ČR nesouhlasí s rozšiřováním polského dolu blíže ke hranicím. Češi v pohraničí přichází o vodu

Ministr životního prostředí Brabec a hejtman Libereckého kraje Půta se shodli na nesouhlasném stanovisku k plánovanému rozšíření dolu Turów.

Česká republika nechce, aby Polsko rozšiřovalo svůj uhelný důl dál směrem k hranicím. Ministr Brabec se obává, že to způsobí snížení zdrojů vody, zhoršení ovzduší a větší hluk pro obyvatele žijící u hranic.

Pokud by Polsko na český nesouhlas nereagovalo, chce ministr nastavit podmínky. Ty spočívají v postavení anti-filtrační stěny uvnitř dolu a vybudování valu proti prachu a hluku.

Proti zvětšování dolu protestují místní obce i kraj dlouhodobě. Liberecký kraj je připraven podat na provozovatele dolu v krajním případě žalobu.

Důl není ani dva kilometry od hranic s ČR. Zásobuje především elektrárnu, která se nachází hned vedle. Obojí vlastní polská PGE. V případě, že by se Polsko přesto rozhodlo v rozšiřování dolu pokračovat, může Česká republika učinit právní kroky.

Společnost argumentuje tím, že není prokázáno, že by za ztrátu vody mohla ona. Dodává, že zaplatí všechny škody, pokud se její zavinění opravdu prokáže.

Místní brojí proti

Obyvatelé pohraničí s rozšiřováním zásadně nesouhlasí. Polské plány se dotknou především Hrádku nad Nisou, nejhůře jsou na tom dvě jeho části - Václavice a Uhelná. Tamní petiční výbor sepsal petici proti rozšiřování dolu směrem k českým hranicím.

V té varuje, že by prohlubování a snížení objemu vody stálo české daňové poplatníky 2 miliardy korun v rámci nápravných opatření. Do té doby se však může stát, že budou obyvatelé nejrizikovějších oblastí bez vody.

Právě i petice přispěla k tomu, že se věcí ministr zabývá. „My teď jasně říkáme, že s tím záměrem nesouhlasíme. Já věřím, že to je to, co po nás občané v těch peticích chtějí,“ řekl Brabec.

Letos v dubnu se na hranicích sešly stovky obyvatel ze všech tří sousedských zemí. Češi, Němci a Poláci vytvořili lidský řetěz a mírumilovně protestovali. Účastníci zároveň poslali dopis polské vládě, ve kterém ji žádají, aby neničila krajinu a životní prostředí svých sousedů.

„U nás voda nebude a u nich přijde nazmar. A to je v dnešní době, kdy budeme za chvíli zápasit o každou kapku, hazard,“ řekla v dubnu televizi Prima jedna z protestujících.

„Byli jsme bez pitné vody“

Z obce Uhelná lze na důl dohlédnout pouhým okem. „Škůdci“ se tak mohou obyvatelé podívat přímo do tváře.

„Vodovodní vrt je 64 metrů hluboký a už v tuhle chvíli je v něm vodní sloupec o deset metrů menší,“ vysvětluje ve videu pro Greenpeace jeden místních aktivistů Milan Starec. Podle něj je také problémem, že většina vody putuje do Hrádku nad Nisou.

„Jsme v situaci, kdy se má důl o dalších 60 metrů prohlubovat, takže vůbec nevíme, jestli tam potom nějaká voda zůstane,“ dodává Starec.

„Loňský rok byl tragický, co se týká vody. Byl obrovský problém, my jsme pak už byli bez pitné vody,“ popsal další obyvatel Uhelné.

Situace negativně dopadá i na farmáře. „Problémem naší obce je úbytek vody ve studnách. To znamená, že budu muset porazit krávy a zůstane mi třeba jenom ovce,“ říká místní zemědělec.

Pokud by k rozšíření došlo, obyvatelé Uhelné by měli důl skoro za domem. Podle obce by to kromě zhoršení životních podmínek také snížilo hodnotu tamních nemovitostí.

Štěpán Sochor

#gmap_canvas img{max-width:none!important;background:none!important}