Lék na Alzheimerovu nemoc
Více než deset let pracuje český neurolog Martin Tolar se svým týmem v americkém Bostonu na novém léku, který by mohl přinést naději lidem s Alzheimerovou nemocí. Chorobou, která celosvětově postihuje až půl miliardy lidí. Zakladatel společnosti Alzheon v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přiblížil, koho nemoc postihuje, jaká jsou její největší úskalí i to, jak konkrétně by lék po schválení od úřadu mohl pomáhat.
Mohl byste přiblížit, kolika lidí se Alzheimerova nemoc týká světově a kolika v Česku?
Podle posledních studií je na světě 416 milionů lidí, kteří mají změny v mozku, jež jsou způsobeny Alzheimerovou nemocí. Tedy jde o takřka půl miliardy lidí. Pro srovnání, v USA se jedná o více než 50 milionů lidí, kteří mají změny v mozku, a šest milionů z nich je v terminálním stádiu. V České republice jsou čísla podobná, přičemž zhruba 140 tisíc lidí zde má nemoc v terminálním stádiu. Dá se říci, že každý osmý člověk má již nějaké změny v mozku.
Problém Alzheimerovy nemoci je ten, že se jedná o chorobu, která se vyvíjí. Hlavním rizikovým faktorem je stárnutí. Nemoc se vyvíjí 20 až 30 let, kdy se mozek postupně poškozuje, neboť se nečistí určitý toxin. Z toho následně vzniká poškození. Ve chvíli, kdy je mozek již tak poškozený, že se nedá žádným způsobem opravit, začnou se projevovat klinické příznaky. A právě to je terminální stádium, jemuž se říká Alzheimerova nemoc.
Jako hlavní rizikový faktor zmiňujete stárnutí. Lze ale říci, zda jsou ohroženější ženy nebo muži?
Ženy mají daleko vyšší riziko a není úplně jasné, proč. Většinu pacientů s Alzheimerovou nemocí tvoří starší lidé, v 80 letech jde o třetinu pacientů, která se nachází v terminálním stádiu. Tedy jsou v posledních stádiích, kdy do pěti až osmi let zemřou. Navíc je potřeba říci, že nemoc je dědičná.
Roli hraje i genotyp
Můžete přiblížit, co nemoc vlastně způsobuje?
Za deset let od založení společnosti Alzheon se podařilo najít toxin, který nemoc způsobuje. K poškození mozku může dojít z mnoha různých důvodů. Může se jednat o úraz, infarkt mozku a další. My jsme v Alzheonu vyvinuli lék, který funguje pouze pro pacienty, kteří mají Alzheimerovu nemoc. Můžeme měřit poškozování mozku, ještě než má pacient klinické příznaky. Jde o zobrazovací metody či testy z krve. Podstatnou roli hraje také genotyp, na nějž jsme se soustředili jako na první věc. Má ho takřka 70 procent pacientů, tedy každý pátý člověk na zemi má alespoň jednu kopii špatného genu, čímž vzniká riziko, že u něj nemoc propukne dříve.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Zubaři bijí na poplach, docházejí jim anestetika. Bez nich budou pacienti trpět
Existuje nějaká prevence?
To je přesně to, co chceme dělat a důvod, proč vznikla společnost Tolion. V Alzheonu se soustředíme na vývoj léku pro léčbu pacientů, kteří jsou již v terminálním stádiu. Jenže poté za námi chodí jejich příbuzní, ať už jde o dcery, syny nebo vnuky, a ptají se, co můžeme udělat pro ně. V této oblasti máme několik problémů. Prvním je diagnostika. Zkrátka, abychom na nemoc včas přišli. Coby lékaři nemáme možnost sledovat tisíce článků, které každý den vyjdou a tématu se věnují. Proto nám tyto informace pomůže zpracovat AI. Druhým problémem je, že současná medicína není o zdraví, ale o nemoci. Tedy člověk lékaře vidí až ve chvíli, kdy má nějaký problém. Do té doby nemáme žádnou prevenci, aby takové situace nenastávaly. Třetím je, že medicína nedokáže rady soustředit na jednoho konkrétního jedince. Proto zde máme personalizovanou prediktivní preventivní péči, což je to, co dělá Tolion. Máme výpočetní systém a skvělý tým, který vybudovat unikátní systém, jenž dokáže aplikovat AI na problém se zdravím mozku a následně informace zpracovat do aplikace, která vám v telefonu přesně řekne, co má daný jednotlivec dělat. Není to jen o tom, že se má řádně spát a cvičit. Je to o tom, co přesně je nutné udělat. A to je prevence, díky níž lze takřka polovině případů nemoci zabránit.
Pojďme trochu více přiblížit, v jaké fázi se aktuálně nachází váš lék na Alzheimerovu nemoc.
Jedná se o výsledek naší více než desetileté práce v Alzheonu. Aktuálně jsme dokončili třetí fázi studie a výsledky poslali Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), kde jej budou nyní prověřovat. Když vše dobře dopadne, bude lék na trhu.
Kdy by k tomu mohlo dojít?
Nejrychleji to může být za rok. Co je navíc zajímavé, že jde o politizovaný problém. Náklady v péči o pacienty jsou obrovské, v Americe jde o půl trilionu dolarů každý rok. Navíc řada známých lidí i politiků má kognitivní problémy. Nejde tedy jen o zdravotní problém, ale i ekonomický, přičemž současné terapie nejsou efektivní nebo nepomáhají.
