Turów

„Podle prezidenta Miloše Zemana je třeba vyslat jasný signál, že diktátorské praktiky nemají v Evropě co dělat,“ řekl v sobotu na tiskové konferenci po schůzce s hlavou státu ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Na setkání se shodli, že Česko podpoří rozšíření sankcí vůči Bělorusku. Také mluvili o přípravách uspořádání dvou summitů v Česku během předsednictví EU, které zemi čeká v druhé polovině příštího roku.

Ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) mají sjednat mezivládní dohodu s Polskem ohledně hnědouhelného dolu Turów, který je předmětem sporů. Schválila to v pondělí vláda, oznámil Brabec na tiskové konferenci. Smlouva podle něj bude obsahovat nejen finanční kompenzace.

Česká policie uzavřela kvůli protestu na podporu těžby v hnědouhelném dolu Turów ve 14:15 vjezd do Polska u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Protest by měl trvat minimálně do 18:00, kolona vozidel pomalu jezdí mezi kruhovými objezdy v Kopačově (Kopaczowě) a Sieniawce nedaleko hranic. Provoz na hranici z české strany je zatím plynulý, bez front. Projíždějící auta posílají policisté zpět.

Polsko nezastaví těžbu v uhelném dole Turów, jak na žádost Česka nařídil Soudní dvůr Evropské unie. Při příchodu na summit EU to v pondělí řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, podle něhož by přerušení prací v dole a provozu sousední elektrárny bylo „ekologickou a energetickou katastrofou“. Morawiecki dodal, že polské rozhodnutí odpoledne v Bruselu prezentoval českému premiéru Andreji Babišovi s tím, že Polsko hodlá s českou stranou hledat společné řešení problému.

Polsko začne s Českou republikou jednat o dalším osudu hnědouhelného dolu Turów, řekl v pondělí polský premiére Mateusz Morawiecki. Varšava by měla na příkaz Soudního dvora EU tento důl okamžitě zavřít, Morawiecki ale soudní rozhodnutí označil za velmi nebezpečné z hlediska možných ekologických hrozeb. Polský předseda vlády podle agentury PAP také řekl, že Polsko předloží unijnímu soudu nové argumenty, a naznačil, že země teď nemá v úmyslu důl zavřít.

Polští horníci vyzývají k blokádě hraničních přechodů mezi Polskem a Českem. Terčem odvety má být i polská manželka hejtmana Libereckého kraje Martina Půty Sylwia, která je ředitelkou domova důchodců v obci v těsné blízkosti dolu.

Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud.

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Ministerstvo o tom informuje na svém webu. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace.

Nejen o opatřeních spojených s bojem proti covidu bude v úterý odpoledne jednat vláda. Řešit má třeba i novelu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, která však s pandemií koronaviru souvisí. Jde o reakci na chování dvou poslanců, kteří odmítají nosit ochranu úst a nosu. Tiskovou konferenci po jednání vlády můžete sledovat živě v tomto článku.

Zaměstnanci polského dolu Turów zablokovali na hodinu a půl hraniční přechod v Hrádku nad Nisou. Znemožněním průjezdu kamionů chtěli dát najevo svou nespokojenost s postupem české vlády, která na Polsko podala kvůli pokračování těžby v Turówě žalobu k mezinárodnímu soudu a žádá její okamžité zastavení. Desítky tisíc polských horníků se proto bojí o práci.

Aktivisté z organizace Greenpeace obsadili jedno z obřích rypadel uhelného dolu Turów na česko-polské hranici. Upozorňují mimo jiné na to, že kvůli pokračující těžbě tisíce lidí v českém pohraničí na Liberecku přicházejí o zdroje pitné vody. Těžební společnost přitom žádá o možnost prohlubovat a rozšiřovat povrchový důl směrem k české hranici až do roku 2044.

Česko podalo k Soudnímu dvoru EU žalobu na Polsko kvůli rozšiřování těžby v hnědouhelném dole Turów. V tiskové zprávě to v pátek oznámilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Praha Varšavě vytýká to, že v souvislosti s rozšířením těžby bylo porušeno unijní právo, součástí žaloby je také žádost o zastavení těžby uhlí v dole do doby, než unijní soud rozhodne.