Drahé energie Zdroj: pixabay.com
Poplatky za energie v letošním roce lidem úsměv na tvářích nevykouzlily. Meziročně se totiž kvůli loňskému růstu velkoobchodních cen používání elektřiny a plynu v některých případech prodražilo i o tisíce korun. I když podle ekonomů máme období zdražování alespoň dočasně za sebou, důvod k radosti prý není. Pokles cen totiž odborníci v dohledné době neočekávají.
Prudké zdražení emisních povolenek, které musí nakupovat výrobci energie kvůli vypouštěným emisím, to je jeden z hlavních důvodů, proč si nejenom Češi za placení energií museli sáhnout hlouběji do kapes. Výraznou část produkce elektřiny mají v Česku na starost uhelné elektrárny, které za emisní povolenky zaplatily zhruba o 1,3 miliardy korun víc. Cena povolenky se dříve pohybovala kolem šesti až osmi eur za tunu emisí, dnes stojí 20 eur a růst bude podle odhadů pokračovat ke 30 eurům. Elektřina tak bude i v příštích měsících zdražovat. Za vysoké ceny může i pokles objemu bezplatného přídělu emisních povolenek nebo také náklady na výrobu elektřiny z klasických zdrojů.
„Po několika letech stagnace nebo i snižování konečných cen elektřiny a plynu došlo na přelomu let 2018/19 k jejich nárůstu – u elektřiny meziročně v průměru o 13 %, u plynu o 4 %," uvedl Jiří Gavor, který působí jako výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
„Pravda je, že cena elektřiny na burze a na trhu za poslední období neustále roste, jen za loňský rok třeba poskočila o více než 40 %. Situace vzhledem k růstu ceny na trhu i v letošním roce byla ale neudržitelná, a proto jsme přistoupili k úpravě ceny silové elektřiny také, a to ve třech vlnách pro téměř půlmiliónové portfolio našich maloodběratelů z kategorie domácností. Třetí vlna probíhá nyní pro poslední část z tohoto portfolia. Navýšení je podle tarifů různé, ale nikde nepřevyšuje v celkové ceně za dodávku elektřiny 5 %," říká mluvčí PRE Petr Holubec.
Cena elektřiny na Pražské energetické burze se nyní pohybuje kolem 51 eur ( cca 1320 Kč) za megawatthodinu (MWh) pro rok 2020. Právě to odpovídá meziročnímu nárůstu o čtvrtinu. Od začátku loňského září stagnuje cena kolem 50 eur. Loni byl meziroční růst často i více než než poloviční. Cena plynu se od začátku loňského léta pohybuje kolem 20 eur (517 Kč) za MWh.
„Ceny energie porostou i letos, ale ne tak výrazně jako loni. To znamená, že porostou cca o 5 % a budou růst i v dalších letech. V průměru o 10 % do roku 2022,“ předvídá růst cen ekonom Lukáš Kovanda ze společnosti Czech Fund.
„Dodavatelé ještě nestačili promítnout celkový nárůst burzovních cen do svých koncových cen pro spotřebitele. Děje se to vždy se zpožděním a postupně, to je ostatně i v zájmu zákazníků. Další zdražování je ale u elektřiny nevyhnutelné, u plynu tu nutnost nevidím," zmínil ještě Jiří Gavor.
Zastropovat cenu energie: Ano nebo ne?
Podle ČEZu výroba elektřiny z tradičních zdrojů stoupla meziročně o procento na 61,3 terawatthodiny (TWh), výroba z jaderných elektráren vzrostla o šest procent na 29,9 TWh. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren dosáhla 1,8 TWh, meziročně o 11 procenta méně kvůli horším povětrnostním podmínkám v Rumunsku a nepříznivým hydrometeorologickým podmínkám v Česku.
Předcházet nečekanému skokovému zdražení energií se v zahraničí snaží různě. Takzvané zastropování cen energií funguje například v sousedním Slovensku i Maďarsku. Před časem vyvolala diskuzi o stanovení cenového stropu i bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Tamní vládní úřad Ofgen se nakonec zavázal ochranné tarify pro tamní zranitelné zákazníky zavést, po širších cenových stropech ale nakonec nesáhl.
„I když podporujeme svobodné trhy, vždy budeme podnikat kroky k jejich nápravě, pokud budou narušeny a vždy se postavíme monopolům.“ uvedla v médiích Therese Mayová.
To čeští ekonomové zastropování cen u energií považují jako protiekonomické. Přesto určitý dohled nad cenou má alespoň Energetický regulační úřad.
„Zastropování jsme už tady měli, centrálně plánované ceny nejenom energií, ale všeho možného před 30 lety, a že by se to nějak dvakrát osvědčilo, toho si nejsem vědoma. Jako ekonomka musím být vždycky proti jakémukoli ovlivňování takovéhoto regulování cen energií," uvedla ekonomka Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance.
„Zastropování cen energií je myslím nesmysl. Zastropovaná cena čehokoli často vede k nárůstů nějakého černého trhu," sdělil Lukáš Kovanda.
„To, čeho na Slovensku, Polsku či Maďarsku docilují politici direktivně proti doporučením EU a vždy na úkor někoho jiného, funguje v ČR díky vysoké konkurenci na trhu. Komoditní část ceny je v ČR výsledkem tržní soutěže a ceny elektřiny patří dlouhodobě k nejnižším v EU. Na rozdíl od direktivně regulovaných států si zákazníci v ČR mohou vybrat z podstatně více cenových produktů a doprovodných služeb," tvrdí Jiří Gavor.
Názor na to, jak jak platit za energie, méně má i předseda Národohospodářské komise ČSSD Michal Pícl: „Zastropování cen může být jedna z cest, jak teoreticky zajistit stabilně nižší ceny pro koncové zákazníky. U cen energií je to ale komplikovanější vzhledem ke složení koncové ceny za elektřinu. Jako efektivnější nástroj bych viděl snížení DPH, obdobně jako nyní u vládou snižovaného DPH na teplo a chlad. Otázkou ovšem zůstává, zda by snížení distributoři opravdu promítli do svých cen."
Přechod k jinému dodavateli
Lidé se snaží ušetřit například změnou dodavatele. Jen vloni přešlo ke konkurenci kvůli lepší ceně elektřiny rekordních 570 000 lidí. To kvůli plynu za stejné období přešlo o dvanáct procent lidí méně. Nejvíce změn realizovali lidé v druhém pololetí, kdy se mluvilo o zvýšení cen za energie.
Adam Novotný