Aktuálně je rok 2025, v roce 2026 by mohl být na trhu v Americe a o rok později v Česku.
Jelikož se vaše společnost nachází v USA, tak zde mluvíme o tom, kdy by lék mohl být dostupný na americkém trhu. Pokud však dostane takzvaně zelenou, kdy by se mohl objevit na tom evropském, konkrétně v České republice?
To záleží na regulačních orgánech. V Česku však máme velkou výhodu. Vždy jsem zde pracoval se špičkovými pracovišti v Motole či v nemocnici u sv. Anny v Brně. Právě zde jsme si dělali vlastní studie. Nemocnice tak mají výraznou zkušenost s lékem – byly to ony, které musely potvrdit všechny bezpečnostní náležitosti. Vše je však v rukou regulačních agentur, jak proaktivní budou.
ČTĚTE TAKÉ: Demenci i Alzheimer mohou odhalit i problémy s chůzí. Podívejte se na skryté příznaky
Když však vše půjde podle plánů...?
Aktuálně je rok 2025, v roce 2026 by mohl být na trhu v Americe a o rok později v Česku. Není to však v mých rukách. Co mohu udělat, je, že vezmu americký lék a pošlu to úřadům. Pak záleží na nich, jak efektivně budou schopné ho prověřit a potvrdit.
A nejednáte například s českým ministerstvem zdravotnictví, že by na vás s vývojem nějakým způsobem tlačilo?
Upřímně, s nikým se tady o tom nebavím. Akorát jsme jednali se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), neboť jsme v Česku dělali studie a museli jsme mít povolení.
Pokud lék projde v Americe, bude tedy finančně dostupný všem, kteří to potřebují? A bude levnější než současná péče?
Naprosto, bude levnější, a to dramaticky. Studie opravdu ukázaly, kolik se ušetří, když se nemoc jen zpomalí, takže to je velký argument. Je zajímavé, že v USA za námi začaly chodit velké pojišťovny s tím, že chtějí začít plánovat a vědět, na co se mají připravit. Mají stovky milionů pojištěnců, pro které je lék důležitý, chtějí ho. Pojišťovny chtějí vědět, kdy bude na trhu a jak to bude fungovat dál.
Lze už nyní říci, kolik by lék mohl stát?
To ještě nevíme. Aktuálně máme aplikaci, budeme se bavit o povolení, jakým způsobem bude lék indikovaný, a až poté se můžeme bavit o ceně. Je to také otázka diskuse s pojišťovnami. Ale náklady na lék jsou triviální ve srovnání s tím, jak to může pomoct.
Lék nabídne trojí pomoc
Jak vlastně váš lék funguje? Nemoc zcela zastaví, nebo...?
Z dat, které máme, víme, že dokáže u pacientů dramaticky snížit atrofii mozku, tedy ztrátu mozkové hmoty. To je první věc. Druhou, kterou jsme viděli, je, že když se lék podá ve včasných stádiích, tak to dokáže nemoc zpomalit. A třetí věc – známky neurodegenerace, biomarkery z krve, které měří, jak se poškozuje mozek, se také snížily. Máme zhruba 300 pacientů, kteří lék dostali, a už nyní víme, že je bezpečný. Nyní je to otázka domluvy s regulačními orgány.
Může si člověk dojít na nějaké vyšetření?
Ano, existuje několik zobrazovacích metod. Například magnetická rezonance, která ukáže atrofii mozku. Poté jde o metodu, která používá pozitrony, které zobrazují toxiny v mozku, a u třetí se měří úroveň poškozování. To znamená, že stejně jako si měříme cholesterol, tak si můžeme začít měřit to, jak moc se poškozuje mozek.
První pacientka profesora Alzheimera řekla: „Ztratila jsem svoji osobnost.“ A to je přesně to, čeho se každý oprávněně bojí.
Víme, že případů Alzheimerovy choroby přibývá. Existují však nějaká data, která by dokázala predikovat, kolik lidí bude mít tuto nemoc v roce 2050?
Existují nejrůznější statistiky. Ono šokující je už jen to, když si spočítáte, kolik lidí aktuálně Alzheimerovou nemocí trpí: takřka půl miliardy. S tím, jak bude populace stárnout, tak bude jejich počet dále růst. Neštěstí, které se s touto nemocí pojí, je to, že před ní nemůžete utéct. Rakovina, kardiovaskulární onemocnění, to vše se dá nějak vyřešit. Alzheimerova nemoc nikoliv. Nejzdravější lidé s ní žijí nejdelší dobu. První pacientka profesora Alzheimera řekla: „Ztratila jsem svoji osobnost.“ A to je přesně to, čeho se každý oprávněně bojí. Je jedno, co vše v životě máme. Když nejsme schopni vnímat svět kolem sebe, tak je to jedno. A přesně to se stane.
Jaké jsou nyní vaše plány do budoucna?
Pro nás by bylo dalším krokem soustředit se na Parkinsonovu nemoc. Ale proč řešit poškození mozku? Potřebujeme prevenci. Když se začne poškozovat mozek, tak se už nikdy neopraví. Je třeba začít sledovat tyto věci ve 30, 40 letech, tak abychom se nikdy nedostali do tohoto bodu. To je to, co by se mělo řešit. Stejně jako se začala řešit léčba kardiovaskulárních nemocí, namísto toho, aby se čekalo na infarkty.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Češi rapidně tloustnou. Obezita může každoročně stát jako epidemie covidu, varuje ekonom
