Telička Pavel foto twitter Telička
Evropský parlament celkem čítá 751 europoslanců z 28 zemí. Zájmy České republiky zastupuje 21 z nich. Web VoteWatch vypočítal, jaký mají jednotlivé státy průměrný vliv s ohledem na počet jejich obyvatel, tedy i politických reprezentantů. Česko získalo pomyslnou stříbrnou medaili.
Obecně řečeno mají v europarlamentu největší vliv státy jako je Německo, Francie či Polsko, neboť mají velký počet europoslanců. Server Votewatch.eu se ale rozhodl, že na velikosti země nezáleží. Vypočítal průměrný vliv úměrně k počtu europoslanců daných zemí. Díky tomu se na prvních příčkách objevila i Česká republika.
Na medailových pozicích zemí, které mají i přes svůj relativně nízký počet europoslanců velký vliv, se umístila Belgie, Česko a Finsko. Belgické prvenství vychází především z toho, že belgičtí politici okupují v europarlamentu důležité pozice. Češi zase předsedají několika výborům, Pavel Telička je dokonce místopředseda Evropského parlamentu. Díky tomu máme v průměru druhý největší průměrný vliv. Třetí jsou Finové, kteří sice moc klíčových pozic v EP nemají, zato jsou ale velmi aktivní v práci s legislativou. Co se týče velkých zemí, nejvlivnější je Německo. Malý vliv má Francie. Podle VoteWatch je důvodem výhra Marine Le Pen v evropských volbách, které se nedaří prosazovat svoji politiku. Francouzi tak mají nízký vliv na dění v Europarlamentu.
VoteWatch tvrdí, že výše vlivu zakládající se především na obsazení vedoucích pozic se typicky objevuje u států Střední a Východní Evropy. Třeba pro severské státy je podle nich typické spíše jejich legislativní aktivita.
Ital Antonio Tajani zastává nejvyšší pozici předsedy Evropského parlamentu. Právě proto je nejvlivnějším europoslancem ze všech. Z Čechů se v TOP 15 objevil jeden – třináctý Pavel Telička.
Právě Telička byl v tomto volebním období nejaktivnějším českým europoslancem (Hnutí Hlas). Hned za ním se umístily Dita Charanzová (ANO) a Kateřina Konečná (KSČM). Nula bodů a poslední místo si vysloužil Jiří Payne zvolený za Stranu svobodných občanů, předposlední je Jan Keller za ČSSD. Hodnocení vychází z aktivity, kterou čeští politici na plénu europarlamentu vyvíjeli – například jak často docházeli na jednání a jak byli pracovití.
Telička zazářil i v účasti. S procentuálním skóre 98,92 % je nejdůslednějším z českých zástupců. Ze všech europoslanců je druhý. Michaela Šojdrová, europoslankyně za KDU-ČSL, jež navrhla, aby Česká republika přijmula z přeplněného tábora pro uprchlíky v Řecku 50 sirotků, se umístila hned za Teličkou. Třetí je Petr Ježek za Hnutí Hlas. ČR je v účasti celkově pátá.
Když se v roce 2015 hlasovalo o uprchlických kvótách, Česká republika je většinově odmítla. Šestnáct českých europoslanců tehdy hlasovalo proti, tři pro, jeden nehlasoval a jeden nebyl přítomen. V letošním kontroverzním hlasování o směrnici o autorských právech jich 5 nehlasovalo, 13 bylo proti a 2 pro (oba za KDU-ČSL).
Volby do Europarlamentu se budou konat letos 24. a 25. května. VoteWatch odhaduje, že lidé znovu zvolí zhruba 60 % ze stovky nejvlivnějších europoslanců. Z celkového počtu bude podle webu znovu zvoleno do funkce kolem 40 %.
Štěpán Sochor
