Teplé zimy přepisují pylový kalendář. Které alergeny vás mohou potrápit už v lednu?

Alergie mohou lidi začít trápit již koncem ledna. (Ilustrační snímek)

Alergie v lednu? Některé lidi už trápí pyl ve vzduchu

Nezvykle teplé zimy prodlužují pylovou sezónu a posouvají její nástup čím dál více do zimních měsíců. Zatímco dříve začínala až koncem února, dnes mohou první alergeny trápit citlivé jedince už na sklonku ledna. Podobný scénář odborníci zaznamenali loni, kdy lednové teploty překročily 10 °C. Právě to je zlomový okamžik pro zahájení rozpuku prvních stromů. Jak se v zimě s alergiemi vypořádat a jaké nové alergeny mohou lidi v sezóně potrápit?

Pylová sezóna začíná obvykle v únoru květem lísky obecné. Vlivem nezvykle teplého počasí v zimním období však dochází k jejímu prodlužování a první pyly se vzduchem mohou vířit již v lednu.

ČTĚTE TAKÉ: Česko v sevření chřipkové epidemie. Jak vypadá ideální prevence a léčba?

„V nížinách se loni první pylová zrna lísky objevila již v polovině ledna, začátkem února už se přidal i pyl olše. Kdy k nástupu sezóny dojde, záleží primárně na regionu a počasí, které musí být teplejší než 10 °C,“ uvedla doktorka Radka Šedivá z alergologické ambulance SYNLAB.

První alergeny, které mohou potrápit pylové alergiky již v zimě, jsou tedy pyly lísky a olše. Citlivým jedincům mohou v tomto období komplikovat situaci také vzdušné plísně, jejichž spory se víří například v místech pokrytých nevyschlými listy.

Plísně se navíc běžně vyskytují v nevětraných prostorách s vyšší vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo špatně izolované místnosti. Zimní období, kdy se méně větrá a topení vysušuje vzduch, může jejich výskyt ještě zhoršit.

Léky mějte vždy po ruce

Alergické potíže bývají vzhledem k menšímu množství kvetoucích rostlin v období zimy mírnější. První zimní alergeny však mohou alergiky zaskočit, a proto je dobré mít u sebe připravené léky  – antihistaminika – raději celoročně. Pro zvládání alergií jsou zásadní také režimová opatření.

„V zimních měsících je třeba dbát zejména na čistotu vzduchu v domácnosti, správné větrání a udržování optimální vlhkosti,“ popsala doktorka Šedivá.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zubaři bijí na poplach, docházejí jim anestetika. Bez nich budou pacienti trpět

Kromě prodlužování pylové sezóny vedou klimatické změny také ke změně vegetace, a tedy i příchodu nových alergenů. Stále častěji se ve střední Evropě, a tedy i v Česku, objevuje například bylina ambrozie – rostlina původem z jižní Evropy. Její sezóna probíhá na přelomu léta a podzimu (srpen–říjen) a představuje pro alergiky stále větší problém.

„Jedná se o bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která je takzvaně větrosnubná, to znamená opylovaná větrem. Tyto rostliny mají velké množství pylu, aby zvýšily šanci na úspěch opylení, zároveň je pyl lehký a snadno větrem přenosný. Potíže tak může způsobovat většímu množství alergiků,“ popisuje alergoložka.

S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá předpokládat také rozvoj dalších alergií.

Počet alergiků roste

Podle lékařky Šedivé se počet alergiků za posledních deset let výrazně zvýšil. Nějakou formou alergie dnes trpí až třetina české populace. „Nárůst pacientů zaznamenáváme ve všech věkových kategoriích. Alergie se může objevit v každém věku, například i u seniorů, kteří s nimi nikdy dříve problémy neměli,“ podotkla.

Alergie jsou civilizační onemocnění způsobené nadměrným kontaktem s různými látkami a mohou se objevit kdykoli během života. Jejich vznik podporuje například vnější znečištění smogem a výfukovými plyny, používání aerosolů a nátěrů, aktivní a pasivní kouření nebo nedostatečné větrání. Ruku v ruce s alergiemi jdou i atopické ekzémy a vyrážky.

Vzhledem ke změnám vegetace, ale také možnému vývoji alergií během života, je důležitým krokem k prevenci alergických potíží a efektivní léčbě pravidelná identifikace citlivosti na jednotlivé alergeny.

Moderní laboratorní diagnostika dnes umožňuje přesné stanovení senzibility až na 300 alergenů z jediného odběru krve. Nejširším takovým testem na trhu je ALEX, který lze například v případě dlouhých čekacích lhůt absolvovat i mimo ordinaci lékaře jako samoplátce.

Ne každá odhalená pozitivita však znamená klinicky významnou alergii. Výsledky laboratorního testu je proto vždy třeba spojit s podrobnou anamnézou a vyšetřením u alergologa, který by měl mít nad alergikem pravidelný dohled.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Těžce nemocný Martínek se pomalu uzdravuje. Těsně před Vánoci udělal zásadní pokrok

Tagy: