Protesty zemědělců
Před Úřadem vlády demonstrují zemědělci proti změnám dotačních plánů na vyplácení peněz mezi lety 2023 a 2027. Předsedové pětikoalice je nyní projednávají. Podle mluvčího pražské policie Jana Daňka se na protestní akci sešlo kolem dvou tisíc lidí. Stejný počet uvedli také organizátoři v úvodu akce. Demonstraci s podtitulem O nás bez nás zorganizovala Agrární komora České republiky společně se Zemědělským svazem ČR.
Ministerstvo zemědělství navrhuje mimo jiné zastropování dotací velkým zemědělským podnikům. Rovněž chce upravit dotační systém tak, aby byl šetrnější k přírodě a půdě. Účastníci protestu, který začal kolem 17:30, opakovaně obviňují vládu z toho, že je chce okrást o peníze. Řečníci žádají rovné podmínky pro české zemědělce a dožadují se toho, aby s nimi vláda o dotacích jednala.
Na místě byl pohřební věnec symbolizující smrt českého chovu prasat. Přítomní zemědělci uvedli, že na každém praseti prodělávají 800 až 1 000 korun. Někteří účastníci protestu s sebou měli transparenty s nápisy jako České potraviny pro český národ, Neberte nám práci nebo Bez dotací nás západ převálcuje.
Ministerstvo zemědělství nově vedené lidovci v prosinci oznámilo, že se rozhodlo pro úpravy plánu připraveného bývalým vedením úřadu tak, aby byl šetrnější k přírodě a půdě. Vyjednalo také posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi (EK). Původní verzi plánu ekologické organizace kritizovaly, podle nich dostatečně nepřispívala k ochraně přírody a krajiny. Podle lednového vyjádření mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého je potřeba odeslat plán EK co nejdříve.
Komora a svaz chtějí, aby se strategický plán poslal komisi ke schválení v podobě, kterou odsouhlasila bývalá vláda. Vadí jim mimo jiné nedostatečné projednání plánovaných změn se zemědělskou veřejností. Proti argumentům demonstrantů se staví Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která si naopak změny ve strategii přeje a která v otevřeném dopise předsedovi vlády protest označila za politickou demonstraci síly agrobaronů.
Pokud změny, jako je například takzvané zastropování plateb, tedy maximální hodnota dotace na jednu farmu, projdou, Agrární komora plánuje i ústavní stížnost kvůli způsobu projednávání. Podle prezidenta komory Jana Doležala není schválení změn bez diskuse se zemědělskou veřejností legální. Podle předsedy Regionální agrární rady Libereckého kraje Roberta Erlebacha komora již stížnost k Ústavnímu soudu připravuje.
Podle europoslankyně za ODS a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veroniky Vrecionové nejde na demonstraci o dobrý stav zemědělství a venkova. „Za jejich (komory a svazu) nátlakem je třeba vidět několik desítek největších agrokoncernů, které mají zájem na privatizaci co největšího množství dotací. Vláda Andreje Babiše ještě na poslední chvíli změnila nová dotační pravidla tak, aby z nich co nejvíce mohly čerpat největší zemědělské podniky na úkor malých a středních,“ uvedla.
„Řada z těchto podniků je tak ovlivněna zmanipulovanými čísly, a aniž to pravděpodobně tuší, paradoxně protestují proti svým vlastním zájmům,“ dodala Vrecionová.
Poslanec za ODS a bývalý ministr zemědělství Petr Bendl uvedl, že největší zemědělci dosud dostávali až o dva tisíce korun na hektar více než ti nejmenší. „A to bez započtení investičních dotací, které také čerpají v daleko větší míře než ti malí,“ řekl Bendl. Změny dotačních plánů proto označuje za narovnání podmínek mezi malými, středními a velkými zemědělci.
