Zemřela Biljana Plavšičová. Vůdkyně Srbů se nechvalně proslavila během války na Balkán
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
V Bělehradě zemřela Biljana Plavšičová.
Bývalé prezidentce bylo 96 let.
Před válkou v Bosně podporovala čistky.
Přiznala se ke zločinům proti lidskosti.
Někdejší prezidentka bosenských Srbů Biljana Plavšičová, která ve čtvrtek zemřela ve věku 96 let, se v první polovině 90. let stala jedním z významných aktérů války v Bosně. Radikální nacionalistku přezdívanou „císařovna Biljana“ nebo „železná lady“ později za její roli v tomto krvavém konfliktu odsoudili na 11 let do vězení. Brány káznice opustila po šesti letech v říjnu 2009.
Před vstupem do politiky byla Plavšičová, narozená 7. července 1930 v bosenské Tuzle, profesorkou biologie na Sarajevské univerzitě. Dva roky se v rámci stipendia věnovala botanickému výzkumu na Cornellově univerzitě v New Yorku. Specializovala se na virologii rostlin, publikovala přes 100 vědeckých prací a článků.
ČTĚTE TAKÉ: REPORTÁŽ: Jak vypadá Srebrenica 31 let po genocidě? Stále se pohřešují lidé, napětí trvá
Počátkem 90. let se Plavšičová stala členkou kolektivního předsednictva Bosny a Hercegoviny. Když v březnu 1992 vyhlásili tamější Srbové vlastní stát, stala se jeho druhým nejvyšším představitelem po prezidentovi Radovanu Karadžičovi. Ve funkci viceprezidentky Republiky srbské v Bosně a Hercegovině si Plavšičová v průběhu následné války získala pověst radikální nacionalistky a zastánkyně tvrdé linie, obhajující etnické čistky zaměřené proti nesrbskému obyvatelstvu.
Jejím jménem se křtily tanky a v prvních dnech konfliktu ji fotograf zachytil, jak se nad tělem mrtvého bosenského Muslima líbá s vůdcem brutálních srbských milicí Željkem Ražnatovičem. S radikálně naladěnou političkou přerušil kontakt i tehdejší srbský prezident Slobodan Milošević. Ten jí dokonce doporučil návštěvu psychiatra poté, co prohlásila, že i kdyby byla ve válce pobita polovina Srbů, zůstane jich ještě dost na to, aby měli z konfliktu prospěch.
Když se Karadžić (kterému v březnu 2019 nakonec vyměřili doživotní trest) v létě 1996 stáhl z veřejných funkcí, stanula v čele Republiky srbské právě Plavšičová. Její následnou dvouletou vládu poznamenal boj s radikálními Karadžičovými přívrženci, který překvapivě umírněně vystupující prezidentce vynesl podporu ze strany mezinárodního společenství. Útok na někdejšího blízkého spojence se však Plavšičové nevyplatil: bosenskosrbská vláda ji označila za zrádkyni a parlament ji zbavil výlučných pravomocí nad armádou.
Čtěte také
V čele Republiky srbské se Plavšičová udržela do podzimu 1998, kdy ji v prezidentských volbách porazil nacionalistický kandidát Nikola Poplašen. V listopadu 2000 byla zvolena poslankyní, ale už následující měsíc se kvůli zdravotním důvodům mandátu vzdala. Do rukou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) se dobrovolně vydala v lednu 2001. Poté, co v říjnu 2002 přiznala vinu za vyhánění nesrbského obyvatelstva a omluvila se obětem, ustoupil žalobce od jejího stíhání v dalších bodech obžaloby (genocida, vraždy a deportace) a upustil od běžného procesu.
Odsouzena za zločiny proti lidskosti
Obžaloba pro Plavšičovou požadovala až 25 let vězení, tribunál ji však 27. února 2003 v jejích 72 letech odsoudil za zločiny proti lidskosti k trestu 11 let. Relativně mírný verdikt zdůvodnil soudce Richard May tím, že vzal v úvahu pokročilý věk obžalované a svědectví v její prospěch od bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové a dalších, kteří uvedli, že Plavšičová hrála významnou roli při uplatňování daytonské dohody, která v roce 1995 ukončila válku v Bosně.
Trest si Plavšičová na vlastní žádost odpykávala v ženské věznici Hinseberg nedaleko švédského města Örebro. V roce 2006 požádala švédskou vládu o milost s tím, že se ve vězení necítí bezpečně, protože spoluvězeňkyně ji nenávidí. Zároveň poukázala i na svůj vysoký věk a zdravotní problémy. Žádost však švédské úřady o rok později zamítly. V polovině září 2009 rozhodl Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii o předčasném propuštění Plavšičové.
Brány káznice opustila 27. října 2009 a odletěla do Bělehradu, kde se usadila, doprovázel ji tehdejší premiér Republiky srbské Milorad Dodik. Tehdejší předseda tříčlenné bosenské kolektivní hlavy státu Željko Komšić, etnický Chorvat, kvůli osvobození Plavšičové zrušil plánovanou návštěvu Švédska. Komšić už dříve požádal Stockholm, aby bývalou prezidentku bosenských Srbů nepropouštěl, neboť považoval za "hrubou chybu prokazovat soucit osobě, která byla odsouzena za nejhorší zločiny proti lidskosti".
V Bělehradu žila Plavšičová až do své smrti.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pohřeb Mladiće na hraně státních poct. Pro oběti generál smrti, pro část Srbů hrdina
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
