zemědělství

Nestálé počasí nadále ovlivňuje letošní sklizeň. Zatímco loni touto dobou měli zemědělci sklizenou víc než třetinu ploch obilnin, aktuálně je to 12,35 procenta, tedy přes 148 tisíc hektarů. Pomalejší je letos i sklizeň řepky. Kombajny nicméně vyjely do polí už ve všech krajích a v uplynulém týdnu začali zemědělci sklízet i jarní pšenici. Vyplývá to ze zjištění Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), které v úterý zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Letošní sklizeň obilnin a řepky by podle Českého statistického úřadu měla být průměrná, statistici odhadují, že základních obilovin zemědělci sklidí 6,82 milionu tun, řepky 998 tisíc tun.

Pěstitelé vanilky z Madagaskaru, odkud pochází 80 procent její světové úrody, čelí následkům klimatické krize. Ta může způsobit naprosté vymizení tohoto tradičního koření z pultů obchodů, informuje deník Independent. Zemědělci se potýkají s tropickými cyklónami, nedostatkem deště, vyššími teplotami a zároveň omezováním pomoci ze zahraničí, čímž se prohlubuje chudoba v zemi.

Ceny některých základních potravin se stále drží vysoko a výrazně nezlevňují. Týká se to například másla nebo vepřového masa. Zdražení se projevuje jak meziročně, tak i meziměsíčně. Zemědělce také trápí špatná úroda, která může být letos podprůměrná. V celkových cenách by se ale nakonec mohla projevit jen mírně. Potraviny totiž zdražují další vlivy.

Většina ovoce a zeleniny bude letos levnější než loni. Obzvlášť meruněk se urodilo víc než jindy. Po bídné loňské sklizni jablek, za kterou mohly jarní mrazy, očekávají letos sadaři výrazně lepší výsledky. Podobné to má být také u zeleniny ⁠⁠⁠⁠⁠⁠– třeba u cibule a mrkve.

Zemědělci v Jihočeském kraji v loňském roce chovali nejvíce skotu a ovcí v republice. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V chovu prasat v krajském srovnání byly jižní Čechy sedmé, jejich počty se meziročně snížily o více než sedm procent. V chovech drůbeže nastalo meziroční navýšení o více než čtvrtinu na 2,2 milionu kusů a v krajském srovnání byl Jihočeský kraj pátý.

Kůrovcová kalamita v českých lesích sice pomalu odeznívá, ale stopy po ní budou patrné ještě desítky let. Společnost Wood Seeds, která podniká v oblasti lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu, na ni však už dlouho nenahlíží jako na hrozbu, nýbrž jako na příležitost k růstu. Pro nás už v podstatě skončila, řekl Vincent Bodrov, marketingový a PR manažer firmy, v rozhovoru pro Interview PLUS. Firma dnes investuje stovky milionů korun do udržitelných areálů, rozšiřuje lesy i výrobu a připravuje se na spuštění e-shopu.

Jahody, třešně, hrášek nebo třeba meruňky. Kdo si je nemůže nasbírat na zahradě, volí samosběry. Ty nabízejí nejen zaručeně čerstvé plody, ale také mírnější ceny než v supermarketech.

Samosběry ovoce a zeleniny jsou čím dál populárnější. Proto vám radíme — teď je čas na česnek. Na některých farmách si ho můžete nasbírat za rovnou stovku za kilo. Pro srovnání, v obchodě se průměrná cena česneku pohybuje mezi 150 a 290 korunami za kilogram.

Letošní sezóna letních brigád je již v plném proudu, a tak se různé pracovní weby v tuto chvíli jen hemží různými nabídkami přivýdělků pro studenty či mladé lidi. Stálice ve formě práce v různých fastfoodových řetězcích tak aktuálně doplňují i zajímavější sezónní nabídky, jako třeba příležitost vyrazit prodávat na víkend na Moto GP do Brna.

Pěstitelé mají obavy o úrodu. Po jahodách už netrpělivě vyhlížejí dozrávání třešní. Některé rané odrůdy už by mohly dozrát v nejbližších dnech. Úrodu ale výrazně ovlivnilo letošní počasí. Mírná zima, brzké kvetení a pak jarní mrazy. V době, kdy třešně potřebují nejvíce slunce, navíc přišlo ochlazení a déšť.

Je tu sezona jahod. Kvůli chladnému jaru ale samosběry na mnoha místech ještě nezačaly, nebo jsou kvůli slabé úrodě dokonce zrušené. Češi v příhraničních oblastech tak mají možnost využít samosběrů v Polsku, kde se kilo jahod oproti Česku prodává za zlomek ceny.

Zemědělci jásají, spotřebitelé skřípou zuby. Výkupní cena mléka jde nahoru, takže zdražují i mléčné produkty. Za nárůst může podle Svazu mlékárníků větší poptávka spotřebitelů, ale také omezování chovů v Německu. Supermarkety tvrdí, že musí prodej mléčných výrobků dotovat, dlouhodobě to ale prý nepůjde.