrajina s bezpodmínečným příměřím opakovaně souhlasila, Rusko na tento americký návrh nepřistoupilo.

Diskuse o bezpečnosti a ruské „rozpínavosti“ vyvolala v evropském speciálu na CNN Prima NEWS ve Štrasburku spor mezi Alexandrem Vondrou (ODS) a Ivanem Davidem (SPD). Místopředsedu ODS rozčílila Davidova bagatelizace ruské hrozby. Europoslanci se kromě jiného neshodli na tom, co by Putin získal, kdyby jeho země napadla další státy Evropy.

Na summitu NATO v nizozemském Haagu jsou stále cítit ve vzduchu otazníky – slíbí americký prezident Donald Trump další pomoc Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské invazi? Kvůli nejasnému postoji šéfa Bílého domu se údajně představitelé NATO snaží, aby se na summitu pokud možno nesetkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, píše web The Washington Post. Podle informací CNN Prima NEWS se také vedly spory o podobě rezoluce mezi americkou a evropskou diplomacií.

Americký bombardér B-2 Spirit je asi nejdražší vojenské letadlo, které kdy vstoupilo do řadové služby. Každý z jedenadvaceti exemplářů přišel na víc než dvě miliardy dolarů. „Neviditelný“ letoun, jehož prototyp poprvé vzlétl 17. července 1989, tak trochu doplatil na konec studené války. Podle původních plánů mělo totiž výrobní linky opustit 130 strojů, nakonec ale Pentagon objednal necelou šestinu, mezi kterou se rozpočítaly enormní náklady na vývoj. Schopnosti netradičně vypadajícího bombardéru se ovšem využily nejen během války v Jugoslávii, ale také dříve na Blízkém východě či nyní – při útoku na íránská jaderná zařízení.

Po prvotním oznámení Donalda Trumpa, který chce vybudovat ve vesmíru protiraketový štít Golden Dome (Zlatá kopule), vyšlo najevo, že projekt by byl mnohem nákladnější, než americká vláda uvádí. Štít by navíc nebyl efektivní bez pomoci Kanady, kterou si Trump rozhádal, píše Politico.

Ukrajinská 3. útočná brigáda provedla sérii úderů na ruskou těžkou techniku ve východní části Charkovské oblasti. K demolici několika obrněnců použila sebevražedné bezpilotní letouny. Bližší okolnosti zveřejněných záběrů – plných mohutných explozí – je v průběhu ruské agrese složité nezávisle ověřit.

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil (AFU) Valerij Zalužnyj varoval před falešnými nadějemi na návrat k hranicím Ukrajiny z roku 1991, píše deník The Kyiv Post. Upozornil také na to, že Rusko má pořád dost prostředků na pokračování války.

Jiří Paroubek patří do kriminálu na doživotí, a to ještě nemluvím o popravčích četách. Ve vyhrocené debatě na ČT to řekl předseda uskupení Pravý blok a bývalý disident Petr Cibulka. S někdejším premiérem se neshodl na postojích k Ukrajině a ruské invazi. Paroubek uvedl, že Cibulka má nevymáchaná ústa. Rovněž svému oponentovi doporučil návštěvu psychiatrické nemocnice v Bohnicích.

Výborně! Potenciální masoví střelci se určitě klepou strachy. Proč? Senát totiž chce od příštího roku zakázat lidem pořizování tlumičů pro pistole a revolvery k běžnému užití. Návrh Václava Lásky (SEN 21) podpořilo 44 senátorů. K omezení se veřejně hlásí také ministr vnitra Vít Rakušan i jeho hnutí STAN. A co kdybychom, drazí soudruzi, šli ještě dál? Pojďme – po vzoru britského zákazu větších nožů – zakázat i masové střelce.

Bezpilotní drony nadále vládnou ukrajinskému bojišti. Oběma stranám dělají tak hluboké vrásky na čele, že je situace nutí vymýšlet mnohdy bizarní vynálezy, jak se ochránit proti těmto útokům. Rusové na své straně barikády například přišli s „vylepšenou“ ochranou v podobě zahrádkového plotu či sítě omotané kolem vozidel. Záběry zveřejněné ukrajinskou armádou ale ukazují, že ani tato novinka okupantům příliš nepomohla – „oplocená kolona“ skončila po náletu dronů v plamenech. Okolnosti útoku nelze vzhledem k probíhajícímu konfliktu nezávisle ověřit.

Zatímco se světové velmoci dohadují o možném příměří, na ukrajinské frontě boje neubývají na své intenzitě ani brutalitě. Svou roli při obraně proti ruským okupantům sehrávají i zbraně, které Kyjevu zaslala Česká republika. Četným pochvalám se těší například DITA, houfnice ráže 155 mm české výroby, kterou čile používají vojáci z brigády Azov či „Sparťané“. Nedají dopustit nejen na dostřel, ale také na vysokou mobilitu, automatické nabíjení či její „speciální schopnost“. Česká houfnice se díky mnohým kvalitám na bitevním poli objevila i v ukrajinských médiích.