Přepravní letadlo jihokorejské armády začalo v neděli s převozem mandarinek do Severní Koreje (KLDR). Celkem má dopravit k severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi 200 tun ovoce jako dar, který je dozvukem nedávného historického summitu vůdců obou zemí v Pchjongjangu.
Vztahy mezi Severní a Jižní Koreou se znatelně zlepšují. Letos se jejich vůdci již stihli domluvit na spolupráci při úplném odstranění jaderných zbraní z poloostrova, Kim Čong-un se pak stal prvním vůdcem KLDR, který od konce korejské války vkročil na jihokorejskou půdu. V pondělí zahraniční média přinesla zprávu o tom, že do Severní Koreje míří první várka daru od jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Tím jsou mandarinky z ostrova Čedžu.
Celkem jich má vojenský letoun přepravit do KLDR 200 tun. Dar pro Kim Čong-una je reakcí na podobnou pozornost z jeho strany - Severní Korea darovala Jižní dvě tuny vzácných a ceněných hub s latinským názvem tricholoma matsutake, česky čirůvka větší. Určeny byly členům rozdělených rodin, kteří se nikdy nemohli setkat se svými příbuznými na severu.
Nezávadné houby z údajně kontaminované oblasti
Houby měly být podle médií ještě před darováním testovány s negativním výsledkem na radioaktivní spad poté, co opoziční politik z KLDR varoval, že kvůli jaderným testům Kim Čong-una mohou být kontaminované. Vzájemné obdarovávání ještě nedávno znesvářených zemí je dozvukem historického summitu v září v Pchjongjangu.
S první zásilkou mandarinek odletělo do severokorejské metropole také několik vlivných jihokorejských politiků včetně náměstka ministra pro sjednocení a prezidentova tajemníka pro politiku sjednocení, píše Reuters. Severokorejský vůdce Kim Čong-un čelí mezinárodnímu tlaku za svůj zbrojní program.
V červnu se na summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem zavázal, že bude pracovat na denuklearizaci svojí země, jeho kroky ale nesplňují požadavky USA na nezvratná opatření ohledně likvidace zbrojního arsenálu, a to včetně úplného vyřazení jaderných zařízení z provozu.
Narážky na hladomor z 90. let
Snahy mezi Severní a Jižní Koreou jsou tak omezeny mezinárodními a jednostrannými sankcemi, které zakazují mnohé formy ekonomické spolupráce s Kimovým režimem. Obě země se přesto nyní snaží o zmírnění napětí skrze mezinárodní projekty.
Podle pozorovatelů se ale KLDR svými nedávnými vstřícnými gesty může pouze snažit o zmírnění tlaku a mezinárodních sankcí, kterými Rada bezpečnosti OSN a Spojené státy zemi trestají za její pokračující raketové a jaderné zbrojní programy. Mezinárodní sankce začínají na KLDR podle mnohých zpráv silně doléhat. V zemi chybí například palivo a potraviny.
Podle deníku The Daily Telegraph obyvatelé KLDR stávající nedostatek nazývají „namáhavým pochodem“ s odkazem na hladomor, který v zemi propukl v polovině 90. let minulého století. Ten si vyžádal přibližně 3,5 milionu lidských životů.